Dřín - ovoce do drsných podmínek

O dřínech jsem krátce psal již před třemi lety, od té doby mé stromky zase o něco povyrostly a přibylo zkušeností. Moje nejstarší rostliny jsou osmiletá žlutoplodá Lutea a dvě sedmileté polské odrůdy Szafer a Bolestraszycki, ve výšce cca 2m poskytují již dostatek ovoce na důkladnou degustaci a sklizeň z jednoho stromku se dá počítat na jednotky kilogramů, ikdyž přesně zvážené to nemám, protože dřínky dozrávají postupně po dobu několika týdnů. Rok 2020 se vyznačoval poměrně deštivým létem (častější srážky s menšími úhrny), takže plody dřínů byly v době sklizně dostatečně velké i chuťově kvalitní, mezi jednotlivými odrůdami jsou rozdíly v obsahu cukrů, kyselin a jejich vzájemném poměru, tedy podobně jako u řady dalších ovocných druhů, z mých cca deseti pěstovaných odrůd mi chutnají v podstatě všechny.

Odolnost rostlin

Dřín je bezesporu jedna z nejodolnějších ovocných dřevin co znám, plně mrazuvzdorná ve dřevě, zatím stále bez významnějších škůdců a spolehlivě plodící navzdory častým jarním mrazíkům - květy odolávají i větším poklesům teplot pod nulu. Jaro 2020 přineslo několik vln mrazů a poprvé jsem na dřínech zaznamenal poškození a následný propad mladých plůdků - i přesto bylo na stromcích v době sklizně dostatečné množství ovoce, skoro bych nepoznal, že došlo k nějakým ztrátám. Značná je i tolerance rostlin k suchému až extrasuchému počasí, které se v krajním případě projevuje menším objemem plodů a kratšími ročními přírůstky výhonů, jinak ale na dřínech v téměř pouštních podmínkách nepozoruji nějaké prosychání nebo jiné výraznější škody.

Sklizeň dřínků

U dřínů až na výjimky platí, že plody jsou jedlé a chutné až v okamžiku kdy změknou a spadnou na zem, což poněkud komplikuje jejich sběr a zpracování. Aby to nějak fungovalo, musel by člověk pod keře v době sklizně položit plachty a chodit každé 2-3 dny oklepávat a sbírat. Pokud se nechají ležet v trávě delší dobu, tak rozbřednou, oblezou je slimáci a jiná havěť a jsou nepoužitelné. Tento rok jsem testoval, zda by bylo možné dřínky těsně před spadnutím obrat ze stromu a nechat dozrát doma - jde to, ale musí se utrefit správný stupeň zralosti, předčasně utržené plody zůstanou podtržené a nedojdou. Vhodným vodítkem je síla odtrhu při sklízení, ty dřínky, které mají šanci dojít, musí jít poměrně snadno odtrhnout, jakmile drží na stromě pevněji, tak je lepší pár dní počkat. Plody utržené ze stromku změknou a dají se jíst po 2-3 dnech, je dobré je rozložit do jedné vrstvy a každý den probrat, jinak hrozí, že celá várka podlehne plísni.