Projekt Ficarium - skleník plný fíkovníků

Po pěti letech pěstování fíkovníků se mi tento rok díky přestěhování na jižní svah naskytla možnost postoupit s tímto koníčkem na vyšší úroveň - dosavadní pokusy troskotaly především na nevhodných podmínkách panujících na mé staré zahradě na severozápadním svahu s častými jarními a podzimními mrazíky. Zbídačené rostliny jsem postupně z volné půdy přemístil do kontejnerů, kde se tento rok poněkud vzpamatovaly, mezitím jsem rozšiřoval kolekci o další odrůdy - zajímaly mne především odolné kultivary vhodné pro pěstování v lokalitách s kratším vegetačním obdobím a celkově chladnějším podnebím než panuje v typických fíkovníkových oblastech jako je Středomoří, Kalifornie apod. Spolu s nimi se mi do sbírky dostaly i některé choulostivější kousky, které budou pravděpodobně odkázány čistě na pěstování v přenosných nádobách. Fíkovníkům se v kontejnerech daří poměrně dobře, je to dlouhodobě osvědčená metoda pěstování, ale vyžaduje nemalé úsilí - ať už s neustálým přenášením těžkých nádob, pravidelným zaléváním, přihnojováním, přesazováním a výsledkem je pouze omezené množství plodů. Navzdory těmto nevýhodám hodlám určité množství rostlin i nadále v kontejnerech udržovat, hlavní iniciativa ale nyní směřuje k vybudování skleníku určeného výhradně k výsadbě fíkovníků. A jelikož si takový projekt vyžaduje odpovídající zdokumentování, zahajuji tímto první kroky.

Uvítám jakékoli dotazy a připomínky týkající se dané problematiky, zejména budu vděčný za podněty od pěstitelů, kteří mají s podobnou výsadbou již nějaké zkušenosti - jak pozitivní, tak negativní.


Technické řešení skleníku

Zda použít sklo či polykarbonát jsem dlouho neváhal, ve prospěch polykarbonátu hovoří lepší tepelně izolační vlastnosti, nízká váha a s tím spojená větší bezpečnost. Hned v raných fázích plánování jsem zavrhnul zakoupení již hotového (typového) skleníku, hlavním důvodem byl fakt, že naprostá většina těchto výrobků má šířku pouze okolo 2,5m, což je na fíkovníky málo - kdybych je dal ve dvou řadách, tak by mezi nimi zůstala jen velmi malá ulička. Proto jsem zvolil širší variantu skleníku vyrobeného na míru - rozměry 3,5 x 10m mi připadají celkem důstojné. Jelikož bude umístěn v mírném svahu, nemělo smysl zvažovat položení hliníkové konstrykce rovnou na zem (u polykarbonátových skleníků se to díky malé váze často dělá), rozhodl jsem se tedy zbudovat poctivý betonový základ ze ztraceného bednění (tvárnice šířky 15cm) - tím se vyřeší vyrovnání terénu a zároveň se celý skleník zvedne o nějakých 40cm, čímž uvnitř vznikne více místa. Polykarbonát jsem použil v podstatě ten nejlevnější - 4mm silný jednokomorový, pro fíkovníky to bohatě stačí, na pěstování citrusů nebo jiných teplomilných rostlin, které potřebují celoročně teploty nad bodem mrazu, by bylo potřeba silnější a vícekomorový. Dost dlouhou dobu jsem sháněl někoho, kdo mi vybagruje a vybetonuje základ, podařilo se to až na poslední chvíli před příchodem prvních mrazů - nechtěl jsem to odkládat na jaro, protože tím bych ztratil drahocený čas v začátku sezóny.


Plánovaný způsob výsadby rostlin

Jelikož je známo, že fíkovníky ve skleníku velmi bujně rostou a musí se radikálně seřezávat, mám v plánu založit systém kosterních větví co nejníže nad zemí - inspirací jsou mi návody tzv. "japonského" způsobu pěstování, který je právě na tomto principu postaven. Ze silných vodorovných "tažňů" pak svisle vyrůstají nové výhony, jež ten samý rok nasadí plody a na konci sezóny jsou kompletně odstraněny, čímž se vytvoří místo pro další "cyklus". Asi nepůjdu až do takového extrému, protože k tomuto způsobu pěstování je zapotřebí mít také vhodné odrůdy, navíc se tím eliminuje získání první (breba) úrody, pokusím se spíše o nějaký kompromis a v případě potřeby budu postup průběžně přizpůsobovat dané situaci. Na deseti metrech délky skleníku vyhloubím po obou stranách 5 hlubších výsadbových jam, ještě se rozhodnu zda do každé umístit pouze jednu rostlinu (měla by pak ve finále prostor cca 2 x 1m) nebo dvě rostliny, které bych při výsadbě co nejvíce položil směrem od sebe - tím by zároveň vznikl první článek té nízké vodorovné kosterní struktury bez nutnosti drastického řezu hned v prvním roce (pro získání nových tvarovatelných výhonů). Pokud se to po osázení obou desetimetrových bočních řad bude zdát reálné, zkusím ještě mezi ně vmáčknout jednu speciální velmi úzkou řadu tvarovanou jako horizontální špalír (espalier), tím by vznikly dvě užší uličky a prostřední řada by se musela pravděpodobně vyvazovat k nějaké opěrné konstrukci, aby se výhony neklátily do šířky a nezavazely. Toť má přestava...
Kromě způsobu umístění rostlin musím vyřešit ještě problém se zeminou - pod svrchní vrstvou hnědozemě (cca 20cm - viz foto níže) je totiž jíl, který je takřka nepropustný pro vodu, hrozí tedy utopení kořenů fíkovníků pokud bych jednoduše vyhloubil jámy a pak je jen zahrnul. Jako vhodné řešení mi momentálně připadá vyvrtat na dně každé jámy hlubší otvor, který by byl zasypán nějakým propustným materiálem a sbíral by přebytečnou vodu do jakéhosi rezervoáru - v horkých dnech by toho mohly rostliny využít a čerpat odsud chybějící vláhu. Příliš geniální na to, aby to takhle beze zbytku fungovalo, ale nic chytřejšího mě v této chvíli nenapadá.
Aktualizace po dvou sezónách (jaro 2017): oproti plánovanému způsobu pěstování popisovanému výše jsem musel provést několik změn - především jsem zrušil prostřední řadu a nechal rostliny jen po obvodu skleníku, uvnitř bylo totiž dost málo místa na velké kontejnery, které tam na zimu schovávám. Dále bylo nutné pozměnit způsob vedení hlavních kosterních větví - původně plánované vodorovné tažení prokázalo jisté nedostatky, především příliš bujný růst výhonů v centru keře na úkor okrajových částí. Evidentně docházelo k nevhodnému rozložení toku růstových hormonů. Takže jsem vodorovné tažení poněkud napřímil - odhadem na 30-45° a situace se dost zlepšila.



Postupně doplňovaná fotodokumentace výstavby a osidlování Ficaria


Říjen 2021
Až na nějaké poslední zbytky pozdnějších odrůd ve skleníku je již vše sklizeno a mohu přistoupit k závěrečnému hodnocení fíkové sezóny. Ani letos počasí těmto subtropickým rostlinám příliš nepřálo, chladné jaro později vystřídalo propršené léto a relativně hezké září už se nezmohlo na víc než na kvalitní vyzrání ranějších odrůd. Středně rané fíkovníky už měly trochu problém a pokud nebyly celou dobu umístěny ve skleníku, tak dozrály jen částečně. Pozdnější odrůdy pak venku neměly šanci na dozrání - týkalo se to i EBT typů, které totálně vyhořely již druhou sezónu po sobě.
Po velkém zimním přesazování všech rostlin z volné půdy do kontejnerů (viz. zápis z dubna 2021) jsem byl hodně zvědav zda se dokážou v průběhu roku z tak drastického zákroku vzpamatovat a trochu zaplodit. Na některých to bylo poznat hodně, Hardy Chicago či Dalmatia vyprodukovaly jen pár fíků pochybné kvality, ale třeba Negronne si vedl skvěle a již skoro dva měsíce z něj sklízím perfektní plody. Věřím, že si do příštího roku trochu sednou i ty ostatní a předvedou se podobným způsobem.
Z těch nejranějších musím vyzdvihnout Ronde de Bordeaux, který letos o týden předběhl White Marseilles a byl výborný - v předchozích letech nebyla jeho chuť úplně dokonalá, pořád jsem tam cítil lehký latex, ale tentokrát neměl chybu. Přitom teploty v době zrání nebyly nijak oslnivé, je tedy možné, že rostlina prostě dostatečně vyspěla, což u některých odrůd má znatelný vliv na kvalitu fíků. Zmiňovaný White Marseilles, stejně jako každý rok, předvedl přesně to, co se od něj očekává - brzké zrání a typická chuť "honey" odrůd. Veselský spolu s Mičurinskou desítkou rovněž nikdy nezklamou a jsou schopny zaplodit i v mizerných podmínkách. Můj oblíbenec Pastiliere (mám jej ve sbírce zatím pod tímto názvem, protože se to nejvíce blíží popisu této někdejší "záměny") je dostatečně raný, aby na něm dozrála převážná většina násady a zároveň patří k nejchutnějším fíkům co jsem měl možnost testovat. Trnavský je už klasika, velké fíky (jak breba, tak letní násada), výrazná chuť, bohatě plodící již od mladého věku, této odrůdě není co vytknout. Výborně si letos vedlo i Campaniere, kterému jsou někdy vyčítány malé plody - já osobně v tom nevidím žádný problém, ty fíky jsou sice drobnější, ale dozrálo jich na keři velké množství (kompletně celá násada do posledního kusu) a byly vynikající. V srpnu stihnulo dozrát ještě Teramo - nově testovaná odrůda, která má předpoklady rozšířit skupinu těch nejranějších kultivarů.
Ve druhé vlně pak od začátku září začaly dozrávat středně rané odrůdy a samozřejmě pokračovaly ve zrání i ty srpnové, které se sklízely ještě celý měsíc. Tady už bylo hodně poznat zpoždění způsobené chladným jarem a mokrým létem. Fíkovníky, které v teplejších letech touto dobou již hezky zrály, se jen velmi neochotně začínaly vybarvovat a na rostlině jich dozrálo třeba jen pár kousků. Mnohé odrůdy poshazovaly násadu a daly tak najevo, že v takovýchto podmínkách nehodlají plýtvat energií. Takto dopadla většina EBTček a Mount Etna typů, ze kterých jsem ochutnal opravdu jen zlomek násady. O něco lépe si vedly rostliny, které v kontejnerech nechávám natrvalo v otevřeném skleníku - ta trocha teplotní sumy navíc stačila, aby dozrála např. Takoma Violet, Hardy Chicago a hlavně Negronne, letos hlavní tažný kůň mezi fíkovníky. Z této tmavoplodé odrůdy jsem toho sklidil už spoustu a neustále zrají další kusy, ikdyž s klesajícími teplotami samozřejmě pomaleji. Zároveň je Negronne velmi vhodné do skleníku, protože má zavřené oko a dostatečně pevnou slupku, takže tolik nepodléhá plísním či octomilkám a lze jej nechat na keři dostatečně vyzrát. Poměrně dobře si venku vedl Grise de St. Jean - ten je také spíše středně raný, ale držel se statečně a uzrála na něm většina násady - tyto fíky jsou každoročně velmi lahodné a jediné, co tuto odrůdu brzdí v umístění v mé pomyslné TOP5, je menší plodnost. Zkusím se na to ale v příští sezóně zaměřit a něčím podpořit bohatější násadu.
Příjemným překvapením byla Mission Malaga - tuto odrůdu mám relativně krátce a nyní poprvé trochu více zaplodila, takže jsem měl možnost ochutnat více fíků. Namodralá slupka je již na pohled lákavá a chuťově Malagu hodnotím rovněž vysoko v silné konkurenci jiných osvědčených rostlin. Typově bych ji možná přirovnal k Negronne, plody má ale o poznání větší.
Teď koncem října jsou již všechny venkovní kontejnerované fíkovníky bez listí, něco málo ještě dozrává uvnitř - kromě již zmiňovaného Negronne také tradiční pozdnější Giacomo Verdino, Trojano a pár kusů na Dalmatii. Ochutnal jsem i jeden kus vloni přiroubované Black Madeiry, kterou mnozí považují za absolutní špičku co se kvality a chuti týče - původně jsem ten fík nesl opatrně domů s tím, že jej nafotím, ale v půli cesty jsem to nevydržel a sežral jsem ho. Stálo to za to.
V příštím roce se chci zaměřit na shánění dalších raných odrůd, některé rostliny, jež dlouhodobě nesplňují mé požadavky, budu přeroubovávat nebo kompletně rušit. Zajímá mě také vliv podnože na ranost a plodnost, ale to je spíše běh na delší trať. Chystám se také po nějaké době změnit typ používaného hnojiva pro kontejnerované fíkovníky - ani ne tak z důvodu, že bych s tím současným nebyl spokojen, spíše mě zajímá následné srovnání výsledků. Správná výživa je u fíkovníků v nádobách natolik důležitá, že se určitě vyplatí se tím více zabývat.




Červenec 2021
V tomto ročním období je nesmírně těžké najít nějaký volný čas na spisovatelskou činnost, proto jen v krátkosti. Fíkovníky vypadají celkem spokojeně, téměř všechy mají již nějakou dobu nasazenu letní násadu a ty úplně nejranější by měly začít zrát přibližně za měsíc. Spousta rostlin je od zimy čerstvě přesazena a zejména ty v obrovských nepřenosných 160L kontejnerech zatím pochopitelně nechtějí ani slyšet o tom, že by měly přibrzdit v růstu. Tohle jsem ale čekal a dám jim čas. Žádné zásadní překvapení se v této sezóně dosud nevyskytlo, to většinou přichází až v průběhu srpna od počátku zrání, teď je takové klidnější období, kdy se zdánlivě nic neděje, jen se zalévá a čeká, až se fíky začnou zvětšovat a následně zrát.
Různé fleky na listech (mozaiky, světlejší skvrny, či poškození od rzi) jsou přítomny v poněkud menší míře než obvykle, může za to určitě i ono přesazení do čerstvého substrátu a pravidelné přihnojování. Ve skleníku se objevily na dvou rostlinách svilušky, tak jsem je musel stříknout a zvážím opětovné nasazení dravých roztočů.
Dozrálo pár kousků breby, co jsem nechal na mladších keřích, něco je i na venkovním EBT, ale jinak se soustředím opět hlavně na "main crop". Samozřejmě neustále průběžně zaštipuju nově se tvořící výhony, které se v hojné míře objevují především ve skleníku ale zatím stále i na venkovních rostlinách. Taky je pomalu čas odstranit část spodních listů - keře se tím hezky prosvětlí a fíky budou hezky viditelné a přístupné pro sběr.

Květen 2021
O víkendu jsem vynosil většinu fíkovníků ze skleníku ven, využil jsem polojasného počasí a teplot kolem 20°C k jejich aklimatizaci. Vevnitř zůstaly jen pozdnější odrůdy a rostliny ve velkých nepřenosných kontejnerech nebo naopak mladé sazenice v menších nádobách, pro které je tam nyní místa dostatek. Zároveň jsem na každé rostlině provedl probírku výhonů, všechny tenké a příliš zahuštěné šly pryč, na těch zbylých často odstraňuji pár spodních listů, které tam jedině zavazejí a stejně jsou často malé nebo různě zdeformované či zasažené rzí. Nechávám raději narůst nové hezké listy.
Některé výhony jsem již zaštípnul, týká se to hlavně bujných odrůd, které navíc byly teď na jaře čertvě přesazeny a mají už víc jak půlmetrové přírůstky. Objevují se první zárodky letní násady, ale zatím jen na menším množství rostlin, do konce května očekávám násadu na většině fíkovníků.
Odrůdy určené pro brebu jsem ve skleníku neurychloval, letos jsou skoro všechny hluboce seřezány a s větší úrodou tedy počítám až v další sezóně. Tyto fíkovníky mám zatím venku spíše v polostínu, není třeba je nějak výrazně popohánět v růstu. Čím později se rozjedou, tím je větší šance, že zárodky fíků se objeví až koncem sezóny a zůstanou ve velikosti, která jim dovolí úspěšně přečkat do jara.


Duben 2021
Letošní sezónu zahajuji s několika zásadními změnami, tou hlavní je kompletní přemístění všech fíkovníků ve skleníku z volné půdy do kontejnerů - slibuji si od toho omezení příliš bujného růstu a posílení násady fíků. Pro tyto vykopané starší rostliny jsem zvolil opravdu obří kontejnery o objemu 160L, které se pochopitelně nebudou přemisťovat, zůstanou trvale na svém místě. Naplnil jsem je substrátem jen do jedné poloviny až dvou třetin, potřeboval jsem hlavně něco širokého pro mohutný kořenový systém. Předpokládám, že zpočátku budou rostliny v těchto velkých nádobách růst opět velmi divoce (jsou hluboce seřezané a mají čerstvý substrát), ale po nějaké době se začnou uklidňovat - zda to bude trvat 2 roky nebo 5, to se teprve uvidí, ale věřím, že to bude ve výsledku lepší než v zemi.
Ještě v březnu to vypadalo na rychlý nástup vegetace, ale mimořádně chladný duben rašení fíkovníků výrazně zbrzdil. Je zajímavé pozorovat rozdíly ve vývoji jednotlivých odrůd, některé mají již 4-5 plně rozvitých listů, jiné jsou stále ve fázi zelených pupenů a nedá se říci, že by rané odrůdy měly automaticky náskok - např. takové extra pozdní Panache je na tom podobně jako některé mnohem ranější rostliny.
Snažím se větrat co to jde, ale v noci jsem kvůli mrazíkům musel nechávat skleník zavřený a zhruba na čtvrtině fíkovníků se mi objevila na listech rez - není to sice žádná katastrofa, ale napadené listy po čase odpadnou a zbytečně to brzdí rostlinu v růstu.


Září 2020
Nejdřív bych chtěl vyhodnotit můj jarní pokus se skupinou vybraných "breba" fíkovníků, které jsem záměrně držel v zimovišti co nejdéle to jen šlo - teda přesný opak rostlin urychlovaných ve skleníku pro letní násadu. Cílem tohoto experimentu bylo hlavně zabránit propadu breba násady plus omezení tvorby letních fíků, které už pak nemají šanci dozrát nebo v případě SanPedro typů stejně později samy odpadnou (vše na úkor breby v další sezóně). Breba na těchto rostlinách sice vydržela až do zralosti, ale tím končí veškerá pozitiva a následuje jen výčet negativních skutečností:
- breba dozrávala současně s letní násadou mých ostatních, standardně pěstovaných fíkovníků, najednou tedy bylo zralých fíků až příliš
- rostliny pěstované primárně pro brebu jsou z důvodu, že je nelze na zimu ořezat, prostě příliš velké a hůře se s nimi manipuluje, pokud by se měly po sklizni zmenšit, tak příští sezónu nebude breba, tzn. musela by se praktikovat nějaká střídavá sklizeň co 2 roky nebo něco podobného
- kvůli přílišnému objemu mají také vyšší nároky na vodu a výživu - některé jsem nebyl schopen uzalívat ani na kapkovce a často mi přes den povadly, což se negativně projevilo na kvalitě fíků
Ve výsledku tedy příliš mnoho úsilí kvůli pár fíkům, které mohu mnohem pohodlněji dostat z letní násady na normálně pěstovaných rostlinách. Možná by tuto metodu mohl používat někdo, kdo nemá možnost urychlovat fíkovníky ve skleníku, ale pro mě to v podstatě nemá velký smysl. Na druhou stranu pokud chci ochutnat brebu z některých zajímavých odrůd typu Desert King, Gris de Tarascon, apod., tak je to možná cesta.

Nyní k aktuálnímu stavu ostatních fíkovníků, které pěstuji ve skleníku v zemi nebo v kontejnerech, které jsou ve skleníku jen zimovány a koncem jara vynášeny ven. Tato sezóna moc fíkům nepřála, nejdřív se jen velmi pomalu rozjížděly, pak následovalo dosti deštivé a chladné léto a nebýt teplého začátku září, tak skoro nic nedozrálo. V tom zářiovém 'okně' začaly zrát převážně rané a středně rané odrůdy, těch jsem nakonec sklidil celkem dost, ale pozdnější fíkovníky by potřebovaly minimálně dalších 14 dní, což se bohužel nepodařilo a nastal chladný týden s deštěm, mrholením a zataženou oblohou, takže nyní končí stovky nedozrálých fíků na kompostu. Ty, co jsou ještě zelené, mají stále šanci na dozrání, ale muselo by opět zasvítit a oteplit se někam ke 20°C.
Opět mě zlobí octomilky, které likvidují veškeré nezasíťkované fíky, nevím zda je proti nim ještě nějaká jiná ochrana. Byla by potřeba udržovat venku na zahradě absolutní čistotu, nikde by nesmělo zůstat ani jedno spadené jablko, zapomenutý fík, bobulka révy nebo slupky na kompostu, vše by se muselo okamžitě likvidovat a zakopávat, což není v lidských silách když je toho zrajícího ovoce koncem léta tolik.
Nejvíce fíků jsem sklidil z obvyklých osvědčených odrůd - White Marseilles, Ronde de Bordeaux, Sal's, Campaniere, Nin ZS, Pastiliere, první fíky dozrály na JvP, od kterého jsem měl velká očekávání, bohužel chutná octomilkám asi ze všeho nejvíce, takže se mi podařilo zachránit jen pár kusů, nově zaplodily francouzské novinky Gayet a Eaubonne - obojí vypadají velmi slibně, uvidíme v další sezóně jestli potvrdí svou kvalitu. Preto Torres Novas už minulý rok vypadalo skvěle, nyní je už jasné, že si udrží místo v mé sbírce. Z dalších perspektivních novinek mohu jmenovat MDDS, Cicio Nero, Ragalna, Mission Malaga - všechny tyto měly první fíky a budu je s očekáváním pozorovat v příští sezóně. Za zmínku jistě stojí i ukrainské Randino, které jsem řízkoval v únoru a v polovině zaří na měl dozrály první hezké fíky, do další sezóny jistě dostane hezký kontejner a pěkné teplé VIP místečko.
Co naopak trochu zklamalo byly letos EBTčka - je pravda, že jsem jim nedopřál takový komfort jako některým jiným fíkovníkům (jedno šlo ven do země, druhé jsem z pokusných důvodů neurychloval ve skleníku), ale stejně, čekal jsem trochu více.
Poslední poznámka patří fíkovníkům pěstovaným v zemi ve skleníku - už jsem o tom psal několikrát, že tyto rostliny příliš bujně rostou a v poměru k celkovému objemu velmi málo plodí, navíc mi po čase všechny prokořenily do nějaké přemokřené jílové vrstvy, která způsobuje problémy během zrání fíků (konec fíku u oka zraje dříve než zbytek, končí to většinou vyhozením na kompost). Držet fíkovníky v zemi ve skleníku je navíc extrémně časově náročné, je potřeba neustálého zakracování a vyštipování výhonů, bylo by potřeba mnohem vyšší kostrukci, kde by se stromek mohl nechat růst do té fáze, že po čase sám začne zpomalovat růst koncových větví. Pokud je naopak každoročně hluboce řezán, reaguje na to ještě bujnějším nárůstem a není z toho cesta ven. Ze všech těchto důvodů vyplynulo, že jsem se rozhodl veškeré fíkovníky ze země vykopat a přesadit je do velkých kontejnerů trvale umístěných uvnitř skleníku (systém menších, 35L kontejnerů, které na jaro stěhuju ven, nadále zůstává). Kontejnerované rostliny totiž díky omezenému kořenovému systému tolik nepřirůstají, navíc mám plně pod kontrolou jejich zálivku a výživu. Doufám, že toto opatření pomůže vyřešit některé zásadní problémy s částí mých rostlin - ono se samozřejmě zase objeví něco dalšího, co budu muset příští sezónu řešit, ale snad toho postupně ubývá...


Červen 2020
Fíkovníky se posunuly do další fáze, kdy dochází ke zvětšování letní násady - trvá to zhruba měsíc než z počáteční pármilimetrové velikosti narostou na nějaké 3-4cm (podle odrůdy) a v tomto okamžiku se na poměrně dlouhou dobu ve vývoji zarazí. K dalšímu nárůstu objemu dojde potom až na začátku zrání v horizontu jednoho až dvou měsíců. Část mých rostlin již dosáhla té několikacentimetrové velikosti fíků, tradiční opozdilci jako Panache jsou asi 2-3 týdny pozadu. V této chvíli to vždy vypadá velmi pozitivně, fíky jsou vidět skoro za každým listem a to i na rostlinách v zemi ve skleníku, kde to nebývá vždy stoprocentní. Uvidíme co nám přinese následující měsíc, to se zpravidla objeví první problémy jako propad plodů, svilušky a různé další nevysvětlitelné úkazy.
V květnu jsem zmínil, že letos poprvé testuji trochu jiný přístup k breba fíkům, které se mi jinak při standardním postupu (zimování a následné urychlování fíkovníků ve skleníku) nedaří na rostlinách v dostatečném množství udržet. Moje vyčleněná skupina "breba-only" fíkovníků je tedy držena ve studeném sklepě co nejdéle a vytažena až v okamžiku, kdy již raší a další setrvání v temnu není možné. Krátce po vytažení část breby sice propadla (na kontejnerovaných rostlinách nikdy nelze udržet kompletní breba násadu), ale docela dost se udrželo a nyní to již vypadá, že vydrží až do zralosti. Velmi důležité je zaštípnutí vrcholových pupenů ihned po vytažení ze zimoviště - rozdíl mezi počtem breby na zaštípnutých a nezaštípnutých výhonech je obrovský (viz fotky níže).
Jinak mé dva venkovní pokusné fíkovníky (EBT Laradek a Bourraou) se teprve teď trochu vzpamatovávají z bouřlivého jara (bouřlivé ve smyslu neustálého střídání tepla, mrazu, ledového větru a sucha) a začínají trochu přirůstat. Breba na nich nezůstala téměř žádná a zárodky letní násady se objevují teprve teď, takže bychom museli mít velmi teplý a dlouhý podzim, aby něco stihlo dozrát v rozumné kvalitě.



Květen 2020
Konečně jsem mohl vytáhnout všechny kontejnerované fíkovníky ze skleníku, zároveň jsem provedl zaštípnutí konců výhonů kvůli urychlení letní násady. Rovněž jsem vynosil ze sklepa fíkovníky, které mám vyčleněny čistě pro brebu - chtěl jsem je tam narozdíl od ostatních rostlin urychlovaných ve skleníku nechat co nejdéle až do doby, kdy se ustálí venkovní teploty a nebude tolik hrozit propad breba násady vlivem velkých teplotních rozdílů. Noci jsou stále poměrně chladné, déle jsem ale již kontejnery ve sklepě nemohl držet, protože se začaly otvírat vrcholové pupeny a zvětšovat zárodky breby a nechci riskovat jejich deformaci v důsledku absence světla. Na výhonech s brebou vždy provádím odstranění koncového růstového pupenu, tok živin a poměry hormonů v rostlině díky tomu napomáhají správnému vývoji breby - pokud se vrcholový pupen ponechá a rostlina začne ihned na konci výhonu přirůstat, dojde často k propadu plůdků na loňských výhonech.
I tento rok se na začátku sezóny objevila na rašících rostlinách ve skleníku rez, ale tentokrát jsem ji velmi rychle odhalil a postříkal listy Kuprikolem, což obvykle dobře zabírá. Samozřejmě také co nejvíce větrám, pokud nehrozí noční pokles k nule, tak nechávám skleník otevřený i v noci, teď už je potřeba rostliny co nejvíce otužovat, zároveň to zpomaluje jejich překotný růst.
Na kontejnerované fíkovníky vynesené ven přehazuju na prvních pár dní bílou netkanku, aby si postupně přivyknuly plnému slunci a nedošlo k popálení exponovaných listů. Velikost používaných nádob se poslední dobou ustálila na objemu 35L, je to takový dobrý kompromis mezi tím kolik místa potřebuje rostlina a co se dá ještě tahat v rukách. 20L je sice pro přenášení velmi pohodlné, ale pro starší, plodící fíkovníky už nedostačující.
Dva keře fíkovníků, které mám ve dvoře ve volné půdě, jsou s vývojem oproti rostlinám urychleným ve skleníku velmi pozadu. Chladné noci úspěšně brzdí rašení prvních lístků, na nějakou násadu fíků zatím nelze ani pomyslet, přitom denní teploty jsou již od února velmi vysoké a množství slunečního svitu extrémní - opět je vidět, jak důležité je pro fíkovníky tMin (tzn. nejnižší teplota, jaká je během 24 hodin dosažena).

Září 2019
Letní násada fíků začala zrát letos 3. srpna díky velmi rychlému nástupu White Marseilles, další rané odrůdy se přidaly asi o týden později a teď ve druhé polovině září už se čeká jen na Panache jinak už na všech keřích alespoň část úrody dozrála. Teprve před pár dny se začaly vybarvovat fíky na venkovním EBT, který nebyl na jaře urychlen ve skleníku. Ten rozdíl činí více jak měsíc a bez této pomoci bych fíků mnoho nesklidil, protože spoléhat na teplý říjen se moc nedá.
Dal jsem si tentokrát dobrý pozor, aby se neopakovala octomilková kalamita uvnitř skleníku - poctivě jsem zakrýval každý zrající fík pomocí organza sáčků a to nejen vevnitř, ale i venku, kde na fíky útočily vosy a ptáci. I tento rok byly listy řady fíkovníků flekaté, částečně kvůli pozdě podchycené rzi, na kterou ale většinou vždy pomůže Kuprikol, hlavní příčina světlých fleků je však stále neznámá. Zajímavé je, jak rychle se to dokáže přenést na zcela zdravou rostlinu bez příznaků, která je umístěna vedle postiženého keře - dával jsem si přitom dobrý pozor, abych chorobu nepřenesl neopatrnou manipulací při stříhání či podobně. Takže k přenosu došlo buď prostřednictvím savého hmyzu (svilušky?) nebo vzduchem. Naštěstí jde opravdu spíše o kosmetickou vadu, plodnost ani kvalita fíků, zdá se, ovlivněna není. Celkem se u fíkovníků potýkám se třemi "chorobami" - tou první je již zmiňovaná skvrnitost (mozaika) listů, dále mi na několika keřích řádí pravděpodobně nějaký roztoč (viz. fotky níže) a letošní novinkou je jakési divné zrání fíků rostoucích v zemi ve skleníku (kontejnerovaných rostlin se to netýká). Podle příznaků půjde spíše o fyziologickou poruchu - konce fíků začnou jakoby předčasně měknout, zatímco zbytek je stále zelený, trochu mi to připomíná černání špiček zrajících rajčat, což signalizuje tuším nedostatek vápníku. Fíkovníky rostou v jílovité půdě skleníku velmi bujně, ale je možné, že mají opravdu problém se vstřebáváním některého prvku. Do substrátu pro kontejnery dávám hodně dolomitického vápence a tam nic podobného nepozoruji, takže zkusím do další sezóny něco vymyslet.
Jinak je ale letošní úroda solidní, osvědčené rostliny ani tentokrát nezklamaly a přidaly se některé novinky jako Ronde de Bordeaux (tentokrát už pravý) nebo chorvatský "Trogir" (díky Jožko za poskytnutí této rostliny).



Polovina července 2019
Víc jak polovina července byla teplotně velmi podprůměrná, v noci bylo často jen kolem 10°C, takže ta trocha breby, která mi na rostlinách zůstala, dozrávala v dosti nevhodných podmínkách a její kvalita byla spíše podprůměrná. Zanedlouho ale začne zrání letní násady a zatím to vypadá nadějně, ikdyž moc dobře vím, že nesmím chválit dne před večerem - už se mi to mnohokrát vymstilo. Jsem každopádně připraven operativně řešit všemožné problémy, mám například nakoupeno množství organza sáčků na ochranu proti škůdcům (vosy, ptáci, octomilky). Zatím valím fíkovníkům docela velké množství vody - je to snad nejžíznivější rosplina, co mám na zahradě, kam se proti tomu hrabou asiminy, o kterých se tvrdí, že potřebují kvanta vody.
Dále jsem začal s finálním letním zakracováním nových výhonů, nejnutnější je to ve skleníku, kde je potřeba keře prosvětlit, zbavit přebytečného zeleného materiálu (zvláště toho, který na sobě nemá fíky), včetně některých zbytečně velkých listů, které akorát dělají stín a odpařují příliš mnoho vody. Jakmile začnou fíky zrát, přiškrtím dodávky vody a budu se znažit držet vnitřek skleníku co nejsušší.
Opět po dvou letech se objevilo několik případů napadení fíků housenkami, které se objevují pokaždé, když na jaře pomrzne všechno okolní ovoce. Ale týká se to naštěstí jen malého procenta plodů.



Polovina června 2019
Teploty již jsou typicky červnové, tedy vysoké až velmi vysoké přes 30°C a fíkovníky jedou na plné otáčky. V podstatě všechny plodící rostliny již mají nasazenu letní násadu, na některých je tato již značně velká (několik cm). Venkovní kontejnerované keře započaly druhou růstovou fázi - tzn. vrcholové pupeny uzavřené koncem května se znovu otvírají a výhony budou pokračovat v růstu. Ve skleníku žádná taková vegetační pauza nenastává, takže to, co jsem před pár týdny zaštípnul, je o dalších 20-30cm delší a musím to znovu a donekonečna zakracovat. Na některých listech se objevila sviluška, zvažuji postřik, ale zatím to budu jen monitorovat.
Některé odrůdy zasazené v zemi ve skleníku jsou neuvěřitelně bujné (Hardy Chicago, LSU Gold, Osborn Prolific, Trnavský Velkoplodý, atd.) a je možné, že na tak hluboký řez prostě nejsou vhodné, skleník by musel mít na výšku tak 5 metrů, aby se mohla nechat mohutnější kostra a začal se zpomalovat růst periferních výhonů.



Konec května 2019
Chladná květnová epizoda nakonec trvala déle než by bylo potřeba, fíkovníky se rozjely zase až v těch posledních teplejších dnech a je vidět velký rozdíl ve venkovních a skleníkových rostlinách. Skoro všechny kontejnerované rostliny ukončily první růstovou fázi - je to dobře vidět na koncovém pupenu, který zůstává zavřený a nejbližší mladý lístek odpadnul. Tato situace potrvá podle dalšího vývoje počasí klidně několik týdnů, až pak dojde k dalšímu růstu, ale případná násada na výhonech druhé fáze už bude mít problém s dozráváním.
Na řadě fíkovníků jsou již patrné zárodky letní násady, které se nyní budou velmi rychle zvětšovat. Breba je jen sporadicky z důvodů zmiňovaných v předchozích komentářích, již nyní mám ale vytipované rostliny, na kterých přizpůsobím počet a tvar nových výhonů čistě pro potřebu breba násady v dalším roce.
V předešlé sezóně jsem dost bojoval s flekatými listy na řadě fíkovníků, letos jsem si od začátku vegetace pohlídal výživu a zdá se, že je to mnohem lepší, na některých rostlinách jsou listy zcela v pořádku, jinde se flekatost a mozaika vyskytuje jen omezeně. Bude to chtít samozřejmě vyzkoušet opakovaně, aby se vyloučily další vlivy, zkouším i jiné substráty a velikosti kontejnerů.



Květen 2019
Léto bylo v březnu a dubnu tak hezky rozjeté, květen to vše dramaticky zabrzdil (teploty kolem 10°C, ledový vítr, mrazíky, prostě hnus fialovej), lítal jsem několikrát s kontejnerama do skleníku a zase zpět, čímž jsem uchránil většinu fíkovníků až na nebohé Celeste, jehož stokilový kalfas už jsem jednu noc prostě neměl morálku vláčet, tak mi shodil všechny listy a pro letošek tedy skončil. Aspoň jej mohu přesadit do vhodnější nádoby.
Koncem týdne odmontuju podle plánu všechna okna a dveře, ať se dovnitř dostane maximum čerstvého vzduchu. Nějaká rez na listech se uvnitř objevila, ale není to nic hrozného, zatím nestříkám. Experimentuju s výživou, flekaté listy, kterých bylo minulý rok docela hodně, se podařilo trochu zredukovat, ale chce to teď více tepla a slunka. Na několika rostlinách se již objevily zárodky letní násady, ty nejbujnější výhony jsem zaštípnul a ještě zbývá napíchnout kontejnery na rozvedenou kapkovku, pak bude chvilku klid a prostor pro další věci.
Dva fíkovníky, které jsem časně zjara přesadil ze skleníku ven do volné půdy (EBT Laradek, Bourraou), se mi za nemalého úsilí podařilo uchránit před omrznutím. Teď jsou ve vývinu oproti skleníku samozřejmě dost pozadu, ale jakmile se oteplí, tak se snad rozjedou - zkusím je připravit hlavně na příští brebu.

Únor 2019
Denní teploty v závěru února šplhají k 15°C a týdenní předpověď je rovněž příznívá, zkusím teda probudit fíkovníky. Je to trochu riskantní začínat s tím tak brzo, v březnu (a skoro jistě i v dubnu) bude mrznout, takže budu muset dobře hlídat teplotu, ale uvnitř skleníku by to už teď neměl být problém. Horší situace nastane až se zazelenají všechny fíkovníky v kontejnerech, které patří ven - unitř je už nyní opravdu velmi těsno a udržet to tam další dva měsíce bude dost peklo. Prostě bych potřeboval další skleník...
Pokusím se letos růst zpomalovat co to jen půjde, jsem připravený co nejdříve odmontovat všechna střešní okna a možná i část bočních polykarbonátových desek, abych to celé co nejvíce otevřel a provzdušnil. Samozřejmostí je důsledné a nemilosrdné zaštipování nových výhonů.

Leden 2019
Fíkovníkový skleník vždy nejlépe vypadá v zimě po dokončení řezu - to je radost pohledět. Vše hezky zakrácené a vytvarované, nikde žádný náznak škůdců a chorob, uvnitř je dostatek místa na projítí.
Tentokrát jsem tu zimní údržbu pojal opravdu důsledně a budu se od začátku nové sezóny co nejvíce snažit eliminovat negativní jevy popsané v předchozím srpnovém zápisku. Věřím, že dost zásadní bude už jen zmenšení počtu keřů vysazených uvnitř do volné půdy - z původních dvaceti rostlin jsem 8 vykopal (děsná práce), většinu z těch pařezů přesadím do kontejnerů a část použiju jako silné podnože na roubování. EBT a Bourraou zkusím dát koncem jara ven na jedno hezké chráněné stanoviště - dva venkovní fíkovníky bych snad mohl zvládat zazimovat a když náhodou přijde nějaká nečekaná pohroma, tak se nic tak hrozného nestane, fíků bude vždy dost na kontejnerovaných rostlinách. Takže ve skleníku vznikla spousta volného místa, díky čemuž se mi tam pohodlně vlezly všechny kontejnery a nemusel jsem je stěhovat do sklepa a ještě bude jistá rezerva na další roky.
Zatím téměř nemrzlo, všechny fíkovníky mají ideální podmínky pro klidový režim a netrpělivě čekáme na příchod jara :-)

Srpen 2018
Ok. Jak začít... letošní sezóna je pro fíkovníky jako stvořená, žádné pozdní mrazíky, od dubna teplo, sucho, slunečno, co víc si přát. Od začátku srpna zraje letní násada na většině odrůd, od druhé poloviny měsíce se přidávají i pozdnější odrůdy jako Black Madeira a další. Nicméně nejvíce fíků sklízím z kontejnerovaných rostlin, které jsou téměř všechny vystrčeny před skleník, rostliny ve volné půdě uvnitř skleníku jsou dokonalá přehlídka všemožných problémů. Na některé jsem už připraven a byl jsem schopen je celkem rychle vyřešit (např. svilušky), vůbec jsem ale nezvládnul uhlídat zálivku - měl jsem už dojem, že čtyřleté rostliny jsou dostatečně hluboko zakořeněny a nebudou potřebovat skoro vůbec zalévat, jenže zem je v tom horku vyschlá a tolik fíkovníků na malém prostoru spotřebuje hrozné množství vody, takže koncem července zareagovaly shazováním nezralé letní násady a než jsem zjistil příčinu, tak jí zůstala tak slabá čtvrtina. Poté co jsem začal zalévat (mám tam nataženou kapkovku, takže šlo jen o otevření ventilů) se propad plodů zastavil, jenže keře využily náhlý přísun vody k bujnému růstu a vyhnaly tisíce metrových výhonů, které v tomto počasí nestíhám stříhat, takže celý skleník neskutečně rychle zarostl jako šípkové království, projít na konec je téměř nemožné. Takže další ponaučení zní: během delšího sucha zalévat i rostliny ve volné půdě. Vyvrtal jsem metr hlubokou sondu, abych viděl, jestli mi tam nestojí příliš vysoko spodní voda (při výsadbě v roce 2014 tam byla), budu se tím muset řídit, na rostlinách se to pozná až je pozdě.
No a dostávám se k dalšímu průšvihu - zrající fíky, převážně velkoplodé odrůdy (Trnavský, Becane, trochu i Dalmatia) se dostaly pod útok tisíců octomilek, které otevřeným okem naletí dovnitř fíku a během dvou dnů tam udělají takový bordel, že fík při dozrání zkysne a je nepoživatelný. Nedá se s tím nijak bojovat, musel bych každému fíku nějak zalepovat oko, což je nepředstavitelné. Na venkovní kontejnerované rostliny si octomilky tolik netroufají, nemají tam asi potřebné klima.
Prostě skleník letos vůbec nefunguje a bylo by mnohem lepší, kdyby sloužil pouze pro zimování a pak se objevil zase až na podzim, což opět vede k té myšlence udělat z něj na léto kabriolet. Budu muset vymyslet co nejšetrnější způsob, jak to příští rok provést, hlavní překážkou jsou 4 stropní okna, která bude potřeba demontovat, potom sundat hromadu šroubů a odlepit zasilikonované polykarbonátové desky od konstrukce.


Červen 2018
Od začátku dubna panují v podstatě nepřetržitě letní teploty, fíkovníky tedy velmi rychle dohnaly počáteční skluz a teď ve druhé polovině června jsou již ve finálním stavu co se týče nových výhonů a letní násady. Breba až na pár výjimek (Desert King, Trojano + nějaké EBT/BT) hodně propadla, vypadalo to jako by se s ní rostliny vůbec nehodlaly zdržovat a všechnu energii nasměrovaly do plůdků na novém dřevě. Beru si z toho jedno ponaučení do další sezóny: už nebudu nechávat žádné dlouhé jednoleté větve s tím, že na nich na jaře bude spousta breby - pak to vše opadne a ten prut pak akorát zabírá místo někde u stropu skleníku a stíní ostatním keřům.
Padající breba mi ale zas takovou starost nedělá, v tomto období roku je k dispozici spousta jiného ovoce, víc mě trápí flekatost listů na mnohých fíkovnících - část toho přisuzuji projevům virové mozaiky, ale vypadá to i na nějaký výživový problém. Taky se sem tam objevuje rez, ale ta je dost jednoduše rozpoznatelná, horší jsou různé chlorotické skvrny, u kterých není úplně jasné zda jde o nedostatek nějakého mikroprvku a pokud ano, tak kterého. Průběžně přiživuju rostliny rozpustným hnojivem 12-30-12+2.2MgO+TE, zkouším ale teď i další složky buď zálivkou nebo postřikem na list, uvidíme zda dojde k nějakému zlepšení na nových listech. Jinak ale i ty flekaté fíkovníky vypadají celkem dobře (velikost a tvar listů) a mají nasazeno dostatek plodů. Špatné by bylo, kdyby ty plody začaly shazovat - v této velikosti kolem 2-3cm obvykle k nějakému propadu dochází.




Duben 2018
Oproti předchozímu roku byl březen poměrně studený s častými mrazíky, máme tedy asi čtrnáctidenní skluz v probouzení fíkovníků ve skleníku, ale zdá se, že to teď v dubnu velmi rychle doženou. Veškerá breba je již kompletně vyvinutá a začíná se zvětšovat, teď už zbývá jen doufat, že propad bude co nejmenší. Tentokrát jsem zimní řez neprovedl tak radikálně, takže to vypadá na solidní první sklizeň v průběhu června, hodně nasazeno mají i kontejnerované fíkovníky a zaplodí i řada nových odrůd přiroubovaných v průběhu minulého roku.
Čekám, až všechny rostliny rozvinou listy, pak provedu první přihnojení (malé procento dusíku) a jakmile se noční teploty začnou držet trvale nad 10°C, tak nechám skleník kompletně pootvíraný (všechna střešní + boční okna a dveře) - cílem je snížit vlhkost na minimum i za cenu ztráty nějakého tepla. Ono to teplo bude potřeba spíše v době zrání než teď pro růst výhonů, jakmile se rostlina probudí, tak pak přirůstá i v relativně nízkých teplotách a když se náhodou trochu přibrzdí, tak to ve skleníku nevadí, protože tam bývá spíše opačný problém s příliš bujně rostoucími výhony.




Srpen 2017
Začátkem léta po sklizni malého množství breba fíků to už v jednu chvíli vypadalo, že bude letošní úroda velmi slabá, ale jakmile se teď v srpnu začíná vybarvovat letní násada, tak je zřejmé, že to nebude zase až tak špatné. Naštěstí fíkovníkům přeje počasí, je dlouhodobě extrémní sucho a poměrně teplo, což jsou základní předpoklady pro kvalitní vyzrání plodů. Ve skleníku zrají v podstatě ty samé odrůdy co minulou sezónu, ty co vloni stávkovaly odmítají plodit i letos a jsou postupně přeroubovávány jinými odrůdami. Hezky zaplodila většina kontejnerovaných rostlin, některé z nich úplně poprvé - např. Sal's.
Opět se ukazuje, že do skleníku jsou vhodné spíše odrůdy s pevnější slupkou, které lépe zvládají zrání ve vlhčím prostředí - typicky Hardy Chicago, Dalmatie, Brown Turkey, Filda apod. Překvapila mě pozdní Black Madeira, jež se pravidelně objevuje mezi nejlépe hodnocenými odrůdami co se týče chuti - začala se vybarvovat již v polovině srpna a brzy bude možno provést první degustaci.
Ačkoli volně rostoucí keře ve Ficáriu téměř nezalévám, tak neustále zápolím s jejich překotným růstem, je nutné neustálé zaštipování a udržování rostlin v rozumné velikosti. Celkem se mi osvědčila probírka listů ve vnitřní části keřů - zrající fíky jsou tak lépe dostupné a zlepšila se i cirkulace vzduchu mezi větvemi. V tomto období bych potřeboval, aby vrcholové pupeny pomalu přestávaly růst a vyzrály, tak jako se tomu děje u všech venkovních kontejnerovaných rostlin. Mám sice otevřeny všechny dveře a okna (i v noci), ale fíkovníky mají stále tendenci přirůstat, provedl jsem tedy alespoň přihnojení tekutými hnojivy s vyšším obsahem draslíku.



Květen 2017

Díky extra teplému březnu měly fíkovníky trochu náskok oproti předchozímu jaru, ale ten ztratily v dubnu, kdy naopak šly teploty hodně k nule a občas i níže. Jelikož jsem v zimě téměř všechny rostliny vysazené ve skleníku hluboce seřezal, není breba násada téměř žádná, zůstala jen na Brown Turkey a pak sem tam pár kousků pokud loňský výhon příliš nezavazel a mohl zůstat na svém místě. Plus něco málo na kontejnerovaných rostlinách. Během sezóny se pokusím udržovat keře v takovém tvaru, aby koncem roku nebyly až po strop a mohl jsem ponechat co nejvíce vrcholových výhonů (tj. základ budoucí breba násaday). Není to úplně snadné a u některých odrůd možná dojde k tomu, že na nich budu schopen dosáhnout větší breba sklizně střídavě každý druhý rok.
Teď začátkem května je většina nových výhonů zaštípnuta někde za 6. listem a očekávám postupné objevování zárodků hlavní (letní) násady. Až na drobné výjimky vypadají všechny volně vysazené keře zdravě a zatím nedošlo ani k rozšíření rzi - sem tam se objeví lehce napadený list, ale ten okamžitě odstraňuju a přes noc zapínám odvlhčovač. Nevšiml jsem si ještě žádných svilušek, ty se ale nepochybně zanedlouho vynoří.
Začátkem dubna jsem do některých keřů, co mi pravidelně shazují plody, ale jinak hezky rostou, narouboval různé další odrůdy. Bylo by totiž škoda kvalitně zakořeněné rostliny úplně vykopávat, takto se vše výrazně urychlí a již příští sezónu bude možno sklízet fíky. Zkoušel jsem asi tři způsoby roubování, jako nejspolehlivější se zatím jeví "chip budding", tenší rouby lze umístit za kůru a naopak způsob roubování "do rozštěpu" se neosvědčil vůbec.



Září 2016 - stále je co sklízet

Asi nejteplejší září co pamatuju umožňilo nepřetržité dozrávání fíkovníků uvnitř skleníku i mimo něj, často bylo naráz k dispozici tolik zralých fíků, že se tak tak stíhaly jíst (jsou poměrně vydatné). A to z celkového množství cca 20 vysazených keřů ve volné půdě pořádně plodila asi jen čtvrtina - kdyby jely všechny na 100%, tak bych měl dozajista přebytky, což je dobrá zpráva, protože tak mohu bez obav experimentovat s jednotlivými rostlinami (zejména těmi problematičtějšími) aniž bych se musel bát o celkové výnosy.
Vítězem tohoto léta co se týče kvality i kvantity je s velkým odstupem Hardy Chicago - tato odrůda letos naplno předvedla svůj potenciál, byly dokonce chvíle, kdy jsem zvažoval její namnožení a výsadbu po celé ploše skleníku. Samozřejmě nic takového realizovat nebudu, variabilita jednotlivých odrůd (ikdyž nedosahují takových výsledků) je přednější, navíc to příští rok může být úplně jiná rostlina, která mě uchvátí. Naopak mám vytipovány další kandidáty na vyřazení ze sbírky (nebo alespoň ze skleníku) - některé fíkovníky ani druhou sezónu neukázaly vůbec nic nebo jsou evidentně nevhodné pro toto vlhké prostředí, proto budou buď zcela vykopány a nahrazeny nebo alespoň částečně přeroubovány dalšími čekateli.






Srpen 2016 - to nejlepší z celého roku

Tyto prázdniny nepřinesly žádné extrémní teploty jako předchozí rok, panovalo vyváženější počasí s menším počtem tropických dní, venkovní fíkovníky na různých místech v ČR měly tedy trochu zpoždění. Uvnitř skleníku začala hlavní letní násada zrát již začátkem srpna, v průběhu měsíce se přidávaly další odrůdy a v samém závěru došlo díky příznivým teplotám i na ty nejpozdnější fíkovníky. Jinak když porovnám kvalitu fíků dozrálých venku v kontejnerech a uvnitř Ficaria, tak je to velmi vyrovnané. Plody na kontejnerovaných rostlinách jsou sice o něco menší a pozdnější, ale zato jaksi fíkovatější - mají pevnější slupku a lze je nechat plně vyzrát. Fíky zrající na skleníkových rostlinách jsou občas takové vodnatější s tenkou, křehkou slupkou, pokud je člověk nesklidí v přesně vypočítanou chvíli, tak rychle chytí plíseň a je s nimi ámen - to venkovní fíky lze na rostlině "zapomenout" o dost déle. O poznání lépe jsou na tom keře vysazené přímo u dvoukřídlých dveří skleníku, které jsou přes léto nastálo otevřené (i v noci) - jejich fíky mají mnohem větší kvalitu než ty na keřích situovaných hlouběji uvnitř Ficaria. Z tohoto důvodu mám v plánu příští rok začátkem léta odmontovat dva až tři polykarbonátové panely z jižní strany konstrukce a udělat ze skleníku spíše takový přístřešek.






Červenec 2016 - nástup hlavní úrody

Během celého července průběžně dozrávaly breba fíky, nejvíce jsem jich sklidil z Desert Kinga, Plachty, Brown Turkey, Plzně a Bornholmu, na ostatních rostlinách to bylo sem tam pár kousků. Dost se tím protřídil seznam kandidátů na zimní řez - budu moci seřezat všechny fíkovníky, které nenasazují nebo shazují brebu, hodně hluboko, čímž vznikne ve skleníku mnohem více místa než je tam nyní díky spoustě dvoumetrových prutů s letní násadou až někde u stropu. Průběžně zaštipovány všechny rostliny, u některých bujně rostoucích je to potřeba opakovat zhruba každý měsíc, někdy i častěji. I tak mi pár keřů přerostlo víc než jsem měl v plánu a uvnitř takové houštiny se samozřejmě velice daří sviluškám. Doufal jsem, že jakmile sklidím všechnu brebu, tak bude nějaká prodleva před začátkem zrání hlavní úrody, ale fíkovníky mě opět překvapily a koncem měsíce se začaly vybarvovat a zvětšovat první kousky na raných odrůdách. Takže změna plánu - zkusím pořídit dravé roztoče Phytoseiulus persimilis, třeba se to osvědčí.






Červen 2016 - začátek zrání breby

Slunce, teplo, sucho - i v červnu pokračovalo subtropické počasí, fíkovníky ve skleníku strašně rychle přirůstají a musí se pravidelně zaštipovat. Letní násady je spousta, na nových výhonech se postupně objevují další a další plůdky - ty co to stihnou zhruba do poloviny července mají ještě šanci dozrát, ty pozdější už budou mít horší podmínky, ale některé odrůdy jsem minulý rok sklízel až do listopadu a ještě se daly. Nejvíce tepla a světla mají každopádně nyní v červnu a červenci - proto mám rád breba odrůdy, které mohou opravdu důkladně vyzrát. Koncem června jsem sklidil prvních pár kousků na odrůdách Desert King, Becane, Violette Dauphine a Long d'Aout - všechny byly velmi chutné, nejvíc bodů získal ale Becane. Teda musím ještě zmínit jeden malý, scvrklý, téměř nepovšimnutý fík na Negronne, který jsem v první chvíli chtěl vyhodit okýnkem na kompost, ale pak jsem jej přeci jen rozříznul a ochutnal - velmi intenzivní aroma se zřetelnou příchutí sušených švestek. Jsem zvědav, zda budou takové i ostatní plody na této rostlině.






Květen 2016 - formování hlavní násady

Skoro celý květen panovalo příjemné slunečné počasí, fíkovníky měly tedy ideální podmínky na tvorbu hlavní letní násady. Minulý rok zaplodila jen asi třetina mladých rostlin ve skleníku, letos už mají nasazeny všechny - kromě ověřených odrůd i některé novinky, u kterých v podstatě netuším, jak budou plody vypadat. V průběhu května pokračoval propad breby, některé rostliny shodily vše, často i větší kousky. Tento jev je mi stále trochu záhadou, je jasné, že hlavní roli v tom mají genetické předpoklady dané rostliny - některé prostě udrží kompletní breba násadu, další jen pár kusů na některých výhonech a spousta shodí úplně vše. Jelikož se ale někdy stane, že breba uzraje i na fíkovnících, které ji obvykle poshazují, tak zde musí být i jiné vlivy jako stáří rostliny, výživa, teplota, atd., je to každopádně námět na dlouhé roky zkoumání a pozorování.
Objevilo se už pár svilušek a jelikož nehodlám čekat na jejich masivní rozšíření, tak jsem je raději hned zčerstva stříknul Vertimecem. Rez jsem v menší míře zaznamenal jen na kontejnerovaných rostlinách, ale ty už šly stejně skoro všechny ven, takže pokud se nějak dramaticky nezmění počasí (vlhko, chladno), tak by to přes léto neměl být problém.
Asi před týdnem jsem provedl základní vyvázání nových výhonů, odstranil jsem všechen slabý a přebytečný obrost a v této chvíli pomalu začínám druhé kolo zaštipování.






Duben 2016 - breba násada, podtrženo, sečteno

Počasí v dubnu fíkovníkům ve skleníku celkem přálo, bylo poměrně dost slunečných dnů a teploty často šplhaly přes dvacítku (tedy až na závěr měsíce, kdy šly znova pod nulu). V prvním dubnovém týdnu jsem spočetl breba násadu na jednotlivých rostlinách (zárodky zhruba do velikosti hrášku) a nyní po třech týdnech jsem to zopakoval - z původních cca 500 kusů se udržela necelá polovina (něco přes 200 fíků). Ukazuje se jak důležité bude najít správný způsob řezu pro jednotlivé odrůdy - vidím to totiž tak, že z pohledu breba násady lze rozdělit fíkovníky řekněme do tří základních skupin: 1) žádná nebo minimální breba, 2) breba v počtu cca 3-4ks na konci výhonu, 3) bohatá breba v počtu až 10ks po celé délce loňského výhonu. Rostliny ze skupiny 1 (např. Dalmatie, RdB, Celeste, Negronne) lze tedy v zimě seříznout hluboko, klidně až na kosterní větve, skupinám skupiny 2 lze ponechat výhony s vrcholovými pupeny, ale stačí, když budou mít jen pár nodů (např. Violette Dauphine, BT, Bornholm, Plzeň) a konečně u fíkovníků ze skupiny 3 je možné ponechat dlouhé výhony (Desert King, Plachta). Je pravděpodobné, že toto rozdělení ještě v následujících letech trochu přehodnotím, určitě se může stát, že některá rostlina s přibývajícím věkem změní svoji schopnost nasadit a udržet brebu, ale snad to bude jen k lepšímu.
Jinak jsem zatím díky častému větrání nezaznamenal uvnitř nějaký masivní výskyt rzi - objevila se jen na pár listech, které hned odstraňuju. Nevšiml jsem si ani svilušek, které se ale určitě časem objeví. Na několika rostlinách ve volné půdě se objevilo zvláštní kroucení a deformování nových zelených výhonů - děje se to přitom třeba jen na jedné větvi a ostatní jsou ok, možná důsledek kontaktu povrchových kořenů s cereritem, který jsem v zimě rozhodil pod krycí plachtu. Nic jiného mě momentálně nenapadá.






Březen 2016 - Ficárium se zelená

Začátkem března jsem bedlivě sledoval týdenní předpověď a jakmile bylo nahlášeno přijatelné počasí (hlavně jasno až polojasno), tak jsem na termostatu naťukal 10°C a vyčkával na první náznak probouzení rostlin. Jako první o sobě daly vědět zhruba po čtrnácti dnech kontejnerované fíkovníky, kterým se prohřály kořeny dříve než těm v zemi vysazeným. Koncem měsíce pak stačil jeden teplý víkend k oživení úplně všech rostlin, nyní již mají plně rozvité listy na vrcholových pupenech a usilovně tlačí i boční výhony. Zimu vše přežilo bez sebemenšího poškození, s tím se ale ostatně počítalo - ani fíkovníky v nádobách, které částečně promrzly, nepřišly k újmě. Co se týče breba násady, tak jsem napočítal přibližně 500 kusů. Je jisté, že část z toho ještě propadne, ale něco se jistě udrží a zhruba začátkem července začne postupně dozrávat. Bylo by dobré, aby se letní násada na nových výhonech začala objevovat během dubna, čímž by se její zrání vešlo co nejvíce do srpna, maximálně začátku září, protože později už kvalita zralých fíků znatelně klesá.






Únor 2016 - vše připraveno na jaro

Venku se ojedinělé mrazíky mohou objevit ještě za 3 měsíce, ve skleníku to ale už nehrozí, protože jsem zapnul přímotop a nastavil termostat zatím alespoň na 3°C. Pro zahájení vegetace by fíkovníky potřebovaly delší dobu kolem deseti stupňů, ale posledních pár nocí zde klesala teplota k -5°C což bych 2kW přímotopem na těch 10°C nevytáhl. Všechny rostliny jsou již seřezány - buď až k zemi (resp. kousek nad zem pokud bude výhon tvořit kosterní základ) nebo pouze zakráceny a prosvětleny (breba odrůdy) či něco mezi tím v případě, že jsem si nebyl jist zda daná odrůda nějakou brebu nasadí.
Ještě chcu natřít zadní stěnu podezdívky tmavou barvou, abych přitáhnul co nejvíce světla a tepla, teď po deštivém únoru je ale beton zatím příliš vlhký, takže musím vyčkat na nějaký teplejší a suchý víkend. V mezičase postupně přesazuju kontejnerované rostliny z klasických kontejnerů do SIPů, s množstvím rostlin, které mám ještě schované ve sklepě, mi to zabere minimálně měsíc.






Leden 2016 - zimní řez a úklid
Všechny rostliny jsou již v zimním spánku, mohl jsem tedy sesbírat všechno spadané listí a zahájit přípravu na novou sezónu. Pokládám na zem mezi keře černou tkanou textilii, od které si slibuju, že zabrání přílišnému vysychání povrchové vrstvy zeminy a zároveň přitáhne více slunečních paprsků a tudíž i více tepla, zejména na začátku a na konci sezóny. Taky zabrání růstu plevelů a možná bude mít pozitivní vliv na problémy s vlhkostí a rzí. Zároveň provádím hluboký zimní řez kdy jednak odstraňuju až dvoumetrové pruty a také pokračuju ve formování kosterních větví. Zde jsem musel poněkud poupravit své předchozí plány s vytvořením zcela vodorovného vedení, protože nové vertikální výhony mají u mladých rostlin příliš silnou dominanci a horizontálně ohýbané větve pak zvyšují svůj objem jen velmi pomalu. Budu tedy muset tvarovat kosterní větve v trochu menším úhlu.
Na některých rostlinách jsou již zřetelné zárodky breba úrody, tam to chce pečlivě vážit, které výhony ponechat a které zakrátit pro základ hlavní úrody. Na venkovních keřích bych to tolik řešit nemusel, ale ve skleníku jsem limitován omezeným prostorem a nechci sklízet hlavní úrodu nalepenou někde u stropu. Jelikož zatím nemám u mnoha pěstovaných rostlin představu o množství a kvalitě breba fíků, tak mi bude asi pár let trvat než pro každou odrůdu najdu nejvhodnější typ řezu.
V průběhu předchozího roku jsem vytipoval minimálně dvě rostliny, se kterýma jsem nebyl spokojen a proto je ve skleníku nahradím nějakou jinou odrůdou. Jednou z nich je Natalina (malé plody, masivní propad násady) - místo ní šlo do volné půdy Trojano a to samé provedu ještě s Floreou ("Veselí"), která sice zaplodila, ale se svými menšími plody nižší kvality je to rovněž plýtvání drahocenným místem.
Zatím nebyl důvod zapínat uvnitř skleníku přímotop s termostatem - i když šla dnes nad ránem venkovní teplota k -13°C, tak Tmin uvnitř Ficaria se zastavilo někde na -3,2°C, na barelu s vodou byl jen tenký škraloup ledu.






Listopad - ukončení vegetační sezóny
Slunce už je i v pravé poledne opravdu hodně nízko a teplota uvnitř skleníku vystoupá během slunečných dnů jen krátkodobě někam k 25°C, ale často je spíše zataženo či mlhavo, takže jsem vypnul všechny podpůrné systémy a nechávám fíkovníky pozvolna ukončit vegetační fázi. Některé už shodily většinu listů - především z důvodu omezení zálivky, většina rostlin je ale stále zelená. Pokud nezačnou nějaké větší mrazy, tak potrvá tento stav zhruba do konce měsíce, pak nechám fíkovníky lehce přemrznout, aby shodily listy a mohl jsem je posbírat a vyhodit spolu s milióny sviluščích vajíček. Jakmile budou výhony holé, tak začnu s řezem - něco se použije na řízky, keře se budou muset celkově prosvětlit. Dost důležité bude správně vytipovat výhony, na kterých lze v příštím roce očekávat nějakou breba úrodu - takové je možno ponechat, ale zase nesmí zavazet a stínit budoucím novým výhonům, které budou vyrážet od přízemních kosterních větví. I v polovině listopadu se občas najde nějaký zralý fík - např. na Becane či Osborn Prolific, kvalita ale už nic extra a nemá smysl kvůli tomu přitápět až do prosince.






Říjen - dozrávání bez slunce a tepla
Na začátku října se schovalo slunce a dosud potvora nevylezlo (až na pár hodin v celkovém součtu), což se nepříznivě projevuje na rychlosti zrání a kvalitě plodů. Každý druhý den lze sice něco sklidit, ale fíky mají v řezu silnější světlou slupku a v chuti znatelné stopy mízy - typické příznaky nedostatku tepla během zrání. U některých odrůd je to naštěstí méně výrazné a dají se jíst i takto "polosyrové" - je to asi jako by se Laponci podařilo ve svém skleníku z ledových kvádrů dopěstovat zeleného, kyselého jabka a rozplýval by se blahem - našinec by to do huby nevzal. Takže žádnému Portugalci (jeden sedí vedle mě v práci) či Řekovi to raději ukazovat nebudu, ale jinak jsem s takovou, řekněme "nultou" sezónou celkem spokojen. Na kompletní zhodnocení odrůd je ještě brzo (některé rostliny ukážou svůj potenciál až po pár letech), nicméně už teď jsem rozhodnut provést drobnou obměnu rostlin vysazených ve volné půdě ve skleníku - zejména se to bude týkat fíkovníků s drobnými plody, které mají navíc tendenci pukat.
V noci už minulý týden jednou mrzlo, takže venkovní kontejnerované rostliny shodily listy a zanedlouho je přenesu do sklepa, uvnitř skleníku to na blížící se zimu zatím nevypadá, fíkovníky dělají jakoby nic a vesele si vegetují - zhruba na třetině rostlin jsou ještě nějaké větší plody, které by v horizontu týdnů mohly dozrát, ale taky se může stát, že prostě nedozrajou, takže je otázka jak dlouho uměle prodlužovat sezónu kvůli pár desítkám fíků. Kdyby byla většina rostlin obalená zelenými plody, tak by se to asi vyplatilo, ale takto to vidím tak na týden až 14 dní, pak vypnu stroje, otevřu dveře a nechám tomu volný průběh. Není totiž moc dobré, když fíkovníky teď vyrážejí nové listy a nasazují další plůdky místo aby vyzrávalo dřevo.




Září - boj s chladem a vlhkostí
Tropickým dnům je konec a máme tu klasický nástup podzimu s maximy někde kolem 20°C a minimy pod 10°C - tedy nic moc pro dozrávání fíků, kterých je na keřích stále velké množství. Aby se ve skleníku udržela co nejvyšší teplota, tak se přestává tolik větrat, čehož následkem je zvyšující se vlhkost vzduchu a tím pádem větší riziko výskytu různých chorob. Především se to projevuje šedou plísní na zralých plodech - zejména u odrůd, kterým během zrání praská slupka nebo okolí "oka". V takových podmínkách je nutné sklízet fíky v okamžiku, kdy ještě nejsou stoprocentně vyzrálé a mohly by viset na větvi další 2-3 dny, aby dosáhly nejvyšší možné kvality.
Takže se snažím zároveň udržet uvnitř teplo a snižovat vlhkost, což jsou dvě věci, které jdou dost proti sobě a zatím se mi to daří jen částečně. Jako první krok jsem pořídil přenosný odvlhčovač vzduchu, který se používá k vysoušení sklepů, prádelen, apod. Pracuje na principu kondenzace, kdy se ventilátorem vháněný vzduch protlačí přes chladič, lehce se ohřeje (ač to zní podivně) a vyfoukne se na druhé straně zpět, takže zůstává uvnitř skleníku. Žere to dost elektřiny a nemá to dostatečný výkon na tak velký prostor, takže se to teď pokouším nějak zkombinovat s větráky, které by odsávaly vlhký vzduch mimo skleník a na druhé straně vháněly dovnitř suchý. Tím ale zase dochází k velkým tepelným ztrátám - prostě začarovaný kruh. Do příští sezóny plánuju zavést některá další opatření k minimalizaci vnitřní vlhkosti - hlavně nesmím nechat keře tak zarůst a nemilosrdně odstraňovat slabé výhony, které zahušťují vnitřek a brání lepší cirkulaci vzduchu. Pak chcu taky položit na zem kolem rostlin tkanou textilii, to by mohlo částečně snížit odpařování vody ze zeminy a nakonec nainstalovat kapkovou závlahu (zřejmě pod tu textilii). Taky určitě pomůže vyndat ty desítky kontejnerovaných rostlin, které taky něco odpařují, jen je problém kam s nimi - žeby další skleník? :-)
V této chvíli pomalu dozrávají pozdnější odrůdy a taky fíkovníky, které nasadily plody až během června - před pár dny např. LSU Gold, který jsem teprve tuto zimu zakořenil a nyní má dva metry a sklidil jsem z něj již 2 plody. Zajímavé je srovnání zralých fíků stejné odrůdy, kdy jedna rostlina je pěstovaná ve skleníku a druhá venku na plném slunci - ty skleníkové mají po dozrání mnohem světlejší barvu než venkovní, např. Brown Turkey je zelený, Hardy Chicago taktéž, u žlutých fíků to není tak výrazné.




Polovina srpna - začátek zrání hlavní úrody
Celé léto panuje zcela ukázkové fíkovníkové počasí - skoro by se dalo říct, že je ten skleník zbytečný, ono se to ale dříve či později zlomí a spousta pozdnějších odrůd náročnějších na teplo by jinak nestihla dozrát. Jako první jsem začal zkraje měsíce sklízet plody z kontejnerovaných rostlin a nyní se postupně rozjíždějí i volně vysazené fíkovníky - "Veselský" potvrdil svou pověst rané odrůdy, plody jsou velmi podobné "Kněždubu" a nedivil bych se, kdyby se jednalo o identickou rostlinu. Vybarvují se i první fíky na Bornholmu a několik dalších odrůd vypadá, že se brzy přidají. Propad letní násady se víceméně zastavil, až na dvě výjimky a těmi jsou Natalina a White Marseilles, které neudrží v podstatě vůbec nic.
Průběžně bojuju se sviluškami, teď v době zrání už je nemůžu šplíchat jedem, tak aplikuju čistě biologické přípravky - ty nejsou tak účinné, ale zatím se mi daří držet jakýsi vyrovnaný stav. Taky jsem musel začít více větrat, protože dozrávající plody rády chytají plíseň - pro příští sezónu bude nutné přebytečné vlhko co nejvíce eliminovat jednak instalací kapkové závlahy a také vytažením většiny kontejnerovaných rostlin, které už se dovnitř na jaře stejně nevlezou.
Čekám teď na nějaké ochlazení, abych mohl tu džungli trochu zkrotit - něco prořežu, zbytek aspoň nějak vyvážu a odstraním část nejspodnějších listů v těch hustých keřích - jsou tam už k ničemu a k podzimu by se staly jako první živnou půdou pro rez.




Tropický začátek července
Prázdniny začaly hezky zostra teplotami vysoko nad 30°C, což je pro fíkovníky na jednu stranu určitě super, ale uvnitř skleníku už to začíná být životu nebezpečné - odvážím se tam pouze brzo ráno a přesto mám co dělat, abych se vůbec dostal na druhou stranu a otevřel všechna okna. Přes den je pobyt uvnitř omezen na pár desítek sekund, maximálně tak něco najít, vynést a zase honem ven, večer teplota klesá velmi zvolna a po západu slunce už je uvnitř zase špatně vidět. Téměř všechny svisle rostoucí výhony jsou již zakrácené - pozitivní vliv zaštipování na násadu plůdků je evidentní, dva stejně vysoké výhony na jedné rostlině vedle sebe (jeden volně rostoucí a druhý zaštípnutý) se liší velmi výrazně.
Zhruba před týdnem dozrál první a jediný breba fík na Bornhomu, šlo pochopitelně o velkou událost - jakýsi křest nového skleníku, chuť byla díky vysokým teplotám velmi dobrá, nyní je ale potřeba vyčkat do konce prázdnin na pokračování. Téměř každá rostlina má již něco nasazeno, bude zajímavé sledovat jaký je nejzazší termín pro násadu, aby ještě do konce sezóny stihla dozrát - teoreticky by to mohlo stihnout vše, co nasadí zhruba do poloviny července, pak by zrání probíhalo někdy koncem října, kdy uvnitř skleníku bude stále možné držet rozumné teploty. Mám v plánu teď jednotlivé rostliny vždy za posledním nasazeným plůdkem nějak označkovat (asi kapkou barvy), abych to pak mohl vyhodnotit a ověřit hypotézy.
A teď zase něco z "černé kroniky" - na třech fíkovnících (White Marseilles, Natalina a noname Chorvatsko) jsem zaznamenal významný propad plodů hlavní násady. Skoro jistě mohu vyloučit jako možnou příčinu nedostatek vody, protože to jílovité podloží je bohatě nasáklé - naopak jsem okolo skleníku musel kopat odvodňovací strouhu, protože se mi kousek vedle topila réva. Další možnost je stáří (resp. mládí) rostlin - jsou v zemi teprve půlrok a velmi rychle zvětšují svůj objem, v podstatě všechny tyto tři jmenované mají nejvyšší výhony kolem 150cm, třeba je bude nutné zaštípávat o něco dříve. Ještě mě napadlo, že může jít o "Smyrna" nebo "San pedro" typy, které potřebují k udržení hlavní násady opylení, ale až na ten noname pochází z důvěryhodných zdrojů, takže záměnu téměř vylučuji. Uvidíme jak si povedou zbylé plůdky na těchto rostlinách.




Polovina června - období masivního růstu
Spousta teplých a slunečných dní začátkem června vyprovokovala fíkovníky k velmi bujnému růstu - kdybych od začátku nedržel kosterní větve při zemi, tak už se některé nové výhony opírají o strop. Ne všechny rostliny se ale chovají stejně - Hardy Chicago, které patří k mým nejstarším rostlinám a mělo v době výsadby silnou kostru a spoustu kořenů, přirůstá pomalu, zatímco například mnohem mladší Natalina udělala za 3 měsíce již 120cm.
Téměř na všech fíkovnících jsou již nasazeny plůdky hlavní úrody, takže lze pozorovat rozličné tvary a velikosti, někde vzadu na Bornholmu visí jediný breba, což by měl být zhruba za měsíc první fík sklizený ve Ficariu. Po několikaměsíční zkušenosti s mou variantou SIP kontejnerů mohu směle prohlásit, že namísto klasických velkých květináčů už budu používat výhradně SIPy - pohodlná a efektivní zálivka je prostě k nezaplacení.
Ve skleníku průběžně řeším i různé problémy s chorobami a škůdci, které jsou bohužel s pěstováním v uzavřených prostorech vždy spojené - konkrétně stále bojuji se rzí (Physopella/Cerotelium fici) jejíž projevy se dají najít na většině mých rostlin, ikdyž zatím nejde o nic fatálního. Některé listy mají zespod evidentní rezavé skvrny - takové se snažím zavčas odstraňovat, pak je tu množství listů, které vypadají na nějaké fyziologické poškození - skvrny nejsou rezavé, ale spíše šedohnědé a ani mikroskop neodhalil nějakou houbovou nákazu. Zatím neznám přesnou příčinu, rostliny to ale zjevně nijak výrazně netrápí. Kromě rzi se objevily taky svilušky, což byla pouze otázka času a naštěstí jsem na to byl připraven. Tyhle potvory jdou primárně po jiných rostlinách, které mám dočasně umístěny ve skleníku, ale zkoušejí oďobávat i fíkovníky - snažím se používat co nejméně agresivní chemickou ochranu (např. nimbový olej), ale v nejhorším se nebojím sáhnout ani po normálním postřiku.




Konec května - postupná násada hlavní úrody
Zatímco na venkovních rostlinách je přelom května a června takové nejzažší datum, kdy by se měla na nových výhonech začít objevovat násada hlavní úrody, aby do konce sezóny stihla ještě dozrát, ve skleníku není takový časový stres a lze počítat s tím, že dozrají i plody nasazené o měsíc později. Navíc je zde vše o pár týdnů urychleno, takže na některých rostlinách se první plůdky objevují na nových výhonech již od poloviny května. Asi polovina fíkovníků zatím s hlavní násadou otálí, ale to se dá přičíst i nízkému věku mnohých rostlin, které se časem díky lepšímu zakořenění a adaptaci na nové prostředí mohou chovat zcela jinak.
Zatím se velmi osvědčuje použití SIP kontejnerů, ve kterých rostliny nepřesychají, nejsou tak náročné na pravidelnou kontrolu a působí celkově vitálnějším dojmem. Postupně budu jejich počet zvyšovat - v ideálním případě bych chtěl mít takto pořešeny všechny kontejnerované rostliny.
Počátkem května jsem trochu bojoval se rzí uvnitř Ficaria, aplikoval jsem nějaký klasický měďnatý fungicid plus ještě jeden další určený na rzi (Talent) a zdá se, že houba již není aktivní. Choroba postihla asi čtvrtinu rostlin výrazným způsobem, takže jim opadalo dost starších listů a zbrzdilo je to v růstu, několik dalších fíkovníků bylo napadeno jen lehce bez vážnějších následků a asi polovina je buď zcela imunní nebo zafungoval včas postřik. Příští sezónu asi provedu preventivní ošetření hned v době rozvíjení prvních listů a nebudu čekat až na první rezavé fleky, kdy už se spóry rozšiřují na další zdravé rostliny.
Od začátku výsadby fíkovníků do skleníku jsem měl trochu obavy z příliš bujného růstu a vytahování rostlin na úkor plodnosti - po pár měsících provozu to vypadá, že by to nemusel být zásadní problém, většina rostlin má zatím přiměřeně dlouhá internodia a počítám s tím, že se sílícím slunečním svitem se situace ještě zlepší. Pouze dva nebo tři fíkovníky jsou poněkud "nohaté" (např. Panaché, částečně i Natalina či White Marseilles) a asi by jim více svědčilo umístění na přímém slunci. Pokud se ale na lehce vytáhlých výhonech přesto objevují zárodky plodů, tak mi to tolik nevadí - vhodným zaštípnutím to lze snadno vyřešit.




Začátek května 2015 - první růstová fáze
- v prvních květnových dnech je už ve skleníku velmi zeleno, většina fíkovníků má rozvitých 5-6 listů z vrcholových pupenů, ale najdou se i rychlíci s více jak 10 listy. Hluboce seřezané rostliny vyráží ze záložních pupenů a mají cca 2-3 menší listy. To zpoždění oproti neřezaným jedincům je značné, zkusím to nějak zohlednit při následném formování rostlin tak, aby na začátku sezóny vždy nějaké vrcholové pupeny byly k dispozici. Některé zimní řízkovance rostou natolik bujně, že za 5 měsíců svou velikostí předčily tříleté rostliny - konkrétně LSU Gold a Vasilika Melissi, proto jsem jim vyhradil místo v dosud volné prostřední řadě a dal je do země.
Během dubna, kdy noční teploty šly často k nule a denní naopak hodně vysoko, se na několika rostlinách objevila očekávaná "rez" - houbová choroba, která napadá listy a může způsobit jejich opad, čímž oslabuje celou rostlinu. Nejvíce postižen byl Brown Turkey a Bornholm, ale naštěstí jsem to očekával, takže následoval rychlý postřik měďnatým fungicidem a zlikvidování nejvíce napadených listů. Jakmile se více oteplí a bude možno celý den větrat, tak by se situace měla zlepšit.
Provedl jsem jedno přihnojení Kristalonem (plod a květ), více zatím neplánuju, možná později něčím nízkodusíkatým. Některé výhony byly zaštípnuty za 5. listem - zpravidla tam, kde je hodlám více rozvětvit. Z breba násady toho moc nezbylo, většina opadla, ale to se dalo čekat - přeci jen čerstvě přesazené rostliny v novém prostředí. Věřím, že v průběhu května se na nových výhonech objeví nějaké zárodky hlavní úrody, která mi to vynahradí.




Konec března 2015 - fíkovníky se probouzejí
- teď ke konci měsíce šly teploty zase o něco dolů, ale předchozí teplejší a slunečné dny stačily k tomu, aby se všechny rostliny probudily a začaly rašit. Zhruba na polovině odrůd se objevují první breba fíky, ale z toho zatím nelze nic vyvozovat, protože spousta rostlin je velmi mladá. Část této první násady navíc odpadne, něco na ochutnání ale určitě zůstane. Výhony bez vrcholových pupenů raší o poznání pomaleji, boční puky se teprve klubou.




Březen 2015 - osázení hlavních ploch
- první březnové dny nabídly dostatek slunce, aby bylo možné vynosit rostliny ze sklepa a začít je umisťovat do výsadbových jam vyhloubených v průběhu ledna a února. Substrát si míchám ze směsi kvalitní černé hlíny, uleženého koňského hnoje (převážně piliny), borové mulčovací kůry, dřevěného popela a granulovaného dolomitického vápence. Až na dvě výjímky (Hardy Chicago a Bornholm) jsou všechny fíkovníky vysazeny po dvou do jedné jámy tím způsobem, že jsou položeny kořeny od sebe téměř vodorovně - kosterní větve chci mít co nejvíce při zemi a ušetřit místo pro letorosty. Některé trčící výhony jsem zatížil pomocí kamenů do doby než zesílí a zachovají požadovaný tvar. V polovině března jsem zapnul temperování (2kW ventilátor), termostat jsem zatím nastavil na 3°C - tzn. spíše jako bezpečnostní opatření před případným mrazem než přihřívání rostlin. Jakmile se objeví první listy, tak nejspíš teplotu trochu zvednu.




Prosinec 2014 - první obyvatel nastěhován
- ostatní fíkovníky poklidně zimují ve sklepě, ale Bornholm jsem se rozhodl přestěhovat z jeho dosavadního stanoviště již nyní. V novém skleníku bude mít lepší šanci na úspěšné přečkání větších mrazů. Finální řez nechám až na konec zimy, teď by asi nebylo vhodné způsobovat rostlině velké rány.




Prosinec 2014 - následující fáze: dokončení nadzemní části




Listopad 2014 - první fáze výstavby skleníku