Řízení výživy kanadských borůvek

Tento článek věnovaný výživě kanadských borůvek vznikl jako výtah a překlad nejdůležitějších informací z dokumentu "Nutrient Management for Blueberries in Oregon" autorů: J. Hart, B. Strik, L. White, and W. Yang

Veškeré uváděné poznatky se primárně týkají západní části Oregonu (USDA zóny 7 - 8) a v jiných oblastech, kde je přirozené pH půdy vyšší jak 6, zasolených či příliš suchých, nemusí přinášet požadované výsledky. Autoři používají při pěstování spon zhruba 1x3m a to buď na vyvýšeném lůžku nebo na rovné zemi. Do půdy zapravují cca 8cm vrstvu jedlových pilin a po zasazení ještě namulčují další asi 5ti centimetrovou vrstvou. Takto připravené pole v plně produktivním období poskytuje výnos kolem 20t/ha. To jen tak úvodem kdyby někdo plánoval založit borůvkovou plantáž, pro drobné pěstitele je nejdůležitější správná výživa rostlin, díky které budou schopni i na relativně malých plochách sklízet mnoho kilogramů plodů. Z osobní zkušenosti mohu potvrdit, že pokud kanadkám dopřejete všechny potřebné živiny ve správných dávkách, tak dokáží být neuvěřitelně plodné - někdy až přeplozují.

Asi nejpřesnější způsob detekce případných problémů s výživou je přímá analýza látek obsažených v tkáních rostlin během vegetačního období - např. v listech. Tabulky s detailními rozsahy koncentrací chemikálií v tomto článku publikovat nebudu, kdyby ale někdo měl zájem, tak je najde v originálním dokumentu.

Železo (Fe)

Nedostatek železa se projevuje charakteristickou chlorózou - listy žloutnou a objevuje se zelené žilkování. Hlavní příčinou nedostatku železa bývá příliš vysoké pH v půdě, rostlina není v takovém případě schopna železo správně přijímat. Optimální pH pro pěstování kanadských borůvek je 4,5 - 5,5, některé odrůdy snesou o něco vyšší pH, ale i přesto je dostatečná kyselost půdy základním předpokladem pro úspěšné pěstování. Existuje více způsobů, jak půdu určenou k výsadbě borůvek okyselit - při osazování větších ploch se používá prášková síra (S), která se zhruba rok před výsadbou zapravuje do půdy (takto lze snížit pH např. z 6 na 5 při dávkování 0,1 - 0,3kg/m2). V malopěstitelském měřítku je asi nejlepším řešením použití rašeliny - buď čisté nebo ve směsi s pískem, lesní hrabankou, pilinami apod. Dokyselovat lze i později po výsadbě, ale takový přístup je poměrně pracný, nákladný a často neefektivní. Přesto se najde množství pěstitelů-chemiků, kteří s rukama potřísněnýma od kyselin běhají se zkumavkami od záhonu k záhonu a "vylepšují" je. Někdy to vyjde, někdy ne, část mojich kanadek jsem se v minulosti pokoušel zachránit aplikací kyselinového koktejlu a přežily.

Rostlina kanadské borůvky trpící chlorózou	Srovnání zdravých a chlorotických listů kanadské borůvky

Dusík (N)

Borůvky využivají dusík ve formě dusičnanu amonného, který se však přímo jako hnojivo nepoužívá, místo něj lze aplikovat síran amonný, který zároveň snižuje pH půdy. U nás jsou k dostání různá dusíkatá hnojiva určená přímo pro pěstování borůvek - často s obsahem rohoviny a podobných látek, které mají zaručit dlouhotrvající efekt. Nejvíce dusíku potřebuje rostlina v prvních měsících růstu, tedy v dubnu až červnu, s blížícím se koncem sezóny je potřeba jeho dávky snižovat, protože příliš bujně rostoucí výhony nemusí před příchodem zimy dostatečně vyzrát a zmrznou. Navíc nadbytečný dusík může potlačit vývoj květních pupenů. Aćkoli kanadky potřebují v době růstu poměrně velké množství dusíku (dospělé rostliny téměř není možné přehnojit), tak s mladými sazenicemi se musí opatrně, protože hrozí "popálení" jemných kořenů. Při aplikaci hnojiva je dbát na jeho rovnoměrné rozhození, nasypání hromádky v samé blízkosti kmínků může vést až k úhynu rostliny. Po každém přihnojování dusíkem by měl následovat déšť nebo zálivka.

Pokud vysadíte borůvky do směsi s pilinami, je třeba počítat s tím, že bakterie rozkládající piliny rovněž spotřebovávají dusík a to mnohem efektivněji než rostliny, takže je potřeba zvýšit dávky hnojiva. Až později (v horizontu let) se z rozložených pilin uvolní nějaký dusík zpět do půdy.

Příznaky nedostatku dusíku na kanadské borůvce	Deficit dusíku u mladé borůvky

Fosfor (P)

Nedostatek fosforu se projevuje zakrslými výhony s temně, purpurově zelenými malými listy. Tento jev je spíše výjimkou, mnohem častější jsou problémy s výše uvedeným železem a dusíkem. Pokud se deficit fosforu přeci jen vyskytne, tak především na začátku jara během nízkých teplot a vyššího zamokření půdy.

Draslík (K)

Vzhledem k obvyklému složení běžně prodávaných granulovaných hnojiv pro borůvky (NKP) ani deficit draslíku není příliš obvyklý. Projevil by se spáleninami po obvodu listů, vytáhováním a kroucením listů či nekrotickými skvrnami. Nízké koncentrace draslíku mohou být způsobeny špatnou drenáží, suchem nebo příliš zasolenými půdami. Obsah draslíku má též přímou souvislost s úrodou - během dozrávání se jej v plodech koncentruje poměrně velké množství, což může v letech s vysokou úrodou způsobit nedostatek tohoto prvku v listech.

Bór (B)

Nedostatek bóru je v Oregonu poměrně běžný jev a projevuje se odumíráním vrcholků výhonů, chlorotickou skvrnitostí listů v okolí zaschlých vrcholků a může též způsobit sniženou odolnost rostlin během mrazů.

Vápník (Ca)

Ačkoli se jen málokdy stane, že by borůvky měly nedostatek vápníku, může k tomu dojít u silně hnojených bujně rostoucích rostlin nebo v důsledku nízkého pH půdy. Navíc hnojiva pro borůvky cíleně žádný vápník neobsahují (z důvodu udržení nízkého pH), takže může dojít k poněkud paradoxní situaci, že bude vápník naopak chybět. Dokument bohužel nezmiňuje jaké jsou příznaky deficitu vápníku u kanadských borůvek, uvádí pouze obvyklé koncentrace tohoto prvku v listech: 0,41 - 0,8%.

Zinek (Zn)

Chybějící zinek může způsobit krátká internodia (část stonku mezi dvěmi uzlinami) a malé listy. Nejmladší listy jsou poněkud žluté a ohnuté vzhůru podél střebního žebrování.

Měď (Cu)

Příznakem nedostatku mědi může být žloutnutí mladých listů mezi žilkami nebo v horším případě zasychání konců výhonů.

Závěr

Po pročtení všech výše uvedených příznaků a možných problémů je vůbec s podivem, že se kanadské borůvky daří pěstovat bez speciálního vybavení zahrnujícího chemickou laboratoř a velkosklad s hnojivy naproti přes ulici. V praxi je potřeba dát největší pozor na správnou kyselost půdy, adekvátní přísun dusíku a bohatou zálivku, hnojiva určená pro borůvky totiž obsahují potřebné stopové prvky, které se navíc přirozeně vyskytují v půdě (pokud teda pro kanadky použijeme směs běžné zeminyči hrabanky s rašelinou, pískem, pilinami atd.).

Pokud nebudou informace uvedené v tomto článku vést k uspokojivému stavu rostlin, pak je možné sáhnout k chemické analýze listů a porovnat hodnoty s tabulkami z originálního dokumentu.