Využití listů rakytníku

Rakytník řešetlákový je pěstován zejména pro své plody bohaté na celou řadu vitamínů a minerálů, ovšem z hlediska svého chemického složení jsou velmi zajímavé i jeho listy, které obsahují množství zdraví prospěšných složek a zároveň velký podíl proteinů - základních stavebních kamenů celého lidského těla. V souvislosti s působením látek z rakytníkových listů na organismus člověka bylo po celém světě provedeno množství studií a výzkumů, které dokazují pozitivní účinky na játra, krevní oběh, imunitu, žaludeční vředy, kůži (včetně hojení ran) a celkovou vitalitu.

Čaj z listů rakytníku

V současnosti je nejčastější využití listí rakytníku v podobě bylinného čaje, který je jednoduchý na přípravu a zároveň velmi chutný - srovnatelný s klasickým zeleným čajem. Listy lze sbírat ze samčích i samičích rostlin - ze samčích klidně hned po odkvětu, ze samičích zpravidla až po dozrání a sběru plodů. Obsah význačných látek se v samčích a samičích listech nijak výrazně neliší, jejich koncentrace je ale nejvyšší v červenci (o nějaké to procento), takže i tato skutečnost nahrává spíše pro sběr ze samčích rostlin, které už tou dobou lze v klidu ořezat.

Čerstvě natrhané listy se zpravidla suší obvyklým způsobem jako jiné bylinky, tzn. na vzduchu ve stínu rozložené na platech případně v sušičce na ovoce nastavené na nižší teplotu. Některé čínské prameny uvádějí poněkud složitější způsob sušení vycházející z tradičních lidových postupů = krátké šokové zahřátí listů na kovové pánvi a následné dosoušení na rohožích, což má způsobit zničení enzymů způsobujících oxidaci některých obsažených látek během dosoušení.

Sušené listy se spařují horkou vodou a nechávají několik minut luhovat, rakytník lze kombinovat s jinými bylinkami, osobně mám vyzkoušenou směs s jitrocelem, podbělem a květem černého bezu. V případě čistě rakytníkového čaje se doporučuje 10g/litr sušených listů luhovat po dobu 10 minut ve vodě o teplotě 80°C.

Listy rakytníku jako doplněk stravy

Zejména díky proteinům, jejihž obsah v listech se pohybuje mezi 18-25%, se otevírá zajímavá možnost využití jako doplněk stravy. Z tradiční východní medicíny se k nám dostal popis sušení a následného mletí na prášek, ze kterého lze připravit výživný nápoj - napadá mě rozmíchat prášek v rakytníkové šťávě, ale to už by mohl být totální konec mnoha výrobců léků a všemožných farmaceutických šarlatánů ;-)

Prášek lze přidat nejen do nápoje, ale třeba i do těsta (smíchat s moukou) - zatím jsem to nezkoušel, ale jakmile bude dostatek listí, tak to testnu a dám vědět. Dalším důvodem proč raději listy konzumovat v této formě může být skutečnost, že spousta obsažených chemických látek se prostě ve vodě (tj. v čaji) špatně rozpouští a tak by z nich tělo nemělo po vyluhování téměř žádný užitek.

Krmivo

A kdyby měl někdo toho listí opravdu přebytek, tak může zvážit jeho využití jako krmivo pro hospodářská zvířata. Tato možnost se přímo nabízí při velkokapacitním pěstování a sběru formou řezu dvouletých větví, protože tady je toho listového "odpadu" opravdu hodně. Na internetu jsou opět k nalezení studie na téma vlivu takového krmiva na váhové přírůstky zvířat apod.

Chemické složení rakytníkového listí

Z chemické analýzy listů rakytníku vybírám z různých zdrojů ty nejdůležitější údaje - v jednotlivých odrůdách se obsah jednotlivých složek pochopitelně liší, ale řádově to bude zhruba odpovídat.

*ppm - jednotka slouží pro vyjádření velmi nízkých koncentrací, jeden gram v 1000 ml je 1000 ppm neboli 1 ppm odpovídá 0,001 g v 1 litru

**IU - množství látky z pohledu účinku na organismus: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_jednotka