Začínáme s fíkovníky - rady a doporučení pro nové pěstitele

Ačkoli se každoročně snažím doplňovat svůj web o nové informace týkající se pěstování fíkovníků, stále narážím na zájemce o řízky a sazenice, kteří mají s touto subtropickou rostlinou zatím jen velmi malé či žádné zkušenosti a evidentně by potřebovali nějaký stručné, ale jasné instrukce, podle kterých by mohli postupovat. Takže se pokusím vzít to celé od úplného začátku a napsat to tak, aby i naprostý laik mohl za dva až tři roky začít sklízet vlastní fíky a nespoléhat se přitom na často zoufalé popisy a návody prodejců. Celý článek jsem několikrát kompletně přepracoval, protože jsem přemýšlel, jak to napsat, abych pokryl všechny důležité aspekty a zároveň nezacházel do přílišných podrobností, které by čtenáře zahltily. Nakonec jsem zvolil tuto formu, která, jak věřím, nejlépe pomůže s výběrem vhodné lokality, odrůdy a způsobu pěstování.



1. Co je to fíkovník

Fíkovník smokvoň (latinsky Ficus Carica) je teplomilný opadavý strom hojně pěstovaný ve Středomoří již tisíce let, z čehož lze uhodnout lecos z jeho nároků na prostředí a podmínky. Především je to teplo, které je potřeba během celé vegetační sezóny a všechno zásadní, co souvisí s pěstováním fíkovníků, se točí právě kolem toho, jak pro ně zajistit maximální možné příděly tepla.

Od léta na fíkovníku postupně dozrávají sladké fíky, což technicky vzato nejsou plody, nýbrž zdužnatělá květenství, jejihž drobné plody jsou ve zralosti natěsnány uvnitř - proto taky nevidíme na jaře fíkovník kvést tak jak jsme zvyklí u běžných ovocných stromů. Důležité: fíky se tvoří na nových výhonech (tj. letorostech, výjimkou jsou breba fíky viz. níže), v místě, kde jednou již nějaký byl, se další už znova nevytvoří.

2. Teplo

Je jasné, že tolik tepla jako například ve Španělsku, Portugalsku či Řecku u nás nemáme, přesto si s tím vystačíme, chce to jen trochu vynalézavosti a cit pro výběr vhodného stanoviště pro umístění rostlin. Důležité je znát minimální a maximální potřebné teploty pro jednotlivé fáze roku:
- období zimního klidu (dormance), tj. zhruba prosinec až březen: ideálně mezi -5 až +5°C, pokles pod -10°C začíná ohrožovat výhony
- jarní probouzení v dubnu a květnu: průměrná teplota nad 10°C, po vyrašení nesmí klesnout pod nulu!
- fáze růstu výhonů a násady fíků v květnu až červenci: 20°C a více
- zrání fíků v červenci až září: nejlépe kolem 30°C
- závěr sezóny, dozrávání dalších vln a pozdnějších odrůd, říjen a listopad: opět čím více, tím lépe, alespoň občas 20°C

Při pěstování fíkovníku volně na zahradě jsou rostliny v zimních měsících často vystaveny velmi nízkým teplotám, hodnota -15°C je obecně brána jako hraniční pro naprostou většinu těchto teplomilných rostlin, najdou se sice výjimky, které odolají poklesům k -16°C či ještě o nějaký stupínek níže, ale tam už pak často hraje roli řada dalších faktorů jako stupeň vyzrání výhonů, stáří rostliny, celkový zdravotní stav, mikrolokalita, doba expozice silnému mrazu a samozřejmě odrůda daného fíkovníku.

3. Lokalita a stanoviště

Čechy, Morava i Slovensko se nacházejí v oblasti, kde fíkovníky hezky rostou, mají zde vše potřebné k životu, ale bohužel čas od času přijde drsnější zima s teplotami pod -15 stupňů, což vede k postupnému poškození nadzemních částí. Déletrvající holomrazy s poklesy k dvaceti pod nulou pak mají většinou za následek kompletní zkázu celého keře, který další sezónu sice vyrazí znova od kořenů, ale časovou ztrátu již obvykle nedožene a nasazené fíky nestihnou dozrát.

Dalo by se říct, že s fíkovníky lze experimentovat na většině území ČR, výhodu budou mít pochopitelně ty nejteplejší, zpravidla typické vinařské oblasti, ale i v okrajových lokalitách si lze vypomoci skleníkem či kontejnerovaným způsobem pěstování. Ale ani na jižní Moravě nelze vysadit fíkovník úplně kamkoli, je potřeba vybrat speciální místo, nejlépe v krytém dvoře nebo alespoň u silné zdi směřující na jih či jihozápad. Rozdíl mezi takovým stanovištěm a volnou plochou někde v sadu je natolik výrazný, že dokáže urychlit zrání fíků o několik týdnů. Navíc je takové místo velmi vhodné i kvůli zimování.

Kdybych mohl jednou větou vystihnout ideální stanoviště pro fíkovník, tak by to bylo u jihozápadní zdi staré stodoly na vrstvě navážky (malta, cihly, prastarý hnůj) v lehkém zákrytu střechy bez okapu. Kde ale taková místa brát, že ano...

4. Odrůdy

Na základě dostupné lokality a stanoviště lze přistoupit k výběru vhodných odrůd. Jednotlivých atributů je zde ve hře takové množství, že nemá smysl se v tomto návodu zatěžovat všemi, ale jen tím nejdůležitějším pro náš region, tedy raností. U fíkovníků se dá ranost odrůdy vyjádřit počtem dní od násady (okamžik kdy se na nových výhonech objeví malé zárodky fíků) po dozrání a sklizení úrody.

Ty úplně nejranější dokážou v optimálních podmínkách (teplo, voda, výživa) dozrát za 70-75 dní, tj. dva a půl měsíce. Pokud se tedy násada objeví v průběhu května, zrání začíná přibližně v druhé polovině srpna.

Druhou skupinu tvoří středně rané odrůdy s dobou zrání kolem 80-90 dní, ty lze pak sklízet za hezkého počasí během září, ale to již teploty často klesají hodně nízko a některé sezóny (jako např. deštivější a chladnější léto 2020) je sklizeň těchto typů výrazně slabší.

A nakonec tu máme pozdní a velmi pozdní odrůdy, jež potřebují k dozrání 100-120 dní a vzhledem k tomu jaké zde obvykle panuje počasí na přelomu října a listopadu, tak se dá tušit, že tyto fíkovníky nepatří ven, ale jedině do skleníků či přenosných kontejnerů.

Každoročně se snažím zapisovat data zrání jednotlivých odrůd do tabulky, ze které lze vyčíst názvy nejranějších odrůd - viz. odkazy v posledním odstavci dole.

Důležité: na lokálním trhu se díky diletantství převážně velkých prodejců nabízí řada fíkovníků, které jsou pro naše klima zcela nevhodné, typicky velmi pozdní Brown Turkey, na který lze narazit v každém hobby marketu. Doporučuji proto nakupovat ve specializovaných menších zahradnictvích, kde mají s danými odrůdami osobní zkušenost!

5. Voda

Mohlo by se zdát, že fíkovníky moc vody nepotřebují - vždyť rostou na vyprahlých místech Středomoří, na nejrůznějších skalách a podobných místech, ale opak je pravdou: neznám žíznivější ovocný strom než právě fíkovník. Dokáže sice přežít i velké vedro a sucho, ale jakmile nedosáhne ani částí kořenů k zásobě vody, začne svěšovat listy a hrozí opad plodů. V sušších oblastech ČR je proto potřeba myslet na dodatečnou zálivku zejména v letním bezesrážkovém období, kdy dochází k největšímu nalévání fíků. Vhodným řešením pro kontejnerované, ale i volně rostoucí fíkovníky je kapková závlaha, která šetří spoustu času a rovněž i množství spotřebované vody.

6. Substrát a hnojení

Smokvoň nemá žádné speciální nároky na kvalitu půdy, snáší dobře různé typy zeminy, ale nejvíce ocení humózní, propustné půdy s vyšším obsahem vápence. Co je vyloženě nevhodné jsou těžké přemokřené jílovité půdy bez přístupu vzduchu ke kořenům, fíkovník v nich sice dokáže růst (někdy i velmi bujně), ale může být negativně ovlivněna plodnost i kvalita fíků. Taková je tedy alespoň moje dosavadní zkušenost.

Rostliny ve volné půdě obvykle není potřeba hnojit vůbec, dodatečná výživa se týká hlavně kontejnerovaných fíkovníků, které po čase vyčerpají živiny a je nutné průběžně doplňovat nové. Lze použít různé typy hnojiv, nejčastěji pak komplexní krystalická hnojiva s menším poměrem dusíku a vyššími koncentracemi draslíku, fosforu a vápníku.

7. Breba

'Brebou' nazýváme násadu fíků, jejihž zárodky (druhý pupen vedle růstového) se do konce sezóny vytvoří na výhonech a přezimují do dalšího roku. Díky tomu mají na jaře značný náskok ve vývoji, protože nemusejí čekat až vyroste nové dřevo a ihned pokračují ve zvětšování a dalším vývinu. Díky tomu dozrávají minimálně o měsíc dříve než fíky na nových výhonech, což může být pro celkovou sklizeň zcela zásadní - zejména v okrajových oblastech nebo v letech, kdy mají keře na jaře velmi pomalý rozjezd. Potom se může stát, že jedině breba fíky stihnou dozrát a letní násada již nikoli nebo jen částečně či v mizerné kvalitě.

Pěstování fíkovníků na brebu vyžaduje trochu jiné postupy, zejména s ohledem na výběr odrůd, zimování a řez (zárodky breby musí bezpečně přečkat zimu na samých koncích výhonů). Někteří pěstitelé spoléhají čistě na brebu, jiní sklízí i brebu i letní násadu a třetí skupina se orientuje zejména na letní násadu a brebu bere pouze jako bonus. Nejlepších výsledků je s brebou dosahováno u volně rostoucích keřů pěstovaných v oblastech s mírnějšími zimami, naopak získání breby z kontejnerovaných rostlin je poněkud obtížné.

8. Skleník ano či ne

Pěstuji fíkovníky různými způsoby, tj. ve skleníku, v kontejnerech i volně venku, abych měl možnost srovnat výhody i nevýhody jednotlivých metod. K těm přednostem patří jednoznačně zimní ochrana rostlin a jarní urychlení nástupu vegetace, částečně pak zvýšení teploty během zrání fíků, ale tomu už musí být vhodně přizpůsobena konstrukce, aby šlo zároveň dobře větrat. Hlavní mínusy souvisí právě s větráním a uzavřeným prostorem - uvnitř je příliš vysoká vlhkost, která nesvědčí zrajícím fíkům a spíše napomáhá šíření chorob a škůdců. Většina mých fíkovníků vysazených ve volné půdě ve skleníku příliš bujně roste na úkor plodnosti. Rostliny letněné venku na přímém slunci a přirozeném povětří jsou na tom po všech stránkách lépe, na druhou stranu v deštivějším období mají zase značnou nevýhodu oproti těm krytým. Hledáním toho správného kompromisu trávím každoročně spoustu času a určitě mi ještě pár let potrvá než budu schopen říci, že stávající řešení je již plně vyhovující.

9. Kontejnerované pěstování

Jak již jsem zmínil, pěstuji fíkovníky i v nádobách. Má to řadu výhod oproti rostlinám v zemi: kontejnery jsou přenosné, podle potřeby lze změnit jejich umístění tam, kde to fíkovníkům zrovna nejlépe vyhovuje. Kořeny v nádobách mají omezený prostor, díky tomu si keř drží nižší kompaktní tvar, na kterém lze docílit vyšší hustotu fíků na stejném objemu korunních větví. Na zimu lze rostlinu i s nádobou schovat zpět do skleníku nebo třeba do studeného sklepa. Tím, že fíkovníky v nádobách šetří místo, dá se pořídit více odlišných odrůd a zkoušet, která z nich bude v dané lokalitě lépe prosperovat. Právě rozmanitost tvarů, barev a chutí dělá tento ovocný druh tak zajímavým.

Rostliny v kontejnerech samozřejmě vyžadují zvýšenou péči, konkrétně při zálivce a hnojení, v jedné nádobě taky nevydrží věčně a je potřeba po pár letech absolvovat přesazení do větší nebo alespoň kompletně vyměnit substrát, fíkovníky jsou naštěstí v tomto směru velmi flexibilní a dobře snášejí hluboký řez jak nadzemní části, tak kořenů.

10. Odkazy

Každý z výše zmíněných bodů by se dal rozvést v samostatném článku nebo celé knize, některé detailnější informace jsem již sepsal a zde uvádím odkazy na konkrétní stránky:
Postupně doplňovaný občasník ze života mých fíkovníků
Jak řezat fíkovníky
Roubování a očkování fíkovníků
Způsoby řízkování fíkovníků
Data zrání fíkovníků v sezóně 2019
Data zrání fíkovníků v sezóně 2018
Samozavlažovací kontejnery
Kapková závlaha nejen pro fíky