Aktuality z dění na zahradě

Deník pro rok 2019

	>>>28. listopad - byla by škoda nezveřejnit během celého listopadu ani jediný komentář, takže tak činím. Tohle bývá zpravidla nejméně oblíbený měsíc v roce, venku je nevlídno a strašně brzo se stmívá, takže veškeré práce se musí stihnout o víkendech. Mám již uklizený skleník, zbývá dovnitř nanosit kontejnery s fíkovníky a dalšími subtropy, abych je měl všechny v suchu připravené k prosincovému řezu. Prostříhal jsem trochu kanadky - hlavně suché a chorobné větve a pak jsem to stříknul Kuprikolem, to samé zopakuji ještě jednou v předjaří. Do země šlo pár mladých jabloní a jujub, tentokrát jsem do výsadbových jam dával klece z pletiva, aby mi to zase nesežraly pod zemí myši.
	>>>15. říjen - po předchozím říjnovém lehkém mrazíku se teploty vyšplhaly dokonce nad 20 stupňů, takže sem tam ještě dozrávají nějaké fíky a pár posledních jujub, jinak už venku nic zajímavého není a dá se v podstatě začít se zimními pracemi. Prořezal jsem tedy všechny rakytníky, odstranil odplozené a různě zavazející větve, stejně tak ty, které vykazovaly znaky napadení houbovými chorobami - tzn. různé tmavé nekrotické skvrny nebo podezřele načervenalá barva kůry na mladých výhonech.
	>>>8. říjen - včera po setmění teplota klesla velmi rychle až na nulu a vypadalo to, že do rána bude opravdu velký mráz, ale v 6 hodin byla rtuť teploměru jen kousek pod nulou. Zakryl jsem večer některé venkovní fíkovníky, které ještě nechci úplně zbavit listí a plodů, něco jsem nanosil do skleníku, jinak toho není moc co by mohl mráz v říjnu poškodit (zcela nesrovnatelné s pozdními jarními mrazíky). Do sekce článků jsem přidal krátké povídání o virové mozaice fíkovníků, která se často objevuje ve sbírkách a není úplně jasné, jak se s tím vypořádat.
	>>>25. září - v září je to s teplotami jako na houpačce, ale zatím nemrzlo (těsná nula s vodřenýma ušima), takže fíkovníky stále zrají i na venkovním stanovišti. Počty sklizených kusů jsou teď menší, ale aspoň přestaly obtěžovat vosy a octomilky. To nejzajímavější z konce léta jsem nafotil a okomentoval v kategorii Ficárium.
	>>>29. srpen - závěr prázdnin je teplotně velmi vydařený, stále tu máme přes den kolem 30°C a v noci ke dvaceti, což jsou ve výsledku lepší hodnoty než za celé léto. Upadlo pár plodů z asiminy Summer Delight, která tím potvrzuje svou ranost. Každý den dozrává spousta fíků, pro které je tohle počasí ideální, ale už příští týden se to má drasticky změnit.
	>>>23. srpen - minule jsem psal, ať raději neprší vůbec než malinko a hezky se nám to vyplnilo, srpen má zatím zaděláno na nejsušší letošní měsíc a už je to hodně poznat na vegetaci, která zastavila veškerý růst a už jen čeká na milosrdný podzim. Ale zatím má být pořád teplo, takže každodenní zalívačka... Zrají dříny, pepina, samozřejmě fíky (letní násada) a réva, zdá se mi, že se začaly zvětšovat plody na asiminách. Vybarvené jsou i arónie, teď už jen vymyslet nějaký vhodný způsob zpracování.
	>>>12. srpen - v srpnu asi třikrát lehce sprchnulo, na zalití to nestačilo, ale začínají se objevovat plísně, což je horší než kdyby nepršelo vůbec. Dokončili jsme sběr rakytníků a z 90% i kanadských borůvek, které teď střídá zrající réva. Všechno je to potřeba důkladně chránit před ptáky a nyní i vosami, stejně tak zrající fíky - co není zakryto okamžitě zmizí. Zhruba týden po White Marseilles dozrává nyní Ronde de Bordeaux a přidávají se další rané odrůdy.
	>>>5. srpen - po krátké dovolené zpět do práce. Bouřky se nám úspěšně vyhýbají, takže zalíváním zase trávím většinu času na zahradě, ale touto dobou už pomalu ani není většího množství vody potřeba, protože naplno zrají rajčata, ostružiny a objevují se první zralé fíky letní násady, které teď potřebují hlavně teplo a sucho. Jako první jsem letos překvapivě sklidil fík z White Marseilles, ale toto dílčí vítězství je částečně způsobeno tím, že mi na jaře mráz ožehnul tradičního raného šampiona - odrůdu "Veselský". Nicméně teď by se v rychlém sledu měly postupně přidávat další.
	>>>22. červenec - začíná se nám zase hezky oteplovat, ale skončila také doba relativní dešťové hojnosti, která zde panovala v květnu a červnu. Nyní je již vše ve starých kolejích a bouřkové formace obchází Brno, zanechávajíc po sobě pouze silný vítr a pár kapek. V takových chvílích se snažím utěšovat tím, že je to ideální počasí pro fíkovníky, takže jsem rovnou přidal pár komentářů do sekce Ficária.
	>>>16. červenec - teploty by se postupně měly vracet do normálu, ty noci kolem 10°C jsou sice příjemné na spaní, ale teplomilné rostliny by potřebovaly trochu víc. Začala sklizeň rakytníků, tentokrát je potřeba důsledně síťovat i kyselejší odrůdy, protože ptáci nemají v okolí vůbec nic jiného a vrhají se na cokoli barevnějšího bez ohledu na to, jak to chutná. Zrají i kanadky, bohužel jejich kvalita je letos velmi slabá, keře jsou přeplozené, ale nepomohla by ani probírka, protože na spoustě výhonů se prostě na jaře neudělaly listy, pouze plody, takže to nemá co táhnout. Ze zhruba dvaceti keřů jsou snad jen tři v relativně dobrém stavu. Cukety jsou hezké, ale něco mi říká, že mám na víc...
	>>>8. červenec - ochladilo se (bohužel bez deště), dá se tedy vylézt na zahradu i přes den a mezi zaléváním sem tam něco porobit. Prošel jsem všechny sazenice a roubovance co mám různě rozmístěny kolem baráku a sepsal jsem si to, co nebudu potřebovat pro vlastní výsevy - seznam odrůd je k nahlédnutí v bazaru.
	>>>1. červenec - voda, která spadla před deseti dny je ta tam, sucho a vedro udeřilo opět v plné síle, takže trávím drahocenný čas zaléváním, mezitím stihnu sem tam něco drobného jako někde vyvázat či zastřihnout dlouhý výhon, strčit do množárny pár řízků, apod. Na fíkovnících začala zrát breba, je toho jen pár kousků na ochutnání, hlavní sklizeň začne zhruba za měsíc - pokud se teda nestane něco škaredého jako další nepochopitelný propad plodů nebo invaze žravé havěti. Pro jistotu jsem z Číny objednal nějaké organza sáčky na ochranu fíků s větším okem, které rády přitahují všejaký hmyz a následně kvasí. K jídlu jsou teď na zahradě různé druhy rybízu, angreštu a již ve větším množství i první borůvky. Letos na keře kanadek není moc hezký pohled, jsou veskrze přeplozené s malým počtem listí a i to je nezvykle žluté, přitom hnojiva používám víceméně stejná, možná se začíná projevovat "opotřebení" rašeliny ve velkých kontejnerech po nějakých 4-5ti letech od výsadby. Část rostlin v zimě seřežu, vyklopím, osekám kořenový bal a vyměním co největší množství substrátu.
	>>>21. červen - mírně zde popršelo, ale stačí jeden horký týden a jsme znovu tam, kde obvykle - tedy na polopoušti. Oproti loňsku máme ale přecijen nějakou vodu k dobru ke dnešnímu datu. Včera rozkvetly první jujuby, což je potřeba zaznamenat pro srovnávání termínů kvetení a zrání v příštích sezónách. Trochu mě překvapil vybarvující se rakytník Podruga, tyhle sladkoplodé rostliny obvykle zrají až skoro v polovině prázdnin. Několik zajímavostí jsem nafotil a přidal do galerie.
	>>>17. červen - přišlo lehké ochlazení pod 30 stupňů, takže se dá vylézt ven i později než v 5 ráno, což byl čas, kdy jsem minulý týden několikrát vyrážel na pole, abych mohl udělat aspoň ty nejnutnější práce. Bouřky spojené s přechodem fronty se nám tradičně vyhnuly, teď už bude déšť opravdovou vzácností. Na zahradě čeká asi stovka úkolů, některé menší na pár minut, jiné však mnohem náročnější a důležitější, potřeboval bych se naklonovat, aby se to dalo rozumně stíhat. Ale to je tak v tomto období pokaždé, pak se to v průběhu léta poněkud zlepší - tím spíš, že nebude skoro žádná práce se sběrem tradičního ovoce. Takže teď je prioritou dokončit řízkování zimolezů, pak bych měl zase dát trochu do pořádku zarůstající skleník, zároveň v něm začít řešit svilušky, ještě chci naroubovat nějaké asiminy (do zeleného), zamulčovat novou výsadbu rakytníků, pokosit metrovou trávu v sadu, vyvázat nezkrotné kolomikty, přihnojit stovky mladých semenáčů a do toho průběžné zalévání a instalace dalších rozvodů kapkovky a tak dále...
	>>>11. červen - skončila sklizeň zimolezů, akorát na Auroře jsou ještě nějaké zbytky. Větší množství plodů daly pouze keře v dosahu zavlažování u domu, většina starších rostlin v sadu byla bohužel natolik poškozena předchozími suchými roky, že vyprodukovaly pouze pár bobulek a ani nemají potřebné přírůstky pro další sezónu. Odebral jsem z nich aspoň řízky, abych zachránil dobré odrůdy a přestěhuju je jinam. Nově vysazené keříky Boreal série byly letos ještě příliš malé než aby se vyplatilo je síťovat, takže těch pár bobulí sezobali ptáci. Důkladnější testování a ochutnávka se doufejme uskuteční příští rok. Všiml jsem si na borůvkách většího výskytu houbové choroby na koncových květních výhonech (Botrytis Blight), evidentně tomu napomohlo květnové vlhké a chladné počasí. Není to nikterak katastrofální, ale bude potřeba zasažené větvičky odstříhat, protože to má tendenci šířit se hlouběji do středu keře. No a po sklizni to bude chtít něčím stříknout, možná postačí obyčejný kuprikol. Fíkovníkům tohle třicítkové počasí vyhovuje, letní násada se postupně zvětšuje a je jí docela dost - zvažuju nákup organza sáčků alespoň pro některé velkoplodé odrůdy uvnitř skleníku, ale možná se letos útok octomilek konat nebude, protože ty potvory nebudou mít tentokrát venku žádnou pastvu (stromy jsou holé, nic z nich nespadne).
	>>>4. červen - od začátku června se vrátily letní teploty ke 30°C a značně poskočila veškerá teplomilná vegetace. Voda, co spadla v květnu, mizí před očima a některé rostliny už je potřeba znovu zalévat. Zaznamenal jsem značný propad některých ovocných druhů, zejména venkovních fíkovníků (Veselský, Mičurinský), rakytníků (především sladší odrůdy), ale i asimin, které jsou schované ve fóliáku. Zajímavé je, že stejně umístěná asimina ve velkém kontejneru neshodila ani plůdek. Sklizeň zimolezů vrcholí, některé keře jsou již kompletně obrané. Velmi dobře zaplodila Silginka, která se zároveň díky velkým plodům hezky obírá, dobře hodnotím letos i Bakčarský Velikán a Vostorg s Juganou. Mezi tradičně spolehlivé odrůdy patří Amfora, Fialka, Morena, Leningradský velikán, Zoluška a další, mnohé z nich jsou ale výrazně poškozeny loňským suchem, takže sklizeň z nich je o poznání menší.
	>>>23. květen - díky květnových přeháňkám jsme na tom letos s vodou o něco lépe než minulý rok touto dobou, od začátku měsíce je poměrně chladno, což vyhovuje třeba zelenině, ale všechny teplomilné rostliny se značně zabrzdily v růstu. Zimolezy a rakytníky vypadají spokojeně, kanadské borůvky odkvetly a potřebovaly by trochu tepla a slunka k vytvoření většího množství listů, protože násada plodů je obrovská. S květem končí i kolomikty, ale je mi trochu záhadou který hmyz je vlastně opyluje, protože včely i čmeláci dávají přednost vedle rostoucím kanadkám. Vytáhnul jsem už ven pepína rychlená ve fóliáku, každým dnem začnou kvést - dal jsem si tu práci a umístil všechny kontejnery tak, aby budoucí výhony s plody mohly viset volně dolů, vyvazování jako rajčata se minule moc neosvědčilo.
	>>>15. květen - další mráz už se nekonal (mohl jsem si ušetřit x hodin se zakrýváním, ale na to se sázet nedá), takže snad už konečně začnou ty tři ze dvanácti měsíců, kdy nemrzne a dá se opravdu něco rozumného pěstovat. Přidal jsem krátkou poznámku k fíkovníkům, jakmile se zase oteplí, tak doplním ještě nějaké fotky a snad se mi podaří aktualizovat i seznam odrůd včetně nově získaných během zimního řízkování.
	>>>13. květen - ještě zítra ráno mohou jít teploty k nule (pokud se vyjasní) a pak už snad bude možné poschovávat stovky metrů čtverečních plachet a věnovat se i nějaké normální činnosti. Velmi pomalu dozrávají zimolezy, které jsou již modré, ale v tomto chladném počasí jen pozvolna sládnou. Odkvétají kanadky a naplno vykvetly kolomikty záměrně umístěné na stinném a co nejchladnějším stanovišti - bohužel je teď nemá co opylit, čmeláci jsou zaměstnáni na borůvkách a včely nejsou nikde vidět. Včera už jsem stál se sekyrou v ruce u jedné z omrzlých meruněk, ale na poslední chvíli jsem si to zase rozmyslel, jen ji hodně zmenším a další jaro zkusím nějakou lepší ochranu. Viděl jsem teď ve vinici nedaleko Pálavy pětikilové svíce v plechových kyblících, které by měly vydržet hořet zhruba 10 hodin, ale cena jedné je asi 300kč a nevím kolik bych jich musel použít. No, mám celý rok na přemýšlení.
	>>>7. květen - dubnový mrazík skosil kvetoucí třešně a dnešní květnový sebou vzal to ostatní - myslím tím ovocné stromy typu meruňky, broskvoně, apod. Bohužel nezůstaly ušetřeny ani keřové višně, u kterých jsem čekal jistou mrazuvzdornost - nyní mohu potvrdit, že malé plůdky nesnesou ani pokles teplot někam k -2°C. Celkové škody posčítám až v průběhu následujících dní, ale opět se potvrdilo, že kdo chce v této a podobných lokalitách pravidelně sklízet, musí postavit svou sbírku na odolných bobulovinách nebo investovat čas a peníze do důmyslného krytí.
	>>>2. květen - sice jsem stříkal keřové višně proti monilióze (před i po odkětu), ale nějak to letos moc nezafungovalo, protože řada koncových výhonů je svěšená. Měl jsem doma po ruce bohužel jen Talent, napříště to bude chtít s něčím zkombinovat. Ale i tak bude na višních aspoň nějaká úroda narozdíl od třešní, které buď v plném květu namrzly nebo byly mizerně opyleny a není tam skoro nic. Se zrážkami jsme na tom tradičně mizerně, máme zatím jen o pár milimetrů více než v šíleném roce 2018, v zemi jsou už dvoucentimetrové pukliny a ani výhledově to nevypadá dobře. Na víkend se má opět ochladit k nule, opravdu jen těžko hledám nějakou pozitivní zprávu... ok, začíná růst tráva.
	>>>24. duben - na spoustě rostlin jsou již zřetelné plody (skoro nic zatím nezmrzlo), zbytek kvete nebo se teprve chystá ke květu. V galerii je k vidění aktuální stav toho nejzajímavějšího co jsem v těchto dnech nafotil.
	>>>17. duben - tak první dubnovou mrazovou epizodu jsme přežili se dvěma omrzlými výhonky na jedné z nekrytých argut (z noci na úterý bylo krátkodobě -2°C). Teprve časem se ukáže jak moc to odnesly meruňky, třešně a keřové višně, ale ty kvetou naštěstí postupně, tak většina snad bude ok. Horší to začíná být se suchem, musím narychlo doinstalovat kapkovou závlahu všude kde to jen bude možné.
	>>>15. duben - zítra a ve středu ráno se má po vyjasnění pohybovat teplota kolem nuly, provedl jsem proto řadu bezpečnostních opatření - vše co šlo schovat do skleníku a fóliáku jsem narval dovnitř, arguty a kolomikty by měly těžit z naakumulovaného tepla, ty jen překryju plachtou a stromy si prostě musí nějak poradit samy.
	>>>11. duben - takže po krátkém létu zde máme konečně to pravé jaro se všemi těmi báječnými věcmi jako sucho, vítr a noční mrazíky. Dokvétají broskvoně, naplno rozkvetlé jsou třešně a keřové višně, sem tam se objevují první otevřené kvítky na kanadských borůvkách - ty mají letos opět takovou násadu květních pupenů, že na nich nezbylo místo na skoro žádné listy. S takovou budu muset dělat probírku plodů, aby to vůbec mělo nějakou obstojnou kvalitu. Ve skleníku už budu muset zanedlouho provést první zaštípnutí nových výhonů, potřeboval bych kontejnerované fíkovníky co nejdříve vystrkat ven, ať se trochu přibrzdí, ale v těchto teplotách to zatím bohužel nejde. Podnože asimin začaly hromadně rašit, takže jsem se vrhnul na roubování - dělám to poprvé v trochu větším počtu, navíc na jednoleté semenáče, takže jsem zvědav na úspěšnost. Ve fóliáku se naplno otevřely první květy na Summer Delight, "petersonky" mají tak 2-3 dny zpoždění. Jujuby teprve vystrkují malé zelené špičky, zatím jim tedy žádné omrznutí nehrozí, hůře jsou na tom všechny druhy kiwi, které už mají 5-10cm velké zelené výhony a na kolomiktách se již dají zpozorovat zárodky květů.
	>>>1. duben - ještě minulý týden se menší poklesy teplot pod nulu daly zvládnout, od této chvíle to ale už bude problém. Ke kvetoucím meruňkám se zřejmě brzy přidají broskvoně, třešně, slivoně a další stromy. Asiminám dávám tak týden, ještě že jujuby mají rozum a nikam se neženou. Překvapilo mě, kolik včel letos létá na kvetoucí zimolezy - nějak si nevybavuju, že by v minulosti měly takovou početní převahu nad čmeláky, ať už klasickými nebo jim podobnými (velké černé drvodělky či jak se tyhle obludky jmenují).
	>>>26. březen - u příležitosti dosažení hranice 100mm dešťových srážek od začátku roku přikládám malou jarní sérii fotek do galerie.
	>>>25. březen - víkendové téměř letní teploty ještě více nakopnuly mnohé rašící ovocné druhy, začaly se otvírat první květy na meruňkách a zimolezech a naplno práší samci rakytníku. Všechno to vypadá jak v polovině dubna, přitom ranní teploty jsou stále velmi blízko nuly a není pochyb, že půjdou ještě níže. Čili obvyklý jarní stres začíná letos ještě o něco dříve. Teď je to pravé období, kdy maximálně oceňuji výhody skleníku - fíkovníky jsou již zcela probuzené a tlačí nové listy, vypadá to, že se hezky chytla i většina roubů. Dokončil jsem venkovní výsadbu rakytníků, celkem se podařilo umístit bezmála 60 rostlin. Další výzvou bude vykopat díry pro asiminy a jujuby, ale ty mají naštěstí ještě čas.
	>>>18. březen - včerejší extra teplý den jsem využil k postříkání broskvoní Kuprikolem, vzal jsem jedním vrzem i rašící fíkovníky s cílem trochu zbrzdit reznutí listů ve skleníku než budu moci vytáhnout všechny kontejnery ven a umožnit adekvátní větrání. Ve sklepě mi začaly nebezpečně rašit rouby moruší, tak mi nezbylo než to urychleně naroubovat. Stejně tak jsem učinil s rouby tomelů, podnože ve skleníku už měly cca 2cm lístky, tak doufám, že je to vhodný okamžik. No a samozřejmě došlo i na fíkovníky - na všemožné volné podnože se podařilo umístit víc jak 50 oček ověřených i zcela nových odrůd. Až nyní je pořádně vidět důsledek loňského rekordního sucha na starších nezalévaných zimolezech - až na výjimky jsou ty keře nenávratně poškozeny, počet květů je v porovnání se zavlažovanými rostlinami asi 1:10, tzn. je to zralé tak na seřezání u země.
	>>>11. březen - sázení je v plném proudu, po zimolezech přišly na řadu rakytníky, hlavně sladké odrůdy Altayskaya, Kapriz, Žemčužina, Inja a k nim pár samců K+. Ještě to doplním několika Baltikama kvůli celkovým větším výnosům. Včera nakonec přeci jen trochu popršelo, ještě předtím jsem stihnul rozhodit nějaká hnojiva a dřevěný popel - hlavně kolem dřínů, které už začínají kvést. Zatím to vypadá, že by mohly toto jaro povyrůst více než obvykle, zem je docela vlhká a kolem kmínků mi to krásně nakypřila prasata. Ve skleníku se to už začíná zelenat, rozvinují se vrcholové pupeny fíkovníků a pohnuly se i zárodky breby.
	>>>8. březen - včerejších téměř 20°C ještě více popohnalo vegetaci, samci rakytníku vypadají, jako by měly začít každým dnem prášit, přitom samice jsou evidentně o dost pozadu. Je to podobná situace jako minulý rok a opět hrozí nedostatečné opylení. Kanadky jsou rovněž ve fázi polorozvinutých květních pupenů, tam ale problém s opylením obvykle nebývá. Přihnojil jsem je startovací dávkou hnojiva s vysokým obsahem rohoviny (Biomin/Forestina). Téměř za pět minut dvanáct jsem stihnul vysadit mladé sazenice zimolezů - do země šla hlavně nová generace kanadských zimolezů (Boreal Beauty, Beast, Blizzard), ale i pár dalších Auror a nějaké semenáče (Aurora x kde co).
	>>>1. březen - poslední rekordně teplý týden s teplotami k 15°C značně popohnal ve vývinu zimolezy - většina keřů již má vystrčené špičky lístků (cca 5mm) a výrazně narašené květní pupeny. Zatím ale nekvetou což je dobře, protože by je nemělo co opylit, čmeláky jsem zatím poletovat neviděl. Rozhodil jsem kolem rostlin NPK hnojivo a trochu dřevěného popele, tak jak to dělám každý rok, zatím to vypadá na solidní násadu květů, ale ještě jsem nekontroloval keře na nezalévaném pozemku, které minulé léto vyloženě protrpěly.
	>>>26. únor - březen je za dveřmi a denní teploty jsou dokonce spíše dubnové. S jistou obavou sleduji, co vše se začne probouzet - vždyť mrazy mohou udeřit ještě v následujících třech měsících! Ve skleníku je ale už poměrně bezpečno, nastavil jsem tedy termostat a začínám probouzet fíkovníky.
	>>>22. únor - vzhledem k aktuálnosti dané problematiky jsem připravil dva nové články týkající se řízkování (zakořeňování) a roubování fíkovníků.
	>>>19. únor - ostříhal jsem svých 10 hlav révy, to šlo velmi rychle a zatím žádná z nich neronila. Jujubové podnože, přesunuté před 14 dny do tepla, už mají několikacentimetrové zelené výhony, začal jsem je tedy přeroubovávat. Ve skleníku zatím vše spí, přes den je tam sice horko, ale v noci to jde pořád k nule, fíkovníky potřebují k probuzení celodenní teploty nad 10°C. Na dvě uvolněná místa jsem dovnitř vysadil podnože pro tomely, rouby už jsou nachystány, tak jen počkám na vhodný okamžik a zkusím tam umístit asi 6 odrůd.
	>>>5. únor - od začátku roku střídavě vždy připadne trocha sněhu a hned zase roztaje, není to díky tomu takový nepříjemný suchý holomráz, ale teprve nadcházející měsíc až dva ukážou jestli budeme mít tradiční suché jaro. Slunko už má celkem sílu, začal jsem tedy zatírat kmínky některých stromků bílou barvou, hlavně meruňky a broskvoně, ještě přetřu i kiwi a něco omotám bílou netkankou, ať to nezačne praskat. Přenesl jsem dovnitř pod umělé osvětlení pár podnoží jujub a jakmile se probudí, tak zkusím něco naroubovat, ať toho pak na jaře nemám tolik.
	>>>23. leden - trochu nám přituhlo, dnes ráno nějakých -14°C, ale zatím stále není důvod k instalaci přímotopu do skleníků, to by se musely teploty blížit ke dvacítce pod nulou. Mezitím si trochu hraju s řízky fíkovníků - např. zkouším jaká bude úspěšnost ujmutí očka přímo na zakořeňovaném řízku. Kdyby to šlo, tak by se docela urychlilo množení některých hůře kořenících odrůd, protože materiálu na podnože je celkem dost a některé jsou velmi vitální.
	>>>10. leden - na podzim to možná vypadalo, že celý fíkovníkový skleník poliju benzínem a zapálím, ale už jsem se uklidnil a s novým odhodláním vyhlížím začátek nové sezóny. Ta svým způsobem již začala, přes vánoční svátky jsem uvnitř strávil desítky hodin a snažil se připravit rostliny tak, aby z nich bylo co nejvíce užitku a nejen dřevo na podpal. Bližší info na stránce Ficária
	>>>3. leden - ok, zatím to pořád ještě někdo čte, takže pokračujeme... Ani uplynulý rok nebyl zcela normální, ale vzhledem k dostatku veškerého ovoce se řadil k těm lepším. A to i přes rekordní sucho, které nás tu trápilo až do září - za celý rok pak spadlo jen 353mm srážek, což je v podstatě hodnota srovnatelná s klimatem polopouští. Nezalévané rostliny kvůli tomu téměř nepovyrostly, některé zcela uschly a i ty zalévané pouze živořily. Z toho plynulo minimum chorob spojených s vysokou vlhkostí a dalším pozitivem byla absence pozdních jarních mrazíků. Prostě něco za něco.

Archivovaný deník za rok 2018 - komentáře a poznámky z roku 2018
Archivovaný deník za rok 2017 - komentáře a poznámky z roku 2017
Archivovaný deník za rok 2016 - komentáře a poznámky z roku 2016
Archivovaný deník za rok 2015 - komentáře a poznámky z roku 2015
Archivovaný deník za rok 2014 - komentáře a poznámky z roku 2014
Archivovaný deník za rok 2013 - komentáře a poznámky z roku 2013
Archivovaný deník za rok 2012 - komentáře a poznámky z roku 2012
Archivovaný deník za rok 2011 - komentáře a poznámky z roku 2011
Archivovaný deník za roky 2007 - 2010 - archiv poznámek z předchozích let