Aktinídie/Kiwi/Čnělkovec
(Actinidia)

Popis:

Bujně rostoucí opadavá dřevnatějící ovíjivá liána s protáhle vejčitými až srdčitými listy. Květy bílé, vonné vykvétají v květnu až červnu. Rostliny jsou dvojdomé - samičí rostliny vyžadují opylení samčí rostlinou. Plody jsou několik cm velké bobule - světle hnědé nebo zelené, občas s červeným líčkem. Slupka je kožovitá s mnoha drobnými choupky. Roční přírůstky starších rostlin mohou při dobrých podmínkách dosahovat délky až 4 metry, aktinídie tak dokáže pokrýt poměrně velkou plochu, některé druhy se proto používají i k dekoračním účelům.

Z rodu Actinidia nás z ovocnářského hlediska zajímají:
Actinidia deliciosa (Aktinídie lahodná) – plody kiwi běžně dostupné v obchodech. Snáší teploty pouze do -10°C, pro naše podmínky tedy nevhodné
Actinidia chinensis (Aktinídie čínská) – plody podobné jako deliciosa, v teplejších chráněných lokalitách lze pěstovat i u nás
Actinidia arguta (Aktinídie význačná) – odolnější než chinensis, ale s menšími plody a jemnější slupkou (něco jako angrešt)
Actinidia kolomikta (Aktinídie kolomikta) – nejodolnější z pěstovaných druhů (původem z jižní Sibiře), plody i vzrůst podobný jako arguta. Samci mají často velmi dekorativní (panašované) listy


Pěstování:

Aktinídii čínskou lze pěstovat na chráněných stanovištích v teplejších polohách. Vyžaduje dostatek vláhy a slunce, půda by měla být propustná, bez vysokého obsahu vápna. Technologie pěstování aktinidií je obdobná jako u vinné révy - je nutná opěrná konstrukce, plodí na jednoletém dřevě, které vyrůstá ze dřeva dvouletého.
Chinensis v našich podmínkách dozrává na přelomu října a listopadu, arguta v první dekádě září a kolomikta již začátkem srpna (jednotlivé odrůdy v rámci druhu mohou mít termín zrání posunutý). Pro dobré opylení se vysazuje jeden samec na 4 až 6 samičích rostlin. Plody chinensis jsou velmi vhodné k dlouhodobějšímu uskladnění - sklízejí se ještě tvrdé a v dobrých podmínkách vydrží až do jarních měsíců podobně jako jablka. Naopak arguty a kolomikty je potřeba zpracovat ihned po sběru, protože rychle přezrávají.
Všechny aktinídie mají mělký kořenový systém, k čemuž je třeba přihlédnout zvláště v případě sušší polohy. Chinensis i arguta může na sucho reagovat slabým růstem a malou plodností, případně celkovým uhynutím. Kolomikta je v tomto směru poněkud odolnější.
Množení se provádí řízkováním, rostliny celkem ochotně zakořeňují.


Další poznámky:

  • řez je díky velkým přírůstkům nutný, lze jej provádět kdykoli až na jarní období, kdy poraněná místa roní velké množství mízy (podobně jako např. ořešák)
  • při sázení je vhodné půdu smísit s rašelinou - rostlinám vyhovuje spíše kyselejší půdní reakce
  • některé odrůdy jsou uváděny jako samosprašné (Issai apod.), ale bylo spolehlivě ověřeno, že úroda bez přítomnosti opylovače je řádově menší, proto se doporučuje vždy samce pořídit
  • mnoho začínajících pěstitelů se dopustí té chyby, že nejdříve pořídí pár odrůd s tím, že samec se "pak někdy někde" sežene. Jenže rostliny mají najednou 5 metrů, začnou kvést a samec je v podobě řízku v petce s vodou. Ztratí se tak zbytečně 2 až 3 roky nebo se musí půjčovat kvetoucí větvička od kolegů. Samce tedy pořídit ihned s prvními samicemi!
  • ke každému druhu (chinensis, arguta, kolomikta) je potřeba zvlášt samce - četl jsem sice něco o křížencích arguty a kolomikty, ale v dalším článku to jiný odborník na kiwi razantně popírá, tak raději mít samců vícero
  • údajným nepřítelem aktinidií jsou kočky, které rády vyhrabávají mladé rostliny - někdo proto chrání kořeny a spodní část kmene pletivem


Seznam kiwi v mojí sbírce lze najít zde



Zajímavé odkazy:



Obrázky:


Zimní a letní řez kiwi: