Fíkovník smokvoň (Ficus Carica)

Má jít o starou francouzskou odrůdu s tmavými fíky. Breba podlouhlá, letní násada více kulatá.

Tento caprifík (samčí rostlina se samčími květy) jsem získal v době, kdy jsem sháněl různé caprifíky za účelem vytvořit podmínky pro introdukci opylovače. Vzhledem k náročnosti celého procesu jsem nakonec od této myšlenky upustil a zůstal pouze u ručního opylení, které zatím mým potřebám zcela vyhovuje. Alvor je naštěstí perzistentní caprifík, takže z něj lze získat pyl i bez přítomnosti vosičky.

Objeven Thierrym u řeky Arros ve Francii, mělo by jít o odrůdu s velmi velkými fíky. Já obvykle dávám přednost menším až středním fíkům, ale pár výjimek v mé sbírce nalézt lze. Originální francouzský popis zde: https://figuesdumonde.wordpress.com/2020/08/30/arros-maxima/

Poměrně málo známá odrůda původem pravděpodobně z Francie, plody středně velké, zelené se světle růžovou dužninou. Podle dosavadních zkušeností není tak odolná jako např. BT klony, ale je schopná dozrávat i během chladnějších podzimních dní, aniž by se to výrazně podepsalo na kvalitě plodů.

Tato pozdní odrůda se středně velkými tmavými lehce zploštělými fíky bývá často označována jako jedna z nejchutnějších a často slouží právě pro porovnání chuťových kvalit (referenční kultivar). Nedoporučoval bych ji asi začínajícím pěstitelům, spíše těm, kteří již mají prověřeno dozrávání u něčeho raného až středně raného, případně majitelům skleníku. Mezi sběrateli koluje více variant BM, které jsou si víceméně podobné, ale mohou se lišit např. zdravotním stavem. Moje pochází z UC Davis, druhá velmi známá nese označení BM (KK), dále je tu řada synonym.

Má jít o velmi starou ztepilou odrůdu pěstovanou v Pyrenejích, plody údajně odolné vlhku, tmavě fialové až černé s váhou cca 55g (breba) a 35g (hlavní úroda). U mě ve skleníku vloni neplodil, uvidíme jak se předvede letos.

Další ze starých lokálních francouzských odrůd, údajně odolná a plodná se šedo-zeleno-žlutými plody a růžovou dužninou. Podle popisu jde o ranou rostlinu, z jiného zdroje jsem ale četl i svědectví o velmi malých plodech, tak uvidíme s čím přijde v této sezóně.

Další odrůda ze skupiny Mt. Etna. Mám jich už ve sbírce několik a občas se objeví nějaká, která je v nějakém směru zajímavější. Cicio Nero bylo hodně chválené americkými pěstiteli, proto jsem jej také zařadil do testování.

Nově na testování, má jít o raný fík s tmavou slupkou a výbornou chutí.

Typický představitel tzv. "San Pedro" typu fíkovníků, které produkují breba úrodu bez opylení (caprifikace), ale k získání hlavní úrody již potřebují přítomnost opylovače. Desert King byl poprvé představen v Kalifornii kolem roku 1930 a od té doby se těší velké popularitě a to zejména v chladnějších oblastech, kde je kladen důraz na breba sklizeň, protože letní násada již často nestíhá dozrát. Z tohoto důvodu musí pochopitelně zajímat i zdejší pěstitele - breba této odrůdy je velmi bohatá a mimořádně chutná. Plody jsou sytě zelené s růžovou až červenou dužninou, mají hruškovitý tvar a krátkou stopku. U fíkovníků typu San Pedro je důležité dbát na správný řez - tedy ponechat co nejvíce loňských výhonů, na kterých se již během zimy objevují zárodky budoucích fíků. Jde tedy o opačný postup než u odrůd, které jsou pěstovány primárně pro hlavní sklizeň a bývají na konci sezóny hluboce seřezány až na kmínek.
Další info: figs4fun.com#DESERTKING

Další fík z Thierryho rozsáhlé sbírky, originální popis zde: Eaubonne. Extrémně plodný a zároveň velmi chutný s výraznějším aroma. Drobnou nevýhodou je pootevřené oko, kterým mohou dovnitř vniknout octomilky.

Podle informací dostupných z webu by snad mělo jít o San Pedro odrůdu s velkou brebou, ale to se uvidí teprve časem.

Tuto odrůdu mi Thierry doporučil namísto známější Dalmatie. Tvrdil, že je ranější, což je pro mě vždy velmi ceněný atribut. Po několikaletém pozorování obou odrůd vedle sebe jsem si nakonec nechal pouze Gayet. Trochu ranější nejspíše bude, kromě toho je mimořádně plodný, někdy mi připadá, že rostlina nasadí tolik fíků, že má potom problém to vše utáhnout. Jinak plody vypadají stejně jako u Dalmatie, tzn. velké stogramové hruškovité se zelenožlutou slupkou a červenou dužninou. U těchto velkoplodých odrůd bývá trochu problém uhlídat v době zrání praskání v okolí oka, krytí organza sáčky je tedy u mě nutností.

'Verdino' znamená ve španělštině sytě zelený, tohle je tedy jeden z 'verdino' fíkovníků, kterých bude pravděpodobně více. Za zmínku stojí výrazně červená dužnina a výborná chuť, v sezóně 2018 ale dozrával až v druhé polovině září, takže zřejmě nepůjde o příliš ranou odrůdu. Dužnina je poněkud hutnější (džemovitá) než u řady jiných fíkovníků, výhodou je zavřené oko, které brání vniknutí drobného hmyzu.

Z prvním pár plodů v sezóně 2024 nemohu zatím říct nic jiného než to, že jde o zajímavou odrůdu ze skupiny Verdino. Hlavní předností by měla být ranost, což není pro tento typ fíkovníků obvyklé - většinou jsou to pozdnější až velmi pozdní odrůdy. Fíky jsou drobnější, mají ve zralosti zelenou slupku a sytě červenou dužninu, chuťově velmi dobré, sladké a aromatické.

San Pedro odrůda, která je v oblasti mimo výskytu opylovače určena primárně na brebu, která je velmi kvalitní. V mé sbírce ji po hlubokém řezu nechávám na letní násadu, kterou ručně caprifikuji. Výsledkem jsou perfektní plody - jak velikostně, tak chuťově. Neopylené fíky samozřejmě po nějaké době sami upadnou - svým způsobem je to přínosné, protože ty menší kousky už by stejně nestihly dozrát a aspoň je nemusím vylamovat ručně.

Klasické Celeste považuji za jednu z variant EBT, které u mě v kontejnerech příliš dobře nefungují - především velmi pozdě zrají a hodí se spíše do země a primárně na brebu. Od tohoto 'vylepšeného' Celeste si tedy slibuji hlavně dřívější zrání.

Tmavý fík, údajně podobný Noire de Caromb, zatím bez hodnocení.

Selekce americké LSU - odrůda uzpůsobená vlhčímu prostředí Louisiany. Plodí fialové, středně velké hruškovité fíky s karamelovými tóny v chuti. Odolná vlhkému prostředí.

Má jít o jednu z nejranějších odrůd ze skupiny Mt. Etna, která v mých podmínkách zpravidla funguje velmi dobře. Plodí středně velké hruškovité fíky s tmavou slupkou.

Nejspíš typově podobný LdA, zatím neplodila.

Rostlinu jsem získal již hodně dávno, zdroj se mi zpětně nepodařilo dohledat. Jedná se o jeden z nejranějších fíkovníků, které známe. Zároveň produkuje dostatek breby, což z něj činí ideální odrůdu pro začínající pěstitele, kteří potřebují ověřit, zda v jejich podmínkách bude fíkovník prosperovat ve volné půdě.

Tuto španělskou odrůdu mám již delší dobu, nejdříve byla přiroubovaná na společnou podnož, ale pak jsem se rozhodl jí přidělit samostatné místo ve velkoobjemovém kontejneru. V tom ovšem zatím příliš bujně roste a do plození se jí moc nechce. Každopádně jí dávám stále šanci, protože vím, že fíky byly velmi chutné.

Poměrně známá a dobře zdokumentovaná francouzská odrůda původem z lokality Negronne plodí tmavě fialové fíky se sytě červenou dužninou. Breba plody jsou protáhlejší s delší stopkou, fíky hlavní násady pak více kulaté s kratší stopkou, chuťově velmi dobré. Dá se snadno pěstovat v kontejnerech.
Další info: figs4fun.com#NEGRONNE

Řízek tohoto fíkovníku jsem ustřihl při jedné z návštěv Chorvatska v městečku Nin na náměstí za velkou sochou nějaké místní obdoby Jana Husa (proto ten název), zaujal mě svým bujným růstem a bohatou násadou, která byla v té době ještě zelená. Hruškovité plody letní násady jsou středně velké, velmi chutné, slupka je žlutá, v plné zralosti s hnědými skvrnami, dužnina červená. V oku se tvoří sladká pryskyřičná kapka, která částečně brání pronikání drobného hmyzu dovnitř fíku. Toto odrůda se stala docela populární i v USA, kde ji pomáhá rozšiřovat známý influencer Ross Raddi.

Původně zakoupen jako Black Madeira, ale po zhruba pěti letech pěstování to vypadá spíše na odrůdu Pastiliere. Vyznačuje se pomalejším růstem a bohatou letní násadou (je to unifere typ, takže neposkytuje brebu). Fíky jsou velmi dekorativní s modrým ojíněním, poněkud odlišné chuti než většina BT/EBT typů.
Další info: planetfig.com#Pastiliere
Detailnější popis rostliny v angličtině: My best unknown fig

Rostlina objevená u jezera ve švýcarském Ponte Tresa měla poněkud divokou historii - z nějakého ne zcela zřejmého důvodu se kolem této odrůdy spustila doslova zlatá horečka, řízky se na americkém trhu nabízely za astronomické částky (klidně i 1000$) a nenechavci brali mateřskou rostlinu v Ponte Tresa útokem. Po pár letech toto šílenství naštěstí opadlo a fíkovník je již běžně dostupný ve sbírkách pěstitelů. Na první pohled není ničím výjimečný, zatím mohu říci jen to, že je velmi plodný a nevyhovuje mu prostředí skleníku během zrání.

Další tmavý portugalský fík, evidentně pocházející z oblasti Tores Novas, víc zatím netuším.

Trochu mi připomíná EBT nebo možná něco mezi EBT a LdA, každopádně jde o velmi bujnou a úrodnou rostlinu produkující větší hruškovité fíky. Podle všeho má i velmi kvalitní brebu s ještě většími a více protáhlými plody. Jde o středně ranou odrůdu.

Dosti známá a rozšířená francouzská odrůda pěstovaná pro svou ranost, úrodnost a výbornou chuť plodů. Zároveň je dostatečně odolná a je schopná dozrávat i v chladnějších oblastech. Fíky jsou spíše menší, tmavě fialové s červenou dužninou. Původní dvě rostliny (jedna ve skleníku, druhá v kontejneru) nechtěly ani po 6ti letech plodit, nyní jsem získal další z jiného zdroje, která zaplodila hned prvním rokem v kontejneru.
Další info: frenchfigfarm.com#ronde-de-bordeaux

Odrůda se vyznačuje bohatou násadou drobnějších fíků s pevnější slupkou a dužninou. Ty díky tomu dokážou dozrávat i ve vlhčím počasí a nejsou tolik napadány hmyzem. Rostlina je zároveň dostatečně raná, takže v normální sezóně na ní dozraje úplně vše do posledního kusu. Chuťově velmi dobrá, komplexní. V prvním roce mi poshazovala hodně fíků, v dalších sezónách se to již nestalo. Tvar syconia umožňuje snadnou caprifikaci.

San Pedro odrůda, kterou využívám výhradně k caprifikaci její letní násady. Výsledné fíky jsou velké, šťavnaté a mimořádně chutné.

Drobnější fíky této odrůdy jsou tmavozelené až hnědé barvy s červenou dužninou. Slupka je mírně tužší, ale díky tomu odolnější vůči hmyzu. V oběhu je podle všeho více variant této rostliny z nihž některé budou pravděpodobně záměna, takže spolehlivé určení této odrůdy bez specifických rysů nebude příliš možné. Některé zdroje opěvují odolnost a výbornou chuť, jiné toto zpochybňují, ale to může být dáno lokalitou pěstování.
Další info: figs4fun.com#SALSFIG

Tato odrůda patří ke středně pozdním, ale vynahrazuje to delikátní chutí ("berry" type) a zároveň může být umístěna trvale ve skleníku, což vyhovuje pouze určitým fíkovníkům. Plody jsou ve zralosti fialové s výrazně červenou dužninou s příjemnou konzistencí.

Zatím mohu říci jen to, že jde o typ Mount Etna (tzn. podobný jako známější zástupce této skupiny - Hardy Chicago).

Vyšlechtěna v 70. letech v USA (Ira Condit), fíky žlutozelené se světle červenou dužninou. Měly by mít uzavřené oko. Pěstoval jsem ji několik let přiroubovanou do Panache v zastíněné části skleníku, nyní jsem z ní udělal samostatnou rostlinu.

Velmi raná odrůda s menšími fíky na dlouhé stopce. Typově podobná Michurinsk10/Florea, další informace zatím nejsou k dispozici.

Rostlinu mám v testování od roku 2023 a hned následující sezónu na ní dozrálo asi 5 fíků, které se zdají být dostatečně rané a zároveň odolné vůči vlhku/dešti. Chuť byla překvapivě dobrá na tak mladou rostlinu. Reportována je i velmi kvalitní breba, ale to pravděpodobně moc neověřím.

Pro popis této rostliny budu přímo citovat jejího "garanta" Mitase: "Odrezok z tohto figovníku som dostal v r. 2004 od jedného známeho. Tento môj známy mal na záhrade vtedy už celkom pekný ker, ktorý vypestoval z odrezku, ktorý mu niekoľko rokov predtým poskytol dnes už nebohý p. Karas. Keď som sa v tých časoch pýtal p. Karasa na názov tohto kultivaru, tak mi povedal, že je to stará Trnavská odroda ktorá sa tu pestuje od r. 1858, a vtedy sa figovníkom názvy nedávali. Bol to proste len figovník. V r. 2008 pri príležitosti 150 ročného výročia pestovania som navrhol aby sa pre neho použil názov "Trnavský veľkoplodý".
Plody tohto figovníka sú skutočne veľkoplodé, veľkosť asi ako hruška, a hmotnosť do 200g. Tento figovník som pestoval na rodičovskej záhrade. Po smrti mojich rodičov, a pre neusporiadané dedičské vzťahy mi v minulom roku vymrzol, ale skôr si myslím, že asi vyschol, lebo inak by vyhnal nové výhony z koreňov. Zrejme v nejakej predtuche som si z neho rok predtým nechal niekoľko odrezkov, z ktorých som zakorenil 6 ks. Dva z nich skončili v českom Boněnove, dva v Orešanoch pri Trnave, jeden v Írskom Clonakilty a ten posledný najmenší som si nechal ja."

Zatím příliš mladá rostlina na podrobnější hodnocení. Zelenoplodý fíkovník s červenou dužninou, v sezóně 2018 sklizen první fík, chuťově velmi dobrý.

Z Bulharska se mi podařilo získat řízek této zajímavé odrůdy, která plodí zelenohnědé fíky s netradiční fialovo-červenou dužninou. Bohužel půjde o velmi pozdní odrůdu bez šance na dozrání při výsadbě do volné půdy, bude tedy muset zůstat ve skleníku. Ačkoli majitel této rostliny tvrdí, že plody k uzrání nepotřebují opylení, je nutno toto nejdříve ověřit. 2019 - ověřeno, jedná se skutečně o smyrna odrůdu. Jinak jde o velmi vitální a rychle rostoucí rostlinu.
Další info a obrázky: figs4fun.com#vasilika-melissi

Mateřská rostlina je dlouhé roky pěstována ve Veselí nad Moravou. Keř bez nějakého většího krytí občas při silnějších mrazech částečně omrzá, ale po opakovaných mírných zimách bujně roste a rychle dosahuje výšky 3-4m. Menší až středně velké, téměř kulaté plody jsou v plné zralosti hnědofialové, dužnina světle červená. Rostlina je velmi plodná s bohatou breba násadou, kvalita plodů je průměrná (BT typ), při pěstování ve skleníku spíše podprůměrná - tenká slupka je náchylná k praskání a pri vyšší vlhkosti ráda chytá plíseň. I přes řadu průměrných parametrů má tato odrůda jednu nespornou přednost - fíky dozrávají již cca 70 dní od násady což z ní dělá jednu z nejranějších, které jsou známy. Srovnáním všech dostupných informací lze vyvodit, že totožné či téměř totožné jsou i odrůdy "Mičurinská 10" či "Florea".

Tato odrůda je známa pod více názvy, společným rysem jsou ale kulaté, zelenožluté fíky se světlou opálovou dužninou. Mohou mít i výrazně dlouhou stopku. Plody jsou menší až střední a velmi sladké (honey type), breba i hlavní násada téměř shodné. Rostlina je údajně velmi raná a zároveň odolná. Moje WM prvním rokem v zemi předvedlo zejména bujný růst výhonů (přes 150cm navzdory dvojitému zaštípnutí), ale shodilo naprosto všechny plody hlavní násady zhruba ve velikosti 1cm. Nicméně zůstává na místě a dostane další šanci. V roce 2017 jsem získal mladou sazenici z jiného zdroje - zkusím porovnat.
Další info: figs4fun.com#WHITEMARSEILLES

Žlutoplodá odrůda s hezkými kulatými až lehce zploštělými plody. Původ lze vystopovat do Uzbekistánu, odkud se pravděpodobně rozšířila i do Číny.

Původně získán jako LSU Purple, ale ukázalo se, že je ve skutečnosti žlutý, takže prozatím neznámá odrůda. Každopádně mimořádně plodná rostlina, která spolehlivě plodí každou sezónu. Fíky mají nažloutlou dužninu, která se po caprifikaci vybarví více do červena. Na opylení reaguje velmi dobře. V mé lokalitě může být venku nebo ve skleníku, v obou případech zvládá kompletně dozrát.