Aktuality z dění na zahradě

• Deník pro rok 2012

  >>>10. květen - včera jsem si všiml několika modrých bobulek na zimolezu Remont a dnes se přidaly i další odrůdy (to teplo dělá svoje), takže během týdne začnu nejspíš sklízet. Moc toho tento rok nebude, ale na ochutnání se tam něco najde.
  >>>9. květen - v úterý jsem čirou náhodou objevil na jedné mezi přirozené stanoviště třešně křovité (Prunus fruticosa), která byla použita k vyšlechtění kanadských "dwarf sour cherry". Když jsem později odpoledne kontroloval sazenice zakrslých višní, které dosud vypadaly na totální KO, objevil jsem na jedné rostlině Carmine Jewel malý zelený výhonek od kořenů - minimálně jedna prairie cherry tedy nejspíš přežije, což lze považovat za částečný úspěch. Chtělo by to, aby se ještě vzpamatovala alespoň jedna rostlina Crimson Passion, pak bych byl i přes obrovské ztráty relativně spokojený.
  >>>3. květen - opět se nashromáždilo několik zajímavých fotek z přelomu dubna a května . Brzy přibudou další, protože teď se situace bleskově mění ze dne na den. Samostatnou fotosekci bych mohl věnovat i různým housenkám, píďalkám, nosálům a dalším pažravcům, kteří se teď ve velkém vrhnuli na všechno pučící a ze všech sil se mě snaží ochránit před nadměrnými přívaly budoucího ovoce.
  >>>2. květen - na konci dubna udeřila pravá letní vedra s teplotami kolem 30°C, která během několika dní popohnala vegetaci neuvěřitelným způsobem. Muchovníky zcela odkvetly během pouhých 3 dnů, první zelené lístky se objevují na mladých asiminách (zimu přežilo všech 12 odrůd), zimolezy poctivě zahušťují keře, kanadky kvetou jako o život. Překvapila meruňka Bergeron, která ačkoli kvetla v největších mrazech, tak má desítky cca centimetrových plodů. Divné je, že zatím nepučí žádný tomel - zimoval jsem je ve fóliáku, ale zatím vypadají jako by měly stále leden. Sucho již dosáhlo kritické hodnoty (tj. ve studni nic a v barelech taky prázdno), musím proto přistoupit k záložnímu plánu "B" - tedy koupit asi kilometrovou hadici a natáhnout vodu od nejbližšího obytného domu. Tak zlé sucho jako letos tu ještě nebylo :-(
  >>>23. duben - poměrně nečekaně zakvetla letos i mladá rostlina zimolezu Tundra, takže jsem na nic nečekal a sprášil ji vybranými ruskými kultivary - hlavně těmi, které jsou podobně jako Tundra určeny k mechanickému zpracování (tzn. pevná slupka, co nejkulatější tvar apod.). Na Borealisu už se viditelně zvětšují úspěšně opylené plody, semen k výsevům bude tedy určitě dostatek. Na jednom záhonu se stáleplodícími jahodami Evie zkouším letos změnu technologie pěstování - minulý rok zde jahody hodně plesnivěly (záhon je na vlhčím místě více ve stínu). Odstranil jsem proto černou netkanou textilii a chystám se rostliny podsypat borovými pilinami. Pokud ani to nepomůže, tak příští rok přesunu celý záhon na jiné místo - podobné jako na jahodišti č. 2, kde se problémy s plísní téměř nevyskytovaly. Hned poté, co jsem sundal plachty ze zakrytých argut, spadla noční teplota zase lehce pod nulu. Následující dvě noci budou patrně podobné, pak se má výrazně oteplit.
  >>>18. duben - po nekonečných peripetiích dorazila zásilka se zakrslými višněmi ("prairie cherry") z Kanady. Tři týdny ve skladu naší neschopné České pošty zanechaly svoje stopy (všechno plesnivé), ale je zde jistá nepatrná šance, že něco obrazí z kořenů. Sazenice jsem hned promyl hypermanganem a zasadil (byly posílány prostokořenné zabalené pouze ve vlhkém papíře). Teď nezbývá než doufat.
  >>>17. duben - po několika měsících trochu napršelo (asi 10mm, což je dobré tak na ředkvičky, ale prázdnou studnu to nenaplní). Na dnešní noc je hlášen lehký mrazík - arguty mám zakryté ještě z minulého týdne a zatím je tak nechám. O víkendu jsem konečně dokončil dlouho plánované terénní úpravy - potřeboval jsem nějaké místo na množství květináčů a kontejnerů, které jinak ve svahu není kam položit, aby stály rovně, šly dobře zalévat a nepřevracel je vítr. Vykopal jsem tedy jakousi plošinu, na dno položil netkanou textilii a zasypal to vrstvou pilin, které snad trochu zabrání přílišnému vysychání rostlin, jež často pouští kořeny ven ze dna kontejnerů.
  >>>13. duben - je to neuvěřitelné, ale Česká pošta se rozhodla si můj balík s višněmi z USA ponechat další týden. Nepomohly ani opakované urgence, teď se tam prostě budou sazenice sušit už třetí víkend a podle mě nemají šanci přežít. Nejvíc mě dostalo prohlášení jednoho "odborníka" z pošty Praha120, který mi nakonec sdělil, že nejlepší je dojet si pro balík osobně. NA CO K***A TA POŠTA POTOM TEDA JE? Přeji téhle neschopné a zkostnatělé společnosti brzký zánik - rozhodně jí budu při jakékoli příležitosti dělat patřičnou "reklamu".
  >>>10. duben - mrazík v noci na pondělek byl solidní (kolem -5°C), odskákala to částečně rozkvetlá meruňka a nějaké ty arguty (naštěstí nebyly ještě úplně rozvinuté, tak se snad pár oček zachrání). Jinak nemělo co zmrznout, zimolezy, muchovníky, borůvky, maliny, rakytníky - to vše je dostatečně odolné a zbytek (fíkovníky, asiminy, apod.) ještě nepučí. Překvapila mě odolnost hodně narašených výhonů schizandry - schválně jsem nechal jednu větvičku trčet ven zpod plachty, pomocí které jsem rostlinu zakryl, abych pak porovnal poškození. Nic se nestalo ani listům uvnitř, ani těm venku.
  >>>8. duben - předpověď s nočními mrazíky se vyplnila, dnes to kleslo někam k -1°C a v noci na pondělek má být ještě hůř. Nejvíce ohrožené u mě jsou částečně narašené arguty, proto jsem je už včera alespoň omotal plachtami a zakryl fólií. Zázraky od toho nečekám, ale trochu to pomůže. Kdybych to samé provedl minulý rok v květnu, tak jsem si mohl ušetřit nejmíň dvě deci žluči - listy, které byly tenkrát aspoň lehce chráněny (schované za jinými listy, za kmenem apod.), nebyly tolik poškozeny jako ty exponované.
  >>>6. duben - dovoz sazenic zakrslých višní z kanadského šlechtění (odrůdy Crimson Passion a Carmine Jewel) se dostal do poslední, bohužel však nejdramatičtější fáze. Zaplacené rostliny již týden leží v nějakém celním skladu České pošty a ta je nevydá, dokud nebudou vyřízeny všechny formality týkající se cla, fyto certifikátů apod. To bych chápal, ale proč to proboha musí trvat tak dlouho, to je mi záhadou. Teď tam navíc budou hnít další 3 dny kvůli velikonočnímu pondělku, takže jejich šance na přežití stále klesá. Doporučuji všem, kdo se budou pokoušet koupit něco ze zahraničí, aby si předem zjistili, zda spediční firma při dovozu nějak spolupracuje s Českou poštou (např. tahle USPS) a pokud ano, tak ji poslali do háje a našli nějakou jinou. Aby člověk zaplatil "express" službu a pak bezmocně sledoval, jak rostliny někde leží ve skladu v regálu, to musí mít jedině SM sklony.
  >>>4. duben - kanadky na sebe začaly upozorňovat svými nalitými květovými pupeny, tak jsem si na ně udělal trochu času a vyhrabal mladé sazenice v květináčích zpod pilin, kde jsem je měl zazimované a upravil jim stanoviště. Na nějaké sofistikované stavby není čas, takže jsem jen ve svahu pod staršími keři vyhloubil další jámu (borůvková sekce se začíná podobat rýžovým políčkům na svazích čínských kopců), drny použil jako hráz a dovnitř navozil asi 6 koleček borových pilin, lesní hrabanky a rašeliny. Dvě mladé rostliny jsem zasadil přímo do jámy, zbytek v nádobách aspoň zahrabal po okrajích a obsypal pilinami, aby přes léto tolik nevysychaly. Taky jsem doplnil do sekce borůvek stručné popisy mých odrůd a seřadil je podle doby zrání, abych měl trochu představu jakou kanadku ještě dokoupit, kdyby se k tomu naskytla příležitost.
  >>>2. duben - výrazně se ochladilo, denní teploty max do 8°C, noční kolem -1°C + vítr, který hned vysušuje těch pár kapek vody co občas omylem spadne na zem. Naštěstí se teď většinou pohybuju ve fóliáku, kde kvete "haskap" Borealis a já se jej snažím opylit všemožnými ruskými odrůdami. Ještě že nakvétá postupně, takže se zřejmě podaří skřížit s poměrně velkým množstvím jiných kultivarů (vybírám samozřejmě ty nejlepší co jsou k dispozici). Práce je to titěrná až chirurgická - bohužel se mi v té kose nedaří ochočit žádného čmeláka a vysvětlit mu, ze které tyčinky na kterou bliznu má nosit pyl.
  >>>30. březen - první letošní květy na zahradě je vždy potřeba řádně zdokumentovat, zvláště pak v případě, že máme stále ještě březen. Po delší době s příjemnými teplotami kolem dvacítky se dalo čekat větší ochlazení, které začíná nyní a má trvat přibližně týden. Lehké mrazíky se v noci jistě objeví, ale raději teď než zas potom v květnu...
  >>>28. březen -  v úterý jsem se opět po půl roce zajel podívat do Adava ve Velkém Oseku za panem inženýrem Bajerem. Jako vždy se mi dostalo přátelského přijetí, byl jsem seznámen s aktuální situací v oblasti rakytníku (jde to dobře, čeká nás v tomto směru skvělá budoucnost) a také jsem získal pár nových (samozřejmě netradičních) rostlin do své sbírky: Hloh peřenoklaný "Big-Mao-Mao", jeřáb "Titan" (Titanovaja), jedlá kalina "Ošušnica" (nebo tak nějak - musím se znova mrknout na jmenovku, tohle nezní moc chutně) a růže dužnoplodá "Karpatia".
  >>>27. březen - dnes na některých zimolezech rozkvetly první květy. Borealis se chystá zakvést každým dnes (tipuji zítra), zahájím tedy jeho křížení. Nějaký pyl z mladých řízkovanců ve skleníku jsem si už před pár dny schoval do mražáku, snad to bude fungovat.
  >>>26. březen - Posledních více jak 14 dní panuje příjemné jarní počasí s denními teplotami kolem 20°C, ale v noci stále kolem nuly. Začínají "pukat" očka na argutách, což je nebezpečně brzo na to, že je stále ještě březen. Raší taky spousta dalších rostlin - maliny, angrešt, samozřejmě zimolezy a muchovníky. Probouzí se rakytníky - sibiřské odrůdy dovezené z Barnaulu vypadají, že přezimovaly v pořádku. Část jsem jich už vykopal ze země a hodil k urychlení do fóliáku. Odkryl jsem venkovní fíkovníky a spočítal škody po tuhé zimě - Bornholm jako vždy v pohodě, HC taky vypadá dobře, co mě ale nepotěšilo byl totálně zničený venkovní "Mušov" - kompletně ho ožrala Myš. Hned jak bude trocha času, tak jí zase nastrkám do děr pár sirných knotů, aby si sviňa jedna nemyslela...
  >>>20. březen - první jarní den je vhodný termín k uveřejnění dalšího dokumentu ze světa zimolezu kamčatského. Tentokrát na téma: Nejnovější odrůdy kamčatek
  >>>18. březen - na zahradu jsem se dostal až v neděli k večeru, zbývalo tedy udělat jen to nejnutnější - odzimovat čerpadlo (mimochodem letos to opět vypadá na nechutně suchý rok, protože ve studni se na dně třepotá jen pár litrů vody), přesunout některé rostliny do skleníku a další naopak ven a pohnojit kamčatky (těch posledních pár velmi teplých dní je hodně nastartovalo - zdá se, že pokvetou už v průběhu tohoto týdne)
  >>>13. březen - jedlý zimolez (uváděn též pod názvy: "zimolez modrý", "zimolez kamčatský", "kamčatka", "haskap" či "honeysuckle") je u nás stále řazen mezi netradiční ovocné druhy, ačkoli ve světě je znám již mnoho desítek let (až staletí). Zajímavá je historie jeho šlechtění, která má největší tradici v Rusku, kde se mu dodnes věnuje řada věhlasných šlechtitelských stanic. Jedna z nejznámějších je v Bakčaru, kde přišlo na svět mnoho kvalitních odrůd: Historie šlechtění jedlého zimolezu
  >>>10. březen - myslím, že nastal ten správný okamžik nastavit termostat ve fóliáku nad nulu. Teploty uvnitř už přes den dosahují 25°C, což není dobrá kombinace s doznívajícími nočními mrazíky.
  >>>7. březen - koupil jsem si novou konev :-). Někomu to může připadat malicherné, ale když si představím, kolik mám nově vysázených rostlin, tak bych to prostě s jednou už nezvládal. Proto musím mít nutně konve dvě. Teď už jen aby byla nějaká voda...
  >>>6. březen - pozorně sleduji počínání kanadské firmy LaHave Forests, která se pokouší udělat "biznis" s osázením zhruba 32 hektarů Haskapem (konkrétně půjde nejspíš o odrůdy jedlého zimolezu Tundra a Indigo Gem ze šlechtění univerzity v Saskatchewanu). Tím se stanou zřejmě největším komerčním pěstitelem kamčatek na světě (nevím teda o nikom jiném, kdo by měl osázenu tak velkou plochu). Mají to promyšlené a zanalyzované do nejmenších detailů, jen z nějakého neznámého důvodu ve svých výpočtech kalkulují s průměrnou úrodností 3,6 kg plodů z jedné 5tileté rostliny, což je o kilo víc jak nejnovější odrůdy čtvrté generace ruských šlechtitelských stanic ve stáří 10ti let. Navíc odrůdy, které vysazují, byly uvedeny teprve v roce 2007, takže s nimi ještě nemohou být žádné větší zkušenosti - a už vůbec ne z velkých komerčních výsadeb. Tak to jsem vážně zvědav, jak se tento experiment bude nadále vyvíjet.
  >>>2. březen - abych jednou provždy vyřešil otázku řezu zimolezu, proslídil jsem celý ruský internet ve snaze najít nějaký ověřený a respektovaný návod. Existují různé názory na tuto problematiku: někdo tvrdí, že zimolez v podstatě až do nějakých 7-10ti let žádný řez nepotřebuje, druzí naopak doporučují formovat rostlinu vhodným řezem již od vysazení. Osobně se spíše začínám klonit k té druhé variantě a chystám se to experimentálně ověřit. Možnosti a způsoby řezu jsem sepsal do článku: Řez zimolezu kamčatského
  >>>29. únor - rozšířil jsem článek věnovaný nejchutnějším zimolezům o dvě další srovnávací tabulky: jednu s degustačním hodnocením a další se seznamem chuťově nejlepších odrůd podle názorů pěstitelů. Pokud se nějaká odrůda vyskytne zároveň ve všech třech tabulkách, tak by v tom byl čert, aby nebyla přímo delikátní ;-)
  >>>27. únor - o víkendu se už dalo vylézt na zahradu i bez šesti vrstev termoobleků, mohl jsem tedy odstranit chvojí ze sazenic rakytníku, ostříhat polovinu jedné jabloně (ať dělám co dělám, tak staré stromy vyženou každoročně tisíc nových výhonů a vlků) a mrknout na stav poničených zimolezů. Celkem mě překvapilo, jak se za poslední týden zotavily - část keřů, u kterých jsem se již pro letošek loučil s úrodou, vypadá teď mnohem lépe a některé odrůdy, ačkoli hodně narašené, mají pupeny téměř nepoškozené. S finálním verdiktem si ale počkám až začnou kvést.
  Začátkem měsíce jsem zasadil několik semínek rakytníku dovezeného vloni z Ruska - jedná se o odrůdu Avgustina (volné opylení). Ne, že bych od toho čekal nějaký převratný šlechtitelský objev, bylo mi je prostě líto zahodit - znáte to. Fotodokumentace k nahlédnutí v galerii .
  >>>22. únor - jelikož to vypadá, že letos bude u zimolezů více prostoru pro výzkum než sběr, připravil jsem novou stránku věnovanou srovnání obsahu cukrů a kyselin v jednotlivých odrůdách kamčatek. Cílem bude zmapovat nejchutnější a nejsladší sorty a ověřit tabulkové údaje v praxi v našich pěstebních podmínkách: Pátrání po nejsladších a nejchutnějších odrůdách zimolezu
  >>>20. únor - kontroloval jsem předčasně narašené pupeny zimolezů po těch mrazech (minima kolem -18°C) a zdá se, že je s nimi ámen. Některé jsou vyloženě uschlé a spousta je jich jaksi povadlých a nehezky vypadajících. Letošní úroda tím bude dozajista negativně ovlivněna, tipuji, že některé keře takto přišly o polovinu až tři čtvrtiny plodů. Našly se však i odrůdy, které během toho teplého prosinco-lednového období nezačaly vůbec pučet nebo jen minimálně: Viola, Mailon a Průhonický letní. Možná by jich bylo víc, ale část rostlin jsou zatím mladé řízkovance, na kterých to nepoznám. Malou útěchou může být fakt, že podobný zimolezový "pogrom" se v minulosti občas konal i v Rusku (např. kolem roku 2007 v moskevské oblasti). Podle všeho bude náchylnost na rašení v teplejším zimním období pro pěstování zimolezu v zónách 6 a výše dost důležitý faktor při celkovém hodnocení odrůd. Například na Sibiři nemusí pěstitelé tohle kritérium vůbec zohledňovat - alespoň v altajském kraji údajně během zimy nikdy teploty nestoupají nad +5°C.
  >>>14. únor - dneškem snad už definitivně skončilo dvoutýdenní období silných mrazů, během nihž se teplota neustále držela pod bodem mrazu a k ránu klesala až téměř k mínus dvacíti. Přesná čísla budu mít až stáhnu teploty ze zapisovače, co mám na zahradě.
  >>>13. únor - dal jsem si tu práci a vyštrachal z různých zdrojů (převážně ruských) detailnější popisy a charakteristiky vybraných odrůd zimolezů, které mám ve svém "genofondu". Nebylo to vůbec snadné, protože jednotlivé údaje se často dost liší v závislosti na podmínkách pěstovaní, takže informace jako hmotnost plodů a úrodnost je třeba brát s jistou rezervou. Přesto lze získat alespoň hrubou představu o dané odrůdě.
  >>>7. únor -  poštou přišel balíček z Anglie s novinkou ze světa ostružin - odrůda 'Reuben'. Podle dostupných informací je to typ 'primocane' ostružiny, tzn. měla by narozdíl od běžných odrůd plodit na nových (letošních) výhonech. Uvidíme, otestujeme. Stav sazenice po doručení zásilky je dosti mizerný (dolámaný tenký proutek se suchým listím), ale substrát nebyl vyschlý, tak snad z nějakého pupenu obrazí.
  >>>6. únor - podle všeho nás čeká ještě týden krutých mrazů, kdy noční teploty atakují hranici -20°C. V neděli jsem šel zkontrolovat skleníky - ve vytápěném fóliáku se zatím daří udržovat nastavené -3°C, přímotop běží od soumraku do úsvitu téměř nepřetržitě. Přes den je uvnitř celkem teplo a některé květináče vypadají dost suché, tak jsem do nich aspoň nasypal trochu sněhu, co se podařilo seškrabat ve stínu. Voda je samozřejmě všechna zmrzlá. Venkovní zimolezy, které v prosinci a lednu díky vysokým teplotám narašily, dostávají v noci v ledovém větru dobře zabrat. Některé květní pupeny se zdají být suché. Je to paradoxní, ale spíše než mráz nadělá nejvíce škod asi to předchozí teplo.
  >>>3. únor - včera v 17:05:02 zamrzla meteostanice La Crosse WS2-550 umístěná v Brně v Líšni, která ukazuje podobné teploty jako mívám na zahradě. Auto ráno hlásilo -16°C, takže to bude něco kolem této hodnoty - každopádně rekord. Soucítím se všemi, kteří se nacházejí od Brna směrem na sever a na východ. Ikdyž teď koukám Praha Ďáblice: -16,2°C, to je taky moc hezké...
  >>>2. únor - added Google translate tool for visitors who don't speak Czech
  >>>1. únor - před několika dny se mi dostala do rukou zajímavá studie japonských a korejských vědců týkající se podmínek klíčení semen druhu Lonicera caerulea var. emphyllocalyx (tedy "haskapu" jak je v Japonsku označován náš milý chutný zimolez). Tímto děkuji velké fanynce kamčatek Bernis Ingvaldson z www.honeyberryusa.com za její zaslání. Díky tomuto výzkumu se potvrdilo, že semena zimolezu lze opravdu vysévat ještě tentýž rok po sklizni a byly odhaleny některé detailnější informace o teplotách a dalších podmínkách potřebných k ideálnímu klíčení. Stručný výtah z obsáhlého dokumentu jsem umístil do článku: Množení zimolezu semeny
  >>>30. leden - sestříhal jsem maliny a ostružiny - všechny dvouleté, slabé nebo poškozené pruty šly pryč. Většina mých odrůd je remontantní (tzn. plodí také na loňských, ale hlavně na nových výhonech) nemusel jsem se tedy moc trápit s tím jestli zkrátit zbylé pruty na 120cm nebo raději 125cm. Prostě jsem to ořezal tak nějak "od oka". Chtěl bych pořídit ještě několik dalších odrůd, lákají mě např. tyhle nebo támhle ty , ale to bude zas boj sem něco z toho dostat.
  >>>28. leden - končí nadprůměrně teplé období, kdy u nás mrzlo jen zcela ojediněle a začíná opravdová zima. Samozřejmě bez sněhu jako ostatně každý rok. Nor předpovídá na příští víkend v Brně až -17°C, snad to do té doby trochu sníží. Ale i kdyby to náhodou udeřilo, tak choulostivější druhy jsou dobře zazimované a zbytek je v temperovaném fóliáku.
  >>>26. leden - přihodil jsem na kartu rakytníku podrobnější popisy mých sibiřských odrůd plus několik obrázků, mezi kterými je i kultivar s jednou z největších hmotností plodů: Avgustina - až 1,4g (pro srovnání hmotnost plodů u divoce rostoucích rostlin se pohybuje mezi 0,15 - 0,5g). Sazenici Avgustiny bohužel nemám, ale z Ruska jsem si dovezl hrstku jejích semen, takže zkusím vytvořit alespoň kopie.
  >>>23. leden - využil jsem toho, že připadla trocha sněhu a honem než roztaje jsem ho nahrnul okolo zimolezů. Snad to trochu rozptýlí jejich falešné iluze o začátku jara v lednu. Za posledních 14 dní se květní pupeny výrazně nezměnily, třeba to teda nakonec v tomto stavu doklepeme až do března.
  >>>18. leden - minulý týden mi poštou přišel nový katalog Rostlinky.cz, který mi pravidelně zasílají od té doby, co jsem díky své tehdejší mladické nerozvážnosti poprvé a naposledy koupil tímto způsobem nějaké rostliny. Konkrétně se jednalo o 4 odrůdy zimolezů (Atus, Duet, Siniglaska, Czelabinka), z nihž dvě jsem již vykopal a spálil a zbývající dvě to mají velmi nahnuté. Takže jsem jen tak ze zvědavosti nalistoval příslušnou sekci a co nevidím: opět prodávají Czelabinku a Siniglasku a ještě mají tu drzost uvést v popisu, že se jedná o "kultivar se značně velkými a chutnými plody"! To je vrchol drzosti, prolhanosti a diletantství - ve skutečnosti jsou plody snad nejmenší co jsem kdy viděl (kolem 0,5g) a nechutně hořké. Je zde jistá možnost, že ty moje sazenice nebyly skutečnou Siniglaskou a Czelabinkou (pokud šlo např. o semenáče), ale každopádně mi byly jako pravé prodány, tak mám právo na notnou dávku kritiky.
  A nezůstanu jen u zimolezů - je neuvěřitelné, že Rostlinky.cz a další, jim podobní prodejci (alespoň namátkou Sieberz) neustále cpou do svých katalogů digitálně upravované fotky - pokud si je pozorný člověk prohlédne zblízka, tak vidí jeden a ten samý květ či plod nakopírovaný v nějakém grafickém editoru po celém keři, takže to vypadá opravdu krásně a člověk si říká: "No, nekup to!". Moje rada zní stejně, pouze s jinou intonací - "NEKUP TO!!!". Další zhovadilost v sekci fíkovníky: z odrůdy Dotato údajně očešete na Vaší zahradě 20 - 30kg plodů. To bych chtěl opravdu vidět na vlastní voči. I ve skleníku má Dottato (Kadota) co dělat, aby na něm koncem září dozrál jeden mrňavý plod. Tahle odrůda se u nás dá využít snad jen jako palivo. Takže hážu milý katalog do koše a ještě jednou varuji před nákupem u podobných "odborníků".
  A tady nějaké sousto pro internetové vyhledávače: Rostlinky.cz, Sieberz - špatná zkušenost, nekupovat, podvod, velké zklamání, nevěřit ničemu, hanba, nikdy více.
  >>>17. leden - lehce jsem poupravil strukturu stránky se seznamem mnou pěstovaných rostlin . Původní statická tabulka byla již moc dlouhá a nepřehledná - předělal jsem ji proto tak, aby bylo možné zobrazit vždy jen kolekci odrůd zvoleného druhu. V iniciálním (nerozbaleném) stavu lze dobře srovnat přibližné doby zrání jednotlivých druhů, což před touto úpravou nebylo tak názorné. Konkrétní termíny sběru plodů v rozbalených kategoriích postupně doplním v průběhu roku - letos by jich mělo být opět o něco více než minulý rok. Velká část seznamu bude i přesto prázdná, protože spousta rostlin jsou zatím jen mladé sazenice.
  >>>12. leden - dokopal jsem se k dlouho odkládané činnosti a to SEO optimalizaci svého webu. Překopal jsem spoustu věcí, které jsou důležité pro internetové vyhledávače (Google atd.), navenek se to jinak příliš neprojevilo - snad až na vylepšený způsob zobrazování fotek.
  >>>8. leden - do galerie jsem šoupnul prvních pár lednových fotek. Mimo jiného je tam ke spatření nechutně narašený pupen zimolezu - takto bohužel vypadá většina mých keřů. Způsobeno to je samozřejmě nezvykle teplým počasím, kdy prosincové a lednové teploty jen málo kdy klesají pod nulu. Pokud se už konečně neochladí, tak bude letošní úroda věru mizerná (pochybuju totiž, že by se chtělo čmelákům lítat v únoru).
  >>>5. leden - poslední minimálně dva roky počasí příliš pěstitelům fíkovníků u nás nepřeje (důkazem je i úpadek jednoho ze slibně se rozvíjejících portálů www.fikovniky.com), přesto se podle mě vždy najde spousta nadšenců, kteří budou tuto subtropickou rostlinu pěstovat (třeba i jen pro dekorativní účely). Není to v našich podmínkách snadné a nikdy nebude - chce to neustále zkoušet nové odrůdy a zdokonalovat metody pěstování a zimování, je s tím spousta práce a výsledky jsou značně nejisté. Na druhou stranu nelze přehlížet úspěchy pěstitelů např. v Kanadě, Anglii a další lokacích kde je velmi oblíbený způsob pěstování v kontejnerech. Protože mám většinu svých fíkovníků také v nádobách, strávil jsem nějaký čas prolézáním zahraničních serverů a snažil se vycucnout co nejvíce informací právě o této metodě, která může na mnoha místech v ČR přinášet lepší výsledky než pěstování rostlin ve volné půdě. Vše podstatné lze najít v doplněné sekci věnované fíkovníkům .
  >>>3. leden - našel jsem trochu času na celkové stručné zhodnocení uplynulého roku. Pěstitelské úspěchy nebyly nikterak výrazné - přičítám to hlavně květnovým mrazům, které komplet zničily venkovní úrodu ořechů, kiwi, fíkovníků a nejsem si jist, zda se nepodepsaly i pod směšnou sklizní jablek (na "panence" nebylo ani jedno jabko, což jsem ještě nikdy neviděl). A to co nezmrzlo v květnu dostalo další lekci v průběhu léta, které nepatřilo k těm nejteplejším. No a na závěr mrazík v polovině října zapříčinil nedostatečné vyzrání některých venkovních dřevin, které tak budou hůře snášet zimní mrazy (ikdyž zatím je prosinec a leden téměř neustále nad nulou).
     Naopak se podařilo výrazným způsobem rozšířit mou sbírku rostlin: z Kanady zimolezy z univerzity v Saskatchewanu plus nějaké nové muchovníky. Dále množství kvalitních (převážně ruských) odrůd zimolezů z různých zdrojů: jednak ve formě řízků, potom dvouletých sazenic a taky starých přesazených keřů. Shromáždil jsem stádečko asimin, které se chystám otestovat v mých podmínkách. Podnikl jsem zajímavou expedici do sibiřského Barnaulu, odkud jsem dovezl 8 perspektivních odrůd rakytníku. Doplnil jsem několik novinek do kolekcí kanadských borůvek a aktinidií. Závěrem roku jsem ještě koupil pár odrůd tomelů a několik klasických ovocných stromků (jabloň, meruňka, apod.).
     Kromě nákupů a shánění nových rostlin se jich spousta také podařila vysadit na trvalé stanoviště. Vykopal jsem přitom přes 40 děr a přesunul tuny hlíny, kamení a kompostu. V roce 2012 bych rád doplnil sbírku o zakrslou višeň ze Saskatchewanu, pokusím se získat něco zajímavého z ruského Barnaulu a možná ještě pár rakytníků. Jinak se budu snažit hlavně udržet nově získané odrůdy při životě a namnožit co jen půjde. Víc cílů si nedávám, ale určitě dojde k nějakému překvapení stejně jako v roce minulém.
  >>>2. leden - abych měl přesnější představu o teplotách na zahradě v průběhu roku, pořídil jsem si jednoduchý datalogger (T113), který uchovává teplotu a vlhkost v nastavitelných intervalech (dal jsem to po 15ti minutách) a je možné jej připojit přes USB k PC a zobrazit data v grafu či exportovat k dalšímu zpracování. Zvláště si od toho slibuji stanovení teplotní vegetační sumy, jejíž znalost je důležitá při pěstování asimin, tomelů a dalších druhů, pro které je naše poloha hraniční a každý stupeň může rozhodovat o jejich zdárném prosperování. Přístroj jsem umístil cca metr nad zem do stínu, naměřené hodnoty by tedy měly být relevantní - v závěru roku výsledky samozřejmě zveřejním.
  >>>1. leden - novou sezónu jsem na zahradě zahájil tak, abych vypotil co nejvíce vánočního tuku. Během podzimního intenzivního osazování jsem spotřeboval takřka celou hromadu kompostu, proto jsem dnes navršil nový základ. Jiný rok by už touto dobou byla zem promrzlá, ale letos se zatím nic takového nekoná, takže lze v pohodě vrtat v hlíně.
  

• Archivovaný deník za rok 2011

  komentáře a poznámky z roku 2011
  

• Archivovaný deník za roky 2007 - 2010

  archiv poznámek z předchozích let
  

Komentáře