Aktuality z dění na zahradě

  • Deník pro rok 2019

     

      >>>17. duben - tak první dubnovou mrazovou epizodu jsme přežili se dvěma omrzlými výhonky na jedné z nekrytých argut (z noci na úterý bylo krátkodobě -2°C). Teprve časem se ukáže jak moc to odnesly meruňky, třešně a keřové višně, ale ty kvetou naštěstí postupně, tak většina snad bude ok. Horší to začíná být se suchem, musím narychlo doinstalovat kapkovou závlahu všude kde to jen bude možné.
      >>>15. duben - zítra a ve středu ráno se má po vyjasnění pohybovat teplota kolem nuly, provedl jsem proto řadu bezpečnostních opatření - vše co šlo schovat do skleníku a fóliáku jsem narval dovnitř, arguty a kolomikty by měly těžit z naakumulovaného tepla, ty jen překryju plachtou a stromy si prostě musí nějak poradit samy.
      >>>11. duben - takže po krátkém létu zde máme konečně to pravé jaro se všemi těmi báječnými věcmi jako sucho, vítr a noční mrazíky. Dokvétají broskvoně, naplno rozkvetlé jsou třešně a keřové višně, sem tam se objevují první otevřené kvítky na kanadských borůvkách - ty mají letos opět takovou násadu květních pupenů, že na nich nezbylo místo na skoro žádné listy. S takovou budu muset dělat probírku plodů, aby to vůbec mělo nějakou obstojnou kvalitu.
    Ve skleníku už budu muset zanedlouho provést první zaštípnutí nových výhonů, potřeboval bych kontejnerované fíkovníky co nejdříve vystrkat ven, ať se trochu přibrzdí, ale v těchto teplotách to zatím bohužel nejde. Podnože asimin začaly hromadně rašit, takže jsem se vrhnul na roubování - dělám to poprvé v trochu větším počtu, navíc na jednoleté semenáče, takže jsem zvědav na úspěšnost. Ve fóliáku se naplno otevřely první květy na Summer Delight, "petersonky" mají tak 2-3 dny zpoždění.
    Jujuby teprve vystrkují malé zelené špičky, zatím jim tedy žádné omrznutí nehrozí, hůře jsou na tom všechny druhy kiwi, které už mají 5-10cm velké zelené výhony a na kolomiktách se již dají zpozorovat zárodky květů.
      >>>1. duben - ještě minulý týden se menší poklesy teplot pod nulu daly zvládnout, od této chvíle to ale už bude problém. Ke kvetoucím meruňkám se zřejmě brzy přidají broskvoně, třešně, slivoně a další stromy. Asiminám dávám tak týden, ještě že jujuby mají rozum a nikam se neženou.
    Překvapilo mě, kolik včel letos létá na kvetoucí zimolezy - nějak si nevybavuju, že by v minulosti měly takovou početní převahu nad čmeláky, ať už klasickými nebo jim podobnými (velké černé drvodělky či jak se tyhle obludky jmenují).
    >>>26. březen - u příležitosti dosažení hranice 100mm dešťových srážek od začátku roku přikládám malou jarní sérii fotek do galerie.
      >>>25. březen - víkendové téměř letní teploty ještě více nakopnuly mnohé rašící ovocné druhy, začaly se otvírat první květy na meruňkách a zimolezech a naplno práší samci rakytníku. Všechno to vypadá jak v polovině dubna, přitom ranní teploty jsou stále velmi blízko nuly a není pochyb, že půjdou ještě níže. Čili obvyklý jarní stres začíná letos ještě o něco dříve. Teď je to pravé období, kdy maximálně oceňuji výhody skleníku - fíkovníky jsou již zcela probuzené a tlačí nové listy, vypadá to, že se hezky chytla i většina roubů.
    Dokončil jsem venkovní výsadbu rakytníků, celkem se podařilo umístit bezmála 60 rostlin. Další výzvou bude vykopat díry pro asiminy a jujuby, ale ty mají naštěstí ještě čas.
      >>>18. březen - včerejší extra teplý den jsem využil k postříkání broskvoní Kuprikolem, vzal jsem jedním vrzem i rašící fíkovníky s cílem trochu zbrzdit reznutí listů ve skleníku než budu moci vytáhnout všechny kontejnery ven a umožnit adekvátní větrání. Ve sklepě mi začaly nebezpečně rašit rouby moruší, tak mi nezbylo než to urychleně naroubovat. Stejně tak jsem učinil s rouby tomelů, podnože ve skleníku už měly cca 2cm lístky, tak doufám, že je to vhodný okamžik. No a samozřejmě došlo i na fíkovníky - na všemožné volné podnože se podařilo umístit víc jak 50 oček ověřených i zcela nových odrůd. Až nyní je pořádně vidět důsledek loňského rekordního sucha na starších nezalévaných zimolezech - až na výjimky jsou ty keře nenávratně poškozeny, počet květů je v porovnání se zavlažovanými rostlinami asi 1:10, tzn. je to zralé tak na seřezání u země.
      >>>11. březen - sázení je v plném proudu, po zimolezech přišly na řadu rakytníky, hlavně sladké odrůdy Altayskaya, Kapriz, Žemčužina, Inja a k nim pár samců K+. Ještě to doplním několika Baltikama kvůli celkovým větším výnosům. Včera nakonec přeci jen trochu popršelo, ještě předtím jsem stihnul rozhodit nějaká hnojiva a dřevěný popel - hlavně kolem dřínů, které už začínají kvést. Zatím to vypadá, že by mohly toto jaro povyrůst více než obvykle, zem je docela vlhká a kolem kmínků mi to krásně nakypřila prasata.
    Ve skleníku se to už začíná zelenat, rozvinují se vrcholové pupeny fíkovníků a pohnuly se i zárodky breby.
      >>>8. březen - včerejších téměř 20°C ještě více popohnalo vegetaci, samci rakytníku vypadají, jako by měly začít každým dnem prášit, přitom samice jsou evidentně o dost pozadu. Je to podobná situace jako minulý rok a opět hrozí nedostatečné opylení. Kanadky jsou rovněž ve fázi polorozvinutých květních pupenů, tam ale problém s opylením obvykle nebývá. Přihnojil jsem je startovací dávkou hnojiva s vysokým obsahem rohoviny (Biomin/Forestina). Téměř za pět minut dvanáct jsem stihnul vysadit mladé sazenice zimolezů - do země šla hlavně nová generace kanadských zimolezů (Boreal Beauty, Beast, Blizzard), ale i pár dalších Auror a nějaké semenáče (Aurora x kde co).
      >>>1. březen - poslední rekordně teplý týden s teplotami k 15°C značně popohnal ve vývinu zimolezy - většina keřů již má vystrčené špičky lístků (cca 5mm) a výrazně narašené květní pupeny. Zatím ale nekvetou což je dobře, protože by je nemělo co opylit, čmeláky jsem zatím poletovat neviděl. Rozhodil jsem kolem rostlin NPK hnojivo a trochu dřevěného popele, tak jak to dělám každý rok, zatím to vypadá na solidní násadu květů, ale ještě jsem nekontroloval keře na nezalévaném pozemku, které minulé léto vyloženě protrpěly.
      >>>26. únor - březen je za dveřmi a denní teploty jsou dokonce spíše dubnové. S jistou obavou sleduji, co vše se začne probouzet - vždyť mrazy mohou udeřit ještě v následujících třech měsících! Ve skleníku je ale už poměrně bezpečno, nastavil jsem tedy termostat a začínám probouzet fíkovníky.
      >>>22. únor - vzhledem k aktuálnosti dané problematiky jsem připravil dva nové články týkající se řízkování (zakořeňování) a roubování fíkovníků.
      >>>19. únor - ostříhal jsem svých 10 hlav révy, to šlo velmi rychle a zatím žádná z nich neronila. Jujubové podnože, přesunuté před 14 dny do tepla, už mají několikacentimetrové zelené výhony, začal jsem je tedy přeroubovávat. Ve skleníku zatím vše spí, přes den je tam sice horko, ale v noci to jde pořád k nule, fíkovníky potřebují k probuzení celodenní teploty nad 10°C. Na dvě uvolněná místa jsem dovnitř vysadil podnože pro tomely, rouby už jsou nachystány, tak jen počkám na vhodný okamžik a zkusím tam umístit asi 6 odrůd.
      >>>5. únor - od začátku roku střídavě vždy připadne trocha sněhu a hned zase roztaje, není to díky tomu takový nepříjemný suchý holomráz, ale teprve nadcházející měsíc až dva ukážou jestli budeme mít tradiční suché jaro. Slunko už má celkem sílu, začal jsem tedy zatírat kmínky některých stromků bílou barvou, hlavně meruňky a broskvoně, ještě přetřu i kiwi a něco omotám bílou netkankou, ať to nezačne praskat. Přenesl jsem dovnitř pod umělé osvětlení pár podnoží jujub a jakmile se probudí, tak zkusím něco naroubovat, ať toho pak na jaře nemám tolik.
      >>>23. leden - trochu nám přituhlo, dnes ráno nějakých -14°C, ale zatím stále není důvod k instalaci přímotopu do skleníků, to by se musely teploty blížit ke dvacítce pod nulou. Mezitím si trochu hraju s řízky fíkovníků - např. zkouším jaká bude úspěšnost ujmutí očka přímo na zakořeňovaném řízku. Kdyby to šlo, tak by se docela urychlilo množení některých hůře kořenících odrůd, protože materiálu na podnože je celkem dost a některé jsou velmi vitální.
      >>>10. leden - na podzim to možná vypadalo, že celý fíkovníkový skleník poliju benzínem a zapálím, ale už jsem se uklidnil a s novým odhodláním vyhlížím začátek nové sezóny. Ta svým způsobem již začala, přes vánoční svátky jsem uvnitř strávil desítky hodin a snažil se připravit rostliny tak, aby z nich bylo co nejvíce užitku a nejen dřevo na podpal. Bližší info na stránce Ficária
      >>>3. leden - ok, zatím to pořád ještě někdo čte, takže pokračujeme...
    Ani uplynulý rok nebyl zcela normální, ale vzhledem k dostatku veškerého ovoce se řadil k těm lepším. A to i přes rekordní sucho, které nás tu trápilo až do září - za celý rok pak spadlo jen 353mm srážek, což je v podstatě hodnota srovnatelná s klimatem polopouští. Nezalévané rostliny kvůli tomu téměř nepovyrostly, některé zcela uschly a i ty zalévané pouze živořily. Z toho plynulo minimum chorob spojených s vysokou vlhkostí a dalším pozitivem byla absence pozdních jarních mrazíků. Prostě něco za něco.

  • Archivovaný deník za rok 2018 - komentáře a poznámky z roku 2018
  • Archivovaný deník za rok 2017 - komentáře a poznámky z roku 2017
  • Archivovaný deník za rok 2016 - komentáře a poznámky z roku 2016
  • Archivovaný deník za rok 2015 - komentáře a poznámky z roku 2015
  • Archivovaný deník za rok 2014 - komentáře a poznámky z roku 2014
  • Archivovaný deník za rok 2013 - komentáře a poznámky z roku 2013
  • Archivovaný deník za rok 2012 - komentáře a poznámky z roku 2012
  • Archivovaný deník za rok 2011 - komentáře a poznámky z roku 2011
  • Archivovaný deník za roky 2007 - 2010 - archiv poznámek z předchozích let
Sumy srážek za letošní rok Ficarium Facebook - Plnazahrada.cz

Komentáře

Autor: 
Komentář:


Jakub: Děkuji, z dřínů mám Wydubietskij, Jantarnyj a Elegantnyj - zkusím to.  
Michal Hladký: Dřín - jde zpracovat naslano podobně jako olivy a nemusíte se bát, že zmrzne. Dotaz na olivovníky doporučuji položit na kiwiforum.cz  
Jakub: Michale, doporučil byste mi nějakou odrůdu olivovníku, která by mi v 400 m.n.m. plodila venku (byť u jižní zdi domu)?  
Michal Hladký: Odrůdové moruše se zde v minulosti příliš neprodávaly. Zkuste spíše zapátrat tam kde jste ji koupil - podle názvu se ale obávám, že toho moc nezjistíte.  
195: Zdravím před 2 lety jsme s objednal moruši. měl to být hybrit mezi černou a bílou moruší s názvem ,,Čestmír,, neetkal jste se s touto odrůdou? Spětně to nemohu nikde dohledat.  
Michal Hladký: Pálava, Mušov a Přibice jsou různá označení jedné odrůdy typu English Brown Turkey. Tento fíkovník je zde velmi oblíben a neměl by chybět v žádné sbírce.  
Pavlína: Sleduji Váš web pravidelně a porovnávám své neúspěchy s Vašimi úspěchy :-) Ale vůbec mne to neodrazuje. Chci se zeptat ohledně fíkovníků. Nemáte zkušenost s odrůdou \\\"Pálava\\\" z Přibic nebo odrůdou \\\"Mušov.\\\" Jestli teda Mušov vůbec existuje. Jsem od Hodonína a chtěla bych si doplnit zahradu o něco osvědčeného, pro co bych si mohla zajet. Děkuji a přeji hodně úspěchů.  
Michal Hladký: Mám tam jen jeden 2kW přímotop - letos v zimě jsem jej ani nezapnul, nebylo potřeba a teď v březnu už nehrozí, že by uvnitř skleníku mrzlo. Ale mám ho v pohotovosti a termostat nastavený na nějakých 9 stupňů.  
Razzl: Dobrý den, mohu se jen zeptat, čím vytápíte skleník. Také už probouzím, skleník mám sice ještě zateplený, takže přes den musím větrat, jinak by tam bylo přes 40°C, ale jelikož jsem do skleníku nanosil kolem fíkovníků, fejchojí apod asi tunu andhezitu, který krásně akumuluje, tak i při mínus 8°C venku, bylo ve skleníku kolem jednoho stupně. Ale nějakou pojistku, v případě extrémních mrazů bych chtěl také zajistit a proto se ptám, co používáte, co je odzkoušené. Děkuji  
Franta: Díky za tyto stránky. Takhle už jsem si dlouho nepočetl. Hlavně nyní zakořeňování řízků, což mne nyní trápí. Jen tak dále zde na těchto stránkách a také na kiwifóru.  
Michal Hladký: Díky a přeji úspěšný boj.  
Zdenek: Již jsem se na váš web díval i v minulosti. Musím vám vyseknout pochvalu...Bojuji u sebe na Třeboňsku s většinou rostlin, které komentujete. Jste pro mne dobrým průvodcem. Vše \\\"nej\\\" v novém roce! Zdenek  
Michal Hladký: Přeji všem hodně štěstí a zdraví do nového roku!  
Kuba: mohu poprosit o bližší kontakt pro sehnání Juliet: fabian.j@centrum.cz (Nové Město nad Metují)  
Zdenek Cernoch: vim o jednom Rakusakovi, který to má taky jako original z Kanady od známeho. Nemá však všechny odrůdy. Výhoda je že tohle fakt roste zakrsle a pokud se zvládne monilioza v době květu pak už není žádný problem. Není potřeba žádný další postřik ani hnojivo. Postacuje jen mulčovat trávou z výsadby jako zdroj živin.  
anonym: Kuba: nevím kde bydlíš ale šanci na to máš: Juliet, Cupid, Valentine a Evans. Rostliny jsou k dispozici po domluvě v Německu kousek od Passau. Poslední sjezd Pocking, Bad Füssing z dálnice před hranici s Rakouskem .  
Michal Hladký: Nevím o žádném oficiálním prodejci v EU, některé české eshopy ale už je mají v katalogu, bohužel ne skladem.  
Kuba: Děkuji. Dá se někde sehnat jiná kanadská keřová višeň než Carmine Jewel? Třeba Vámi chválená Juliet?  
Michal Hladký: Zkušenost mám jen s kanadskými keřovými višněmi, ale podle popisu v ruštině by Молодежная mohla mít podobné parametry - plody 4-5g, výška do 2,5m, těžko říct jaká bude chuť.  
Kuba: Pane Michale, máte nějakou zkušenost / názor na \\\"keřovou\\\" višeň https://www.nazazvorce.cz/katalog/netradicni-ovoce/produkt/visen-molodieznaja-r--kerova ?