Aktuality z dění na zahradě

  • Deník pro rok 2022

      >>>8. srpen - víkendové ochlazení sebou přineslo pár milimetrů vody, ale zase ne tolik, aby to nadělalo škody na zrajícím ovoci. Díky vysokým sumám letních teplot jsou o něco dříve sklizeny veškeré rakytníky (něco málo zbylo na pozdních odrůdách), stejně tak broskve a začínají dozrávat druhy, které obvykle sbíráme až začátkem září. Konkrétně jde o dříny a některé stolní odrůdy révy. Objevil jsem i první zralé fíky z letní násady, ale zatím to nepovažuji za začátek skutečného letošního "fíkobraní" - to očekávám nejdříve koncem týdne, kdy se mají teploty vrátit ke 30°C.
    Tento rok se poprvé dočkám trochu více plodů na mladých jujubách. Minulou sezónu to byly jen desítky kousků na všech keřích dohromady, tentokrát půjde zřejmě o nižší stovky. Stále je to ale docela málo vzhledem k počtu květů, které však v drtívé většině zůstávají neopyleny nebo prostě z různých dalších důvodů opadávají. V následujících letech budu hledat způsoby, kterými množství plodů zvýšit - ať už přiroubováním dalších odrůd, selekcí úrodnějších rostlin, výběrem vhodných hnojiv, apod.
      >>>29. červenec - závěr července přinesl mírné ochlazení a jeden dlouho očekávaný deštík s úhrnem 20mm. Na hluboce vyprahlou a rozpraskanou zem je to samozřejmě málo, chtělo by to několikrát zopakovat v odstupu pár dní, aby se to projevilo u větších stromů a třeba i v lese, kde se pod stromy stále práší. Část rostlin zareagovala na náhlý přísun vody popraskáním plodů - například rajčata či nektarinky, ještě jsem se nebyl podívat na kdouloně, ale tam to bude tuším podobné.
    Dokončujeme sběr rakytníků, v podstatě bude vše sklizeno před začátkem srpna, což se ještě nikdy nestalo. Plody jsou letos kvůli suchu menší, ale jinak ve velmi dobré kvalitě. Méně bujnější odrůdy shodily většinu listů, ale do konce sezóny je ještě hodně daleko a pravděpodobně se dočkáme druhé vegetační fáze v průběhu srpna/září.
    Na fíkovnících začíná být znát, že se blíží dobá zrání letní násady. Fíky se po období zdánlivé stagnace začínají zvětšovat a nejranější odrůdy by měly být jedlé zhruba v horizontu dvou týdnů. Zatím vše nasvědčuje tomu, že sklizeň bude velmi solidní, teď už jen aby se v srpnu nějak výrazně nezkazilo počasí.
      >>>15. červenec - první polovina měsíce nepřinesla žádný výrazný posun v boji s extrémním suchem, nasycenost horních vrstev půdy se drží již velmi dlouho na 0-10%, což je pro většinu rostlin na hranici vadnutí. Výjimečně nás lízne nějaká fronta přecházející od západu, ale z té spadnou jen velmi malé úhrny - více než 20mm/den napršelo jen jednou za celý půlrok a to koncem května.
    Zrají kanadské borůvky a rakytníky, obojí je pod silným tlakem veškerého ptactva a bez sítí jsou keře za pár dní holé. Z fíkovníků sklízím poslední kousky breby a vyčkávám začátek zrání letní násady, ale na to je ještě zhruba měsíc čas. Uvidíme, co s tím provede nadcházející vlna veder, která je hlášena na příští týden - pokud dostanou rostlinu opravdu velké sumy tepla, tak to může termín zrání o pár dní uspíšit.
      >>>1. červenec - první půlrok uzavírám s děsivým skóre 136mm, které je o to horší, že se už hrozně dlouho nemění ráz počasí. V závěru června šplhají denní maxima ke 35°C a rostliny nemají šanci si trochu vydechnout. Škody na ovocných stromech jsou každým dnem znatelnější, dokonce i dříny mají vážné problémy a listy na nich zplihle visí.
    Dozrává spousta drobného ovoce, díky extrémním teplotám téměř všechno naráz a mnohem dříve než je běžné. Bohužel si to člověk ani nestíhá užívat, protože jen běhá s hadicema a konvema, aby vůbec něco zachránil. Na fíkovnících se objevuje první zralá breba, je to jen pár kousků, ale potěší. Naplno kvetou jujuby, které si v tomto vedru libují a bude možné v praxi ověřit teorie o teplotních sumách potřebných k jejich úspěšnému opylení.
      >>>13. červen - červen skouznul zpět do srážkového podprůměru, všechny frontální systémy, kterých přešlo za posledních cca 10 dní několik, za sebou zanechaly jen mokré listy, ale pod stromy se nic nedostalo. Dokončujeme sběr zimolezů a jahod, přidaly se rybízy, angrešty a brzy začnou zrát i muchovníky, moruše a další druhy.
    U fíkovníků jsou až na výjimky na výhonech zřetelně viditelné zárodky letní násady. Většinou mají jen pár milimetrů, ale najdou se i několikacentimetrové kousky. Téměř všechny keře jsou již pozaštipovány a výš už je nepouštím.
    Pepína jsou v plném květu, někde se již objevují první plůdky. Mám je zasazeny ve 20L kontejnerech, což je velikost, která se osvědčila z hlediska brzkého kvetení i dostatečného výnosu z jednoho keříku. Dobrá násada bobulí je na rakytnících, některé odrůdy sice kvůli suchu část plodů poshazovaly, ale i tak bude co sklízet.
      >>>3. červen - na přelomu května a června konečně po pěti měsících naprosté bídy zapršelo a na rostlinách (i plevelu a slimácích) je to okamžitě poznat. Takže čas ušetřený od zalévání mohu věnovat nějaké smysluplné činnosti jako je sběr zrajících zimolezů, řízkování či údržba kontejnerovaných rostlin. Hlavně fíkovníky už nutně potřebovaly provést probírku výhonů a v některých případech zaštípnutí vrcholového růstového pupenu. Začal jsem přenášet pepína na finální vyvýšená stanoviště, některá již kvetou a později by se s nimi již těžko manipulovalo. Jinak jsou všude, kam oko pohlédne, desítky drobných i větších úkolů, ale všechno prostě není možné stíhat, takže se dělá jen to nejnutnější. Nejlepší pro přesun po zahradě by byly klapky na oči, protože takto často vůbec nedojdu k tomu, kam jsem původně mířil a začnu dělat něco úplně jiného.
      >>>23. květen - až na pár hodin se letošní květen vyznačuje maximální délkou a intenzitou slunečního svitu, zároveň panují vysoké teploty (v noci u nás ale stále velmi často pod 10°C). Vegetace dělá tím pádem velké pokroky, sběr zimolezů je již v plném proudu, červenají se první jahody a třešně, náznaky zrání se objevují i na dalších druzích, ale to spíše kvůli přetrvávajícímu extrémnímu suchu.
    Kanadské borůvky v zapuštěných kontejnerech mají nyní ve fázi zvětšování bobulí velkou spotřebu vody i živin. Zkouším letos přihnojovat formou postřiku přímo na list, zdá se, že to celkem funguje a výhony mají až na malé výjimky hezkou, zdravou barvu. Touto dobou nikdy nedochází k růstu nových silných výhonů od kořenů, to se zpravidla začíná dít až koncem léta po odplození.
    Na fíkovnících se objevují první zárodky letní násady, přelom května a června je asi tak hraniční doba, kdy by již mělo být nasazeno, aby fíky stihly dozrát v nějakém rozumném počasí (srpen, září). Částečně to lze popohnat zaštípnutím konců výhonů, snažím se to ale dělat až v okamžiku, kdy za nejstaršími listy vykouknou květní pupeny. Pokud se tak nestane ani začátkem června, zaštípnu i bez toho.
      >>>16. květen - první modrající zimolezy jsou pokaždé neodolatelným lákadlem pro kosy, drozdy a jinou opeřenou havěť. Kdyby byly keře obsypané a plodů dostatek, tak je nechám, ať si zobnou, ale již 3 sezóny po sobě kamčatky po odvetení namrzly a úroda bude opět spíše malá, takže žádné dělení. O víkendu se oprášily sítě a všechny velké keře byly neprodyšně uzavřeny po dobu následujících 3-4 týdnů.
    Jinak toho v přestávkách mezi nekonečným zaléváním příliš nestihnu, sem tam něco zaštípnu nebo poponesu. Podařila se alespoň přesadit první část pepín do finálních 20L kontejnerů, zatím je nechávám ve fóliáku, v sobotu by již mohly jít ven na slunné stanoviště. Tento rok pozoruji enormní množství mšic na všem možném, zřejmě jim tohle stepní počasí vyhovuje. Larvy slunéček dělají co mohou, ale muselo by jich být tak desetkrát tolik, aby se nastolila jakási rovnováha.
      >>>12. květen - máme za sebou týden velmi vysokých teplot mezi 25 až 30°C, samozřejmě bez kapky deště. Veškeré systémy závlahy jedou naplno, ale neobejde se to ani bez manuálního zalévání - teda jen tam, kde dosáhnou hadice. Vše mimo tento rádius je na pokraji vadnutí a každým dnem se to zhoršuje.
    Odkvetly keřové višně, u kterých jsem doufal, že se v tomto suchu zcela obejdou bez postřiku proti monilióze, ale bohužel této houbové chorobě stačí evidentně i nepatrná vzdušná vlhkost, aby dokázala napadnout květy a následně i výhony. Současný ráz počasí dokonale vyhovuje jujubám, které již naplno tlačí nové výhony a zanedlouho se na prvních listech objeví i květní poupata. Uvidíme, zda bude takové teplo i v létě, kdy jsou potřeba k úspěšnému opylení poměrně vysoké průměrné teploty nad 20°C.
    Fíkovníky mají kombinaci vedra a plného slunce rovněž v oblibě, postupně vytahuji ze skleníku na letní stanoviště další kontejnery. Sem tam se již na nových výhonech objevují zárodky fíků, breba nebude početná, ale ta nikdy nebývá mým hlavním cílem.
      >>>2. květen - opět se výrazněji oteplilo a fíkovníkům ve skleníku začalo být těsno, takže jsem jich první část vytáhnul ven. Samozřejmostí je zakrytí bílou netkankou na prvních pár dní než uvyknou na ostré přímé slunko. Jen doufám, že ty kontejnery nebudu muset za týden zase tahat zpátky, je to docela dřina, navíc s olistěnýma rostlinama se již mnohem hůře manipuluje.
    Venku vše kvete, vypadá to vážně hezky. Dostříhal jsem už skoro všechny jabloně, sice je na to dost pozdě, ale na druhou stranu je aspoň dobře vidět, kde přesně jsou květy. Popřesazoval jsem do větších kontejnerů jujuby - po předchozích zkušenostech už nedávám do země nic menšího než metr. Na odkvetlé švestkotřešni se začínají rýsovat první plůdky - nebyl jsem si jist s opylením, jelikož kvetla v době, kdy venku kromě čmeláků nic nepoletovalo a i později jsem na ní žádný hmyz nespatřil. No, evidentně tam něco zůstalo a třeba se mi to podaří dovést až do zralosti. Chuťově je tahle věc excelentní, ovšem zdali je šance na sklizeň z kontejnerované rostliny, to vážně netuším.
    Situaci s deštěm již ani nekomentuji, tak nějak mi připadá, že to stejně nemá na nic vliv.
      >>>27. duben - vypadá to, že alespoň na nějakou dobu v noci přestalo mrznout. Teploty tedy stále žádná sláva, při vyjasnění a bezvětří to klesá pod 5°C, ale ve dne je relativně teplo (až na ten otravný severák, který letos fučí téměř celý duben). Srážky jsou naprosto minimální, reálně hrozí, že se bude opakovat děsivě suchý rok 2018. Nevím, co by se muselo v nejbližších 2 měsících stát, aby se tato možnost vyloučila.
    Na odkvetlých zimolezech začíná propad plůdků, které v minulých týdnech namrznuly. Ještě je brzo s jistotou říci jak moc to ovlivní celkovou úrodu, zatím to vypadá na propad třetiny až poloviny bobulí. Z mrazového poškození se pomalu vzpamatovávají arguty, letos jsem vzhledem k množství mrazivých nocí a neustálému větru neměl sílu lítat každý večer s plachtama, takže těch omrzlých oček a výhonů je spousta. Něco ale přežilo a další vyráží ze záložních pupenů, teď bude záležet na dalším vývoji počasí. Venkovní asiminy to schytaly asi nejvíce - tam jsou pryč skoro všechny květní pupeny, které nepřežily silné mrazy ani v zavřeném stavu. Budu doufat, že se objeví nějaké záložní květní pupeny. Venku aktuálně kvetou skoro všechny zbylé ovocné stromy, tzn. hrušně, višně, jabloně, zdá se, že se jim podaří odkvést v relativně dobrých podmínkách no a pak se uvidí, zda příjde nějaká další mrazová vlna.
      >>>19. duben - uplynul další týden a užíváme si novou vlnu ledových nocí v rámci mohutného severního proudění. Teploty zde klesají téměř každý den k -2 až -3°C, jen zcela výjimečně je při zatažené obloze těsně nad nulou. Pokud to minulý rok vypadalo, že mrazivější duben už snad ani nemůže být, tak letošek nás přesvědčuje o opaku. Všechny fronty navíc přicházejí beze srážek, půda je vyschlá už nejen na povrchu, ale i v hlubších vrstvách.
    Pozitivní je, že od začátku roku skoro neustále svítí slunce, dá se tedy aspoň hospodařit ve sklenících. Mám tam už hezký kopr, tak snad to nebude to jediné, co letos sklidím...
      >>>11. duben - no a přesně po týdnu tu máme další příděl mrazivého vzduchu, tentokrát sice "jen" -4°C, ale vegetace je zase o něco více narašená, takže škody budou větší než začátkem dubna. A příští víkend vidím repete - opět ledový vichr ze severu a noční poklesy teplot pod nulu. Takový ráz dubnového počasí byl samozřejmě běžný i v minulosti, ale poslední roky bývá natolik teplá zima a předjaří, že tyto výkyvy způsobují mnohem větší problémy.
    Venku dokvétají poslední zimolezy, každé ráno jsou malé půdky obalené jinovatkou a mladé listy viditelně svěšené - jsem zvědav kolik plodů se udrží do zralosti a kolik propadne. Bude to opět velice průkazná zkouška odolnosti jednotlivých odrůd. Teď v týdnu má jít odpolední teplota i nad 20 stupňů, takže rozkvetou pravděpodobně keřové višně a snad konečně i ty kanadky. Ve fóliáku dokvétají asiminy, venkovní rostliny mají květy ještě stále zavřené a kryté hnědým chmýřím - opět bude zajímavé sledovat jaká je jejich mrazová odolnost v různých stádiích růstu. Jujuby umístěné venku nejeví známky života, z hlediska jarního omrzání je to bezpochyby mimořádně perspektivní ovocný druh.
    Na kvetoucích stromech je zatím k vidění žalostně málo opylovačů. Kolem keřů se motají čmeláci, těm nevadí ani mizerné počasí, ale včelu jsem naposled spatřil někdy koncem března, jinak vůbec. Takže to co kvete a nezmrzne, možná ani nebude opyleno...
      >>>4. duben - tak první dubnový mrazík je za námi, teplota v ledové kotlině spadla až na -6°C a vzala sebou vše, co v této lokalitě prostě nemá smysl pěstovat. Ano, narážím především na meruňky, které se neustále objevují v místních zahrádkách - odhaduji, že průměrně inteligentnímu pěstiteli to trvá zhruba 10 let, než pochopí, že jsou to jen vyhozené peníze a zmařený čas. Ale vyhráno nemají ani odolnější druhy, protože těch dubnových (a klidně i květnových mrazů) je před námi ještě několik. Nezbývá než doufat, že ty další už budou vždy o něco slabší, protože vegetace bude v pozdnějším stádiu rašení či kvetení a s tím klesá i odolnost vůči záporným teplotám.
      >>>1. duben - duben nám začíná ukázkovým ochlazením, v následujících dnech půjde teplota téměř jistě hluboko pod nulu a nějaké škody na rostlinách určitě vzniknou. Kvetoucí rakytníky to snad ještě nějak zvládnou, ale třeba zimolezům už třetí rok po sobě hrozí namrznutí malých plůdků, které se na odkvétajících keřích již nyní vyskytují. Řada dalších rostlin je těsně před rozkvětem, tam bude záležet na síle a délce mrazů, zda dojde k poškození vnitřních částí pupenů. Budu mít dost práce také s dodatečnou izolací fóliáku, který zvládne jeden až dva stupně pod nulou, ale už ne -5. Uvnitř mi kvetou asiminy a mám tam i několik silně narašených fíkovníků, to vše by bylo ztraceno. Co udělat s dvouapůlmetrovou švestkotřešní ve stokilovém kontejneru zatím netuším. Nikam do skleníků se už nevejde, tam je to zaskládané až po střechu - možná ji nasoukám do obýváku na místo, kde obvykle stává vánoční stromeček.
      >>>21. březen - máme za sebou první jarní den, tedy i jarní rovnodennost, což je jistě pozitivní zpráva pro všechny, kdo neradi běhají v 17h po zahradě s čelovkou. Ráz počasí se celý březen udržuje víceméně stejný, tzn. téměř výhradně jasno, poměrně větrno, v noci pak mrazivo. Srážky samozřejmě jen minimální.
    Kvetou dříny, koncem tohoto týdne se přidají první zimolezy a určitě také rakytníky. Ve fóliáku jsou těsně před rozkvětem asiminy, rostliny vysazené venku zatím naštěstí spí. Dokončuju honem poslední výsadby kontejnerovaných rostlin, které byly ještě přes zimu různě poschovávané v obavách z velkých mrazů. Pro tyto nové přírůstky je čím dál těžší hledat kolem domu volná místa, sází se tak už opravdu všude s tím, že přežijí jen ti nejsilnější.
      >>>14. březen - téměř každé jaro nadávám na kombinaci sucha a opakujících se mrazů po předchozím výrazném oteplení a ani letos to nebude jinak. Na finální hodnocení je ale ještě dva měsíce čas. Být vášnivým meteorologem, tak skáču radostí, protože těch pozoruhodných jevů se nyní objevuje celá řada, jako zahradník už tak nadšený nejsem.
    Mrazivé noci zarazily nakvétání některých druhů, které koncem února vypadaly, že během pár dní naplno rozkvetou. Teď se uvidí jak dlouho to ta napůl rozevřená poupata dokážou vydržet. Včera jsem dokončil přípravu borůvkového stanoviště, všechny rostliny jsou již popřesazovány, ostříhány a pohnojeny. Konečně se rozjíždí skleník s fíkovníky, každodenní plné slunce nakonec dokázalo přetlačit uspávací efekt ledových nocí a na keřích se po brebě a vrcholových pupenech začínají budit i záložní pupeny na hluboce seřezaných větvích, což je jasná známka toho, že opravdu startujeme.
    Doma jsem mezitím nařízkoval první várku pepín - staré ořezané rostliny z minulého roku se již mohou zlikvidovat a nechají se narůst nové v čerstvém substrátu.
      >>>1. březen - je už takovým hezkým zvykem, že březen začíná pomalu nejnižšími teplotami za celou zimu. Zatím to teda nešlo pod -10°C, ale podmínky jsou na to připraveny - v noci nulová oblačnost, severní proudění, bezvětří. Na druhou stranu je dobře, že se teplým únorem nabuzená vegetace ještě trochu přibrzdí - vidět kvést dříny či zimolezy již koncem února je sice hezké na pohled, ale šance, že bychom se dočkali plodů, je pak mizerná.
    Dokončil jsem přemístění některých kontejnerovaných fíkovníků do větších nádob, tentokrát toho nebylo tolik, jelikož jsem většinu starších rostlin přesazoval minulou zimu. K těm pouze přisypu trochu substrátu a zapravím po povrchu hnojivo. Letos zkouším Agroblen 8-9M 17-9-8+4MgO, který je údajně modernější než dosud používané Plantacote. Uvidíme na konci roku.
    Provedl jsem též každoroční rošádu na borůvkovém stanovišti, některé starší odplozené keře byly seřezány nízko u země a dají si rok pauzu, nahradily je kanadky, které odpočívaly minulou sezónu a hezky obrostly novým dřevem.
      >>>21. únor - v posledních téměř dvou měsících jsem se snažil vyřídit všechny požadavky na řízky fíkovníků, ale skoro jistě mi některé zprávy unikly (není úplně snadné se ve stovkách emailů zorientovat a vyrábět nějaký automatický objednávkový systém se mi moc nechce). Proto prosím ty, kteří mají dojem, že jsem jejich dotazy či objednávky ignoroval, aby se mi připomněli na mail. Seznam dostupných odrůd fíkovníků značně prořídnul, zbylo mi jich zhruba 10, přesné názvy a čísla zašlu na vyžádání.
    Jinak pokračují venkovní práce, které se obvykle dělají až v průběhu března, nadprůměrně teplé počasí totiž pokračuje i v závěru února a některé činnosti již prostě nelze dále odkládat. Do toho bohužel neustále děsně fučí, což v kombinaci s mizernými srážkami způsobuje prohlubování povrchového sucha.
      >>>18. únor - už poněkolikáté se opakuje podobná situace na začátku roku - nadprůměrně teplý únor, který nastartuje většinu vegetace v době, kdy je před námi stále čtvrt roku potenciálních mrazů. Za poslední týden šly teploty mnohokrát přes 10°C a na slunci už bylo vyloženě jarně. Nebýt toho šíleného větru, tak by šel člověk do trička. Veškeré brzy rašící rostliny jako zimolezy, dříny či rakytníky mají květní pupeny těsně před rozevřením, správně by v tomto stavu měly být tak za měsíc. Plůdky těchto druhů namrznuly již dva roky po sobě, letos to vypadá na třetí obdobný scénář.
    Ve skleníku je zatím relativně klid, noční poklesy k nule udržují fíkovníky v pohotovostním režimu, kdy se pouze nepatrně zvětšují vrcholové pupeny a zárodky breby. Pro jistotu jsem uvnitř nastavil termostat tak, aby tam již nemrznulo. Jestliže však přijde výrazné ochlazení k -10°C (což by mě po tak teplém únoru vůbec nepřekvapilo), bude to velmi nepříjemné a taky dost drahé.
      >>>31. leden - leden se loučí poměrně příznivými teplotami kolem nuly, ale také solidní vichřicí, která o víkendu řádila téměř na celém území ČR. Trochu mi to pocuchalo novou plachtu na fóliáku, ale není to nic vážného. Srážkově jsme na tom tradičně mizerně, ale to zde bývá v zimních měsících normální. Důležité je, že něco nasněžilo začátkem prosince a zem je v hloubce, kde se vyskytuje většina kořenů, vlhká dostatečně. Je to dáno ale především tím, že je v podstatě nulový odpar vody, takže každý milimetr, který teď spadne, zůstává uchován na začátek jara.
    Pomalu připravuju skleník s fíkovníky na start nové sezóny. Ostříháno již mám od Vánoc, teď je potřeba zatřít již zaschlé rány, aby to pak při zvýšení vlhkosti zbytečně nechytalo plísně. Upravuju si také podnože, na které budu později na jaře přiroubovávat nové odrůdy - veškeré hlubší řezy se snažím udělat již nyní, abych do toho již v okamžiku rašení nemusel pilkou - fíkovníky pak zbytečně roní mízu a nedají se pořádně ošetřit balzámem.
    Zastrkal jsem do perlitu nějaké řízky, ale zatím to nepřeháním, světla je pořád málo a prostor pod LED lampami je hodně omezený. Něco zeleného před očima by to ale už chtělo, únor naštěstí velmi rychle uteče a pak už to bude fofr.
      >>>19. leden - doplnil jsem do sekce Bazar seznam nabízených odrůd fíkovníků, ale ještě než jsem stačil tuto informaci zveřejnit zde v aktualitách, tak mě zaplavilo takové množství objednávek, že musím bohužel celou akci pozastavit a zkusit se tím nějak prokousat. Už teď je jasné, že nebudu schopen vyřídit všechny požadavky - počet kusů kvalitních řízků z kontejnerovaných rostlin se obvykle pohybuje v jednotkách, u starších rostlin jsou to desítky, ale ty už obvykle skoro všichni mají, takže o ně takový zájem není.
    Prosím proto o strpení, není v mých silách okamžitě odpovídat na všechny maily a potvrzovat objednávky, budu to dělat postupně vždy, když na to bude chvilka času.
      >>>12. leden - každoročně touto dobou provádím krátké shrnutí uplynulé sezóny a ani leden 2022 nebude výjimkou. Předchozí rok patřil k těm chladnějším, tzn. po dvou teplých sezónách 2018/2019 jsme tu měli dvě chladnější 2020/2021. Srážková suma za předešlý kalendářní rok činí 531mm, což je v této lokalitě na první pohled mírný nadprůměr, ale rozložení těch srážek bylo natolik nerovnoměrné (extra suché jaro a podzim + velmi deštivé léto), že celkové vyznění bylo spíše suché - potvrzuje to i skutečnost, že v lese nebylo možné najít žádné typické houby. Koncem prázdnin se objevilo pár bedlí, ale ty uschnuly nastojato a pak až v samém závěru podzimu vykoukl na vlhčích místech ojedinělý ryzec.
    Brzy kvetoucí ovocné stromy částečně unikly četným dubnovým mrazíkům, protože vegetace byla o několik týdnů opožděna oproti normálu, to se ale pak negativně projevilo v závěru léta, kdy některé druhy nestíhaly dozrát. Týkalo se to části pozdnějších fíkovníků, ale i některých odrůd révy.
    Bobuloviny, jako skoro každý rok, zarodily velmi dobře, snad jen nejranější zimolezy měly sníženou úrodu kvůli poškození mladých plůdků mrazem. Mimořádně se vydařily dříny, které dostaly přes léto potřebné množství vody a plody díky tomu dorostly do správných tabulkových rozměrů. Urodilo se obrovské množství pepín a ty, co nedozrály přímo na keřích, postupně docházely ve sklepě s jablky až do Vánoc (poslední kus jsme krájeli opravdu na Štědrý den). Sklidily se desítky kilogramů kdoulí, u nihž je občas problém s nalezením vhodného způsobu zpracování (syrové jíst nelze), ale to se nakonec podařilo a velká část plodů skončila ve formě zavařené "přesnídávky" nebo sušených placek.
    V nadcházející sezóně neplánuji žádné radikální změny, hlavně se zaměřím na to, aby všechny mé rostliny měly ideální podmínky k růstu. Jako každý rok dojde k částečné obměně odrůd u některých druhů, trochu více bych se chtěl věnovat tomelům. Postupně také trochu přebudovávám strukturu webu, především seznamy pěstovaných rostlin, které není úplně snadné neustále udržovat ve zcela aktuálním stavu - budu proto hledat takovou podobu, která poskytne dostatek informací a zároveň nebude vypadat zastarale.

  • Archivovaný deník za rok 2021 - komentáře a poznámky z roku 2021
  • Archivovaný deník za rok 2020 - komentáře a poznámky z roku 2020
  • Archivovaný deník za rok 2019 - komentáře a poznámky z roku 2019
  • Archivovaný deník za rok 2018 - komentáře a poznámky z roku 2018
  • Archivovaný deník za rok 2017 - komentáře a poznámky z roku 2017
  • Archivovaný deník za rok 2016 - komentáře a poznámky z roku 2016
  • Archivovaný deník za rok 2015 - komentáře a poznámky z roku 2015
  • Archivovaný deník za rok 2014 - komentáře a poznámky z roku 2014
  • Archivovaný deník za rok 2013 - komentáře a poznámky z roku 2013
  • Archivovaný deník za rok 2012 - komentáře a poznámky z roku 2012
  • Archivovaný deník za rok 2011 - komentáře a poznámky z roku 2011
  • Archivovaný deník za roky 2007 - 2010 - archiv poznámek z předchozích let
Sumy srážek za letošní rok Ficarium Facebook - Plnazahrada.cz
Tropik - Experimentální botanické a exotické zahradnictví

Komentáře

Autor: 
Komentář:

Michal Hladký: Sucho je jednou z možných příčin, často je to ale kombinace více faktorů. Některé zimolezy mají tendenci k podzimu znovu nakvétat a pak se třeba nestihnou správně připravit na zimu. Může se také stát, že člověk neodhadne správné dávky hnojiva.  
Jakub F.: ... kořeny vypadají Ok, takže sucho? To je zvláštní, keřík o 1 metr dál je v pořádku...  
Michal Hladký: No, určitě to nebylo mrazem. Mrknul bych na kořeny v jakém jsou stavu. Mám na poli taky nějaké ztráty, ale tam je to evidentně suchem. Teda v kombinaci s dřevokazným hmyzem - ten je taky dobré pohlídat a vadnoucí větve okamžitě likvidovat.  
Jakub F.: ... oprava: 80cm keřík  
Jakub F.: Michale, po letošní zimě se mi vůbec \"neprobudili\" dva 6leté zimolezy (Leningradský Velikán a Silinga) = žádný lístek, suchý 8cm keřík. Netušíte, čím by to mohlo být. Díky za tip.  
Honza: Zdravím. Předem se omlouvám nechci propagovat někoho jiného snad to nebude problém. V bambusariu (pod Brnem) prodávali rouby na khaki cicinek a muďouly. S rostlinami tam nemám moc dobré zkušenost ale na roubu se snad nedá nic zkazit.  
Michal Ryšavý: Dobrý den, sháním nějaké rouby jujuby a asiminy (mám sovětskyj, který je zřejmě cizospraš, po cca 7 letech stále neplodí) mohu nabídnout. asiminu mám primu, která je samospraš, ale ještě jednu odrůdu naroubovat by potřebovala mohu nabídnout primu. Měl byste nějaké rouby jujuby a asiminy? děkuji za odpověd. mrysavy@unis.cz  
Michal Hladký: Na všechny emaily postupně odpovím.  
anonym: Dobrý den, psal jsem e-mail ohledně řízků. Už máte zpracováno a už nemám mít naděje, že se na mě dostane?👀 Moc díky  
Michal Hladký: Je, ale ted se kvuli Covidu nejakou dobu nedostanu na postu.  
anonym: Je možné sehnat ještě HARDY CHICAGO ?Díky za odpověď  
Michal Hladký: Porovnat to neviem, protože mám všechny nově sázené stromky jen na MM106. Tato podnož to zvládá velmi dobře.  
anonym: Ako u Vás zvládajú suchá jablone na MM106? Viete to porovnať s A2, semenáčom a podobne?  
Kaossik: Třeba bude mezi těmi pár kusy zrovna něco co budu potřebovat :-)  
Michal Hladký: Možná pár kusů, letos jsem skoro nic neřízkoval, hlavně jsem očkoval.  
Kaossik: Budou letos v bazaru nějaké přebytečné zakořeněné rostliny fíkovníků jako loni?  
Michal Hladký: Sbírám fotky a další data, budu teď dělat jen jednu aktualizaci ročně. Určitě někdy na podzim až bude dostatek údajů pro celkové shrnutí sezóny.  
Hana: Moc by mě zajímalo jak vypadá postup a další osud Ficaria. Jak to zvládají přestěhované fíkovníky do Velkých kontejnerů A jak se jim v nich daří Letos jsem si pořídila skleník a také do něj plánuji dát fíkovníky velmi jsem se zde inspirovala. A tak netrpělivě vyhlížím zda bude nějaká fotodokumentace a popis v letošním roce vím že práce je teď hodně třeba aspoň na podzim  
Michal Hladký: Šance, že z toho bude něco mimořádného, je opravdu velmi malá, šlechtitelé pracují s tisícovkami semenáčů - zhruba polovina z rostlin jsou pak samci a zbytek je jen výjimečně něčím zajímavý. Velká bobule automaticky neznamená, že z ní vypěstovaná rostlina bude velkoplodá.  
anonym: Při sklizni rakytníku krasavice jsem nalezl 2 plody enormní velikosti. Uchoval jsem semínka. Mám je zkusit na jaře vysít?