Aktuality z dění na zahradě

  • Deník pro rok 2017

      >>>7. prosinec - začal jsem postupně stěhovat kontejnerované fíkovníky z venkovního stanoviště. Ty menší do 20L jsem naskládal do sklepa, ostatní poschovávám ve skleníku a fóliáku. Aby se mi fóliák během slunečných dní nepřehříval, překryl jsem jej velkou plachtou 8x12m, která je z jedné strany stříbrná - na jaře ji jen sroluju na bok a bude připravená k rozvinutí, pokud by hrozily nějaké pozdní mrazíky v dubnu či květnu. Zevnitř konstrukce jsem ještě napnul pásy bublinkové fólie, tři vrstvy materiálu v kombinaci s přímotopem snad budou stačit, kdyby náhodou udeřily nějaké extrémní mrazy a bylo potřeba trochu zvednout teplotu. Fíkovníky v kontejnerech mohou promrznout na kost do cca -10°C, to už mám vyzkoušené, ale nevím jak to budou zvládat mladé semenáče asimin a jujub.
      >>>6. listopad - v prvních listopadových dnech se dostavil lehký noční mrazík, není tu ale nic co by mohl poškodit, všechny teplomilnější rostliny už postupně ukončily vegetaci a shodily listy. Zůstalo jen pár plodů na kiwi Sorelli, ty seberu až budou hlásit větší mrazy. Realizoval jsem plánované přesazení dvou kolomikt z jižní strany domu, kde vždy příliš brzo rašily a pak na jaře omrzly a vůbec tam dostávaly strašně zabrat i v horkém létě. Přemístil jsem je na severovýchodní stranu dřevěné kůlny k ještě jedné kolomiktě, která tam evidentně prosperuje.
      >>>17. říjen - v polovině října panují velmi příjemné teploty těsně pod dvacíti stupni, škoda, že venku už není nic co by dozrávalo, snad jen posledních pár střapců hroznů. Venkovní fíkovníky v kontejnerech už to po nevlídném září zabalily a shodily všechny listy, jsou komplet připraveny na příchod zimy, rostliny ve skleníku zůstávají až na výjimky zelené a sem tam ještě nějaký ten fík sklízím, jsou to ale jen zbytky, protože díky pravidelnému zaštipování zůstalo na větvích jen tolik násady, aby stihla do konce sezóny dozrát.
    Pomalu přichází čas na podzimní výsadby - jelikož není místo na nic nového, tak se bude jednat spíše o stěhování již vysazených rostlin na vhodnější stanoviště, např. kolomikty z jižní strany domu na severní a podobně.
    >>>25. září - až v úplném závěru září se trochu otepluje ke 20°C a taky trochu popršelo (hlína mokrá do cca 20cm). Nedostatek tepla a slunce zpomalil zrání fíků a révy, zato se rozjela zelenina, která jinak celé léto trpěla (teda až na rajčata - těm teplo a sucho naopak vyhovuje). Na staré zahradě pokračují v postupném zrání dříny - z nějakého důvodu je ptáci nechávají napokoj, za což jsem velmi rád, protože síťovat úplně vše je vysilující. Letos mě příjemně překvapila polská odrůda Szafer jejíž plody se nyní dají jíst přímo z keře, což u dřínů vždy vítaná vlastnost - to co spadne na zem totiž velmi rychle podléhá zkáze.
      >>>6. září - venku je již podzim se vším všudy, v přesušených lesích leží půlka listí na zemi a rána jsou často pod 10 stupňů. Sklízí se zbytky borůvek a ostružin, samozřejmě taky fíky a réva, jinak na stromech nic není (jabka už v podstatě beru jako exotickou plodinu). Za zmínku stojí snad jen pár mladých dřínů, které se ukazují jako velmi perspektivní druh pro doplnění sortimentu v letech chudých na tradiční ovoce. Zde je pár poznámek a fotek z letošní Sklizně dřínů.
      >>>29. srpen - na přelomu července a srpna se tento rok nedostavila tradiční změna počasí doprovázená většími srážkami, stále je sucho a celkem teplo, což velmi vyhovuje zrajícím fíkovníkům. Pár nejnovějších fotek jsem umístil do sekce Ficárium.
      >>>22. srpen - dnešní chladné ráno (8°C) hlásí již brzký příchod podzimu. Přes den je naštěstí stále poměrně hezky a teplo což je jedině dobře, protože často se stává, že se extra horký a suchý červenec v druhé polovině prázdnin přehoupne do chladných a deštivých dnů, které jsou dobré akorát tak k tomu, aby shnila a zplesnivěla rajčata, réva a další zbytky ovoce co přežily opakující se jarní mrazíky. Doma jsme dokončili sběr většiny keřů rakytníku z čehož jsem poskládal krátkou reportáž: Sklizeň rakytníku 2017.
      >>>4. srpen - tento rok se mi podařilo udělat pár fotek kanadek dřív než byly sklizeny: Sklizeň kanadských borůvek 2017. S nástupem srpna začaly zrát první fíky letní násady na skleníkových rostlinách plus venkovní kontejnerovaná Florea (Veselský), která patří k těm vůbec nejranějším odrůdám. Zbývá sklidit několik posledních keřů rakytníku, dozrávají totiž i pozdnější odrůdy - ty úplně nejpozdnější (např. některé německé) ve sbírce nemám, ty by měly ještě minimálně měsíc čas.
      >>>18. červenec - na poslední chvíli jsem v neděli stihl zasíťovat většinu rakytníků, opeřená havěť letos nemá žádné zábrany a jde i po kyselých odrůdách, kterých by se normálně ani nedotkla. Přitom některé keře ještě nejsou ani pořádně zralé, stačí když to začne trochu žloutnout a už to vypadá jak v zimě u krmítka. Podobný boj svádím s vosami na fíkovnících, všechny zrající plody musím schovat do pytlíků co používám k ochraně hroznů, jinak během dne úplně zmizí a zbyde jen visící slupka. Čekám kdy se ti všemožní létající neřádi pustí do rajčat, ty jsem ještě nezakryl.
    >>>3. červenec - ačkoli se začátkem prázdnin poněkud ochladilo, pokračuje víceméně slunné a teplé počasí doprovázené obvyklým letním suchem, které začalo koncem května a nyní je již značně pokročilé. Některé stromy a keře shazují listí, všechno včetně trávy začíná vypadat tak nějak subtropicky, teplomilné rostliny jako fíkovníky, réva či rajčata jsou ale nadmíru spokojeny. Rovněž kanadské borůvky - teda do doby než mi dojdou poslední zásoby dešťovky, které spotřebuju asi 400L za týden. Červenat začínají nejranější sibiřské odrůdy rakytníku, ještě je to kyselé, ale pár bobulek už se dá zobnout když jde člověk okolo.
    K vybraným keřům jsem rozlil připravenou zálivku s hlísticemi proti larvám lalokonosců, vypadá to, že nejvíc aktivní byly koncem května, druhá vlná má údajně začít v srpnu - budu připraven. Na fíkovnících zraje breba, kvůli hlubokému zimnímu řezu toho není moc, pokouším se keře ve skleníku udržovat v takovém tvaru a výšce, abych mohl do dalšího roku nechat více vrcholových výhonů a bylo té breby zase o něco víc.
      >>>26. červen - dlouhodobé teploty kolem třicítky výrazně urychlují zrání kanadských borůvek, zatím to vypadá podobně jako minulý rok, kdy se téměř smázly rozdíly mezi ranými a pozdními odrůdami. Zalátal jsem pár drobných děr na síti, kterou jsem měl schovanou z loňska a spojenými silami celé rodiny jsme ji natáhli přes borůvkoviště. Kosáci dost nadávali, ale nedostanou ani bobulku. Předpokládám, že se přesunou pod rakytníky kde některé plody už začínají chytat barvu.
    Sklidil jsem misku višní z kanadské keřové odrůdy Romeo, průměrná váha plodu cca 4g, chuť normální višňová (tedy kyselá, ale příjemná). Až se jednou stane, že keře v plném květu nezmrznou, tak to může být příjemné doplnění sortimentu.
      >>>22. červen - květnové podezření na přemnožené lalokonosce se bohužel potvrdilo, stačilo vyběhnout před půlnocí s baterkou na zahradu a posvítit si třeba na černý rybíz - těch nosatých zmrdů tam byly desítky, takže k četným každodenním povinnostem typu zalévání, pletí, síťování, hnojení, apod. přibude ještě noční lov. Taky jsem okamžitě objednal parazitické hlístice a budu je průběžně přidávat do zálivky - částečně i jako prevenci, protože nehodlám dopustit, aby mi lalokáči kromě jahod (ty jsou zralé na kompletní vykopání a novou výsadbu) zničili ještě další rostliny. A když už něco začne vadnout, tak je prostě pozdě a kořeny jsou nenávratně poškozeny.
    Ve skleníku začíná zrát breba, fíkovníky jsou k nezastavení a jelikož uvnitř v těchto teplotách nelze příliš dlouho pracovat (ani po západu slunce), tak je to strašná džungle. Kontejnerované rostliny se naopak vždy po vytažení ven na dost dlouhou dobu zarazí a nepřirůstají téměř vůbec, ale v podstatě mi to celkem vyhovuje.
    Na staré zahradě začala dozrávat bílá moruše, která jakýmsi zázrakem unikla dubnovým mrazům, modrají nejranější odrůdy kanadských borůvek, o víkendu budu muset vybalit velkou síť a celé borůvkoviště zakrýt, protože kosáci už jsou nastartovaní.
      >>>15. červen - po pár letech se opět podařilo nashromáždit větší množství vzorků zimolezu, mohl jsem tedy porovnat a zdokumentovat některé novější odrůdy.
    Dokument s výsledky je k nahlédnutí zde: Zimobraní 2017 - hodnocení novějších odrůd zimolezu.
      >>>2. červen - včera přišel balíček s dravými roztoči, Biocont je letos zasílá v pilinách v plastové krabičce, odkud se mohou malým otvorem šikovně dávkovat na rostliny ve skleníku. Hned večer jsem je teda seznámil se svými sviluškami, snad spolu budou vycházet.
    Teprve nyní se ukazuje, jak velké ztráty způsobily dubnové mrazíky na jabloních - stejně jako minulý rok je to 100%. Někde se udrželo malé jablíčko, ale na každém takovém ojedinělém exempláři sedí minimálně tři květopasi, sosáky zabořené až po samej ksicht a kladou vajíčka jedno za druhým. Tento rok je jich všude neuvěřitelné množství a jdou úplně po všem co je zelené, na muchovnících jsem jich rozmačkal stovky během pár minut, ale většina bobulí už je naďobaných, takže je to dost marný boj. Začal jsem natírat výhony ostružin u země lepem, aby se tyhle mrchy nedostaly k pupenům a pokud to zafunguje, tak to příští sezónu budu aplikovat i na další stromky a keře.
    >>>29. květen - letní teploty a sucho vylákaly svilušky ze svých úkrytů, nastává tedy nejvyšší čas k objednání dravých roztočů. Minulý rok jsem to ve skleníku začal řešit o něco později než by bylo vhodné a sviluše mezitím získaly značnou početní převahu, kterou už se pak moc nedařilo kontrolovat. Na druhou stranu jsem za ty roky už na tyhle malý potvory docela zvyklej a vím co od nich můžu čekat, jsou totiž mnohem zákeřnější škůdci - jako např. oni, poslední dobou často protřásaní, lalokonosci, jak jsem rád, že se mi zatím vyhýbají. Teda tohle jsem si říkal až do sobotního rána, kdy jsem šel zalít povadlé jahody a ukázalo se, že mají rozhryzané kořeny od jakýchsi bílých larev - začínám mít nepříjemné tušení, že kromě roztočů na svilušky budu muset přiobjednat ještě parazitické hlístice. Riskovat, že mi tyhle bestie začnou dělat paseku v kanadkách, bych opravdu nechtěl.
    Zimolezy po dalším týdnu zrání stále nemají dostatečnou cukernatost, něco už dá ojídat, ale na větší sběr to pořád není. Na keřích, které jsou bez možnosti umělého zavlažování, se začíná nepříznivě projevovat kombinace sucha a horka. Ještě tak týden podobného počasí a začnou jim usychat první větve.
    Docela dobře zatím vypadají rakytníky, ty vydrží bez vody přeci jen o něco déle, letošní násada bobulí vypadá slušně a pokud nepřijde nějaká kalamita, tak by se dalo sklidit pár desítek kilo.
      >>>22. květen - zahrada teď nejvíce ze všeho připomíná ZOO - odevšud se neustále vynořují tisíce breberek s jediným cílem: uhryznout si aspoň kousek lístečku, sosnout trochu šťávy z mladých výhonků či podhrabat pár kořínků. Člověk má místy sto chutí polít to celé benzínem a škrtnout - jen pro ten chvilkový pocit odplaty. Do toho se mi pustil další krtek do záhonu s jahodami - udělal jsem totiž tu chybu, že jsem se pár minut předtím v duchu zaradoval jak hezkou mají letos násadu a zdravou barvu. Jen jsem se otočil a už tři keříky ležely schlíple na slunci a kolem nich samý tunel.
    V podstatě se bojím zmínit jakoukoli rostlinu, která mi letos dělá radost - než bych se vrátil domů z práce, tak by z ní zbyl jen ohryzaný kmínek. Ok, risknu to - borůvky vypadají celkem dobře a na rakytnících pod vrstvou mšic sem tam prokukuje slušná násada, mnohé odrůdy letos zaplodí poprvé, tak jsem žádostiv.
    Zvolna dozrávají zimolezy, dost jsem otálel s jejich zasíťováním, protože mi připadlo, že na ně zatím ptáci vůbec nelétají - po ochutnání bylo jasné proč, jsou totiž stále poměrně kyselé. Pod sítěmi je nechám zrát co to půjde - dokud nezačnou opadávat.
    >>>16. květen - dnes jsem chtěl vyrobit sérii nových fotek do galerie, nejdřív jsem ale musel podstoupit boj s krtkem, který nám na záhoně dělal neplechu už delší dobu a stále se jej nedařilo žádným způsobem odchytit. Pastím se zkušeně vyhýbal, ale tohle ráno udělal fatální chybu, když se jal pronásledovat žížalu přímo ve chvíli, kdy jsem šel zrovna kolem. Kdo už někdy krtka lovil, tak ví, že jeho vyrytím souboj teprve začíná - je potřeba ho okamžitě lapit než se znova zahrabe a ta bestie přitom velmi silně kouše, drápe a zároveň kvičí.
    Kromě lovení krtka je teď na zahradě spousta jiné práce, postupně vytahuju ze skleníku další velké kontejnery s fíkovníky, na zimolezech už začínají modrat první plody, takže budu muset vytáhnout sítě a všechny keře pozakrývat. Poprvé letos jsem přihnojil kanadky kristalonem, některé keře jsou již odkvetlé, ale většina je stále pod náporem čmeláků a dalších opylovačů. Kanadské keřové višně sice poměrně dobře přečkaly jarní mrazíky, ale v tomto nezvykle deštivém čase (obvykle jsou zde jara velmi suchá) se na nich objevují ložiska moniliové spály. Stříknul jsem je, snad to pomůže.
    Na fíkovnících se objevují zárodky letní násady, očekávané datum zahájení letošní sklizně se tedy bude pohybovat někde kolem první poloviny srpna.
      >>>10. květen - mělo mrznout a taky mrzlo, nevím přesně kolik, podle skosených rajčat tipuju tak -2°C. Jinak žádné další škody neeviduju (ono po předchozím mrazíku už stejně nebylo nic v ohrožení), trochu jsem se bál o keřové višně, ale ty to pravděpodobně ustojí. Zvládnuly to i venkovní cudranie a zatím jediný venčený fíkovník - Celeste, který už se mi večer nechtělo stěhovat zpět do skleníku. Kiwi tower funguje zatím spolehlivě, až bude více zarostlá, tak některé odstávající šlahouny to pravděpodobně poškodí, ale ty co zůstanou poblíž nádrží by měly vydržet celkem hodně. Na fíkovnících ve skleníku začínají vykukovat první zárodky letní násady, podle předpovědi má být teď už tepleji, tak začnu stěhovat velké kontejnery ven, abych uvnitř udělal trochu místa a dalo se tam normálně chodit, momentálně je k průchodu do zadní části Ficária potřeba jakýsi "ninja styl" - složitá kombinace rozvážných pohybů na samé hranici kloubních rozsahů v milimetrových vzdálenostech od křehkých plůdků a pupenů. Někdy se člověk při pomalém postupování vpřed dostane do situace, kdy zjistí, že jaksi nemůže zptátky, aniž by něco za sebou ulomil. Kdo vlastní nějaký skleník jistě tuší o čem mluvím...
      >>>4. květen - tohle jaro si nemůžu stěžovat na nedostatek vláhy. Naprší sice vždy jen pár milimetrů, ale zato poměrně často a díky tomu jsem zatím nemusel nic zalívat. Dokvétají kanadské keřové višně - jsou o něco pozadu oproti třešním, což je možná zachránilo před omrznutím v druhé polovině dubna. Naplno rozkvetla většina kanadských borůvek, u těch se o úrodu nebojím a pravděpodobně ještě jejich sbírku rozšířím. Do sekce Ficária přibyly nějaké fotky breba násady, způsobů roubování, atd.
    Pro pohodlnější navigaci jsem umístil ikonku s přímým odkazem na dění kolem fíkovníků na hlavní stránku do prostoru nad formulář pro komentáře uživatelů.
    >>>24. duben - už jsem se trochu uklidnil po mrazivé kalamitě z minulého týdne, posílil jsem přímotop ve fóliáku, aby se již neopakovala předchozí nepříjemnost. Kvetoucí Potomac přišel o 90% květů, na další asimině naštěstí většina zůstala. Trochu sežehnuté jsou mladé semenáče jujub a pár caprifíků, ty se snad všechny oklepou a budou pokračovat v růstu. Jedno pozitivum přeci jen ten mrazík měl - mohl jsem díky němu hned důkladně ověřit funčnost nově zbudované 'Kiwi tower' (dva IBC kontejnery postavené na sebe). Narašené výhony argut zvládnuly -6°C jen s minimálním poškozením což je výborný výsledek a vypadá to, že se přeci jen podaří nějaké to kiwi ve zdejší lokalitě dopěstovat. Paradoxní je, že mladý samec, kterého jsem raději před mrazy schoval do fóliáku, zmrznul na prach, zatímco pasivně chráněné samice jsou krásně zelené. Rostliny na staré zahradě naštěstí nebyly ještě tak narašené, aby je to kompletně zlikvidovalo, odskákaly to tam jen ořešák a meruňky (jako téměř každý rok), jabloně teprve rozkvétají, stejně tak pozdní odrůdy třešní. V plném květu byly muchovníky, na ty jsem zvědav jak moc jim vadí takto nízké teploty.
      >>>21. duben - slibovaná mrazivá noc se dostavila se vší parádou, co šlo zakrýt bylo zakryté, ale i tak budou škody značné. Co mě ale šokovalo ze všeho nejvíc byla minimální teplota uvnitř vytápěného fóliáku: -5,1°C, to jsem opravdu nečekal a pramalou radost z toho měly odkvétající asiminy, tomely, fíkovníky a spousta dalších věcí co jsem si tam poschovával s naprostou jistotou, že uvnitř jsou zcela v bezpečí. Něco bylo asi špatně, jenže zatím netuším co - že má fólie špatný tepelně-izolační vlastnosti je jasný, ale že to 2kW přímotop vůbec neovlivní (venku bylo taky kolem mínus pěti), tak to mě teda poser pes! Chtěl jsem přidat pár fotek z minulého týdne, ale odkládám to, protože většina z nich už nejspíš není aktuální (snad kromě zimolezů).
      >>>18. duben - po mimořádně teplém závěru března a začátku dubna se dostavilo očekávané ochlazení doprovázené nočními mrazíky. Některé rostliny jako révu nebo arguty mám umístěny tak, že je stačí jen přehodit plachtou a jsou v pohodě, horší je to se stromky - menší meruňka šla ještě obalit a uvnitř zapálit pár svíček, ty větší musí holt spoléhat na přízeň osudu. Naplno kvetou muchovníky, třešně, keřové višně, začínají jabloně a hrušně. Rozkvetla také první kanadská borůvka - tuším Patriot. Kolomikty na jižní fasádě jsem zakrýt nestihl a jsou tak napůl sežehnuté, jako obvykle doplatily na své brzké rašení, je to prostě ovoce určené do úplně jiných oblastí. To ve skleníku panuje zcela jiná nálada - u fíkovníků jsem musel provést první zaštípnutí a čekám kdy se objeví zárodky letní násady, letos by to mohlo být hodně brzo. Přes den skleník větrám i přes relativně nízké teploty, snažím se držet uvnitř co nejnižší vlhkost, na noc pak zapínám odvlhčovač. Zatím se mi daří držet rez bez postřiku, sem tam se objeví napadený list, tak jej hned odstraňuju.
    >>>6. duben - v neděli jsem si udělal čas k nafocení nově objevené nedaleké lokality s volným výskytem velkých keřů dřínu. Těžko odhadovat stáří rostlin, v této velmi suché oblasti jsou ale roční přírůstky jen minimální, takže některé z těch keřů budou mít jistě desítky let. Na podzim se určitě vypravím zkontrolovat množství a kvalitu plodů. Na jedné z fotek je vidět realizace posledního možného plánu jak se pokusit o pěstování argut v lokalitě, která je sice poměrně teplá, ale zároveň pravidelně postihovaná pozdními jarními mrazíky. 2000L v IBC kontejnerech by mělo poskytnout dostatek akumulovaného tepla pro přežití mladých výhonů plazících se po konstrukci.
      >>>3. duben - léto začalo poněkud předčasně, během několika opravdu velmi teplých dní na přelomu března a dubna vykvetly meruňky a broskve téměř současně se zimolezy, vyrašené jsou arguty, kolomikty, réva a spousta dalších věcí, které budou mít teď spoustu příležitostí hezky omrznout. Fíkovníky ve skleníku při těchto teplotách už mají 3-4 listy (pokud byl ponechán vrcholový pupen), ty hluboce seřezané již vyráží ze záložních pupenů. Včera jsem rozmístil asi 50 roubů různých odrůd nashi na své komplet seřezané hrušně, čímž jsem dokončil dlouho plánovanou operaci, teď už jen pouklízet ty metráky větví, které zůstaly ležet všude kolem ve dvoumetrových vrstvách.
    >>>17. březen - nastal čas roubování čehokoli na cokoli. Začal jsem moruší, ze které se po x letech péče vyklubal hezký samec, takže jsem jej ořezal asi v metrové výšce a vylepšil zhruba desítkou roubů nařezaných v centru Brna z mého oblíbeného stromu s bílými plody. Ve skleníku se již definitivně probudily fíkovníky (jako první ty kontejnerované), což je vhodná doba pro přeroubování některých zlobivých rostlin, které odmítají nasazovat plody (nebo je pravidelně shazují). Roubování fíkovníků zkouším letos poprvé, takže jsem použil různé metody a uvidím, která se nejvíce osvědčí - dobře se mi dělal "chip-budding", takže mu dávám poměrně velké šance.
      >>>9. březen - byl nejvyšší čas prostříhat kanadské borůvky s kteroužto aktivitou mám pravidelně velký morální problém. Sice dobře vím, že keře se musí hodně prosvětlit, odstranit poléhavé a slabé větvičky, stejně tak staré odplozené dřevo, ale vždy je mi strašně líto těch uřezaných výhonů s květními pupeny. Takže každou rostlinu řežu asi natřikrát - nejdřív jenom sem tam šmiknu ty nejslabší proutky, pak ale jedu druhé kolo a beru i silnější výhony, no a nakonec se na to ještě znova podívám, povzdechnu si a pupeny jenom lítají. Bez toho to ale opravdu nejde, kdybych to neudělal, tak kanadka sice bohatě zaplodí, ale bobule budou malé, špatně vyzrálé nebo oválené o zem, kde je olizujou slimáci a mravenci. Několik rostlin jsem nechával minulou sezónu odpočinout a po kompletním seřezání nechal obrazit novými výhony - díky kontejnerovému systému pěstování je snadné takto jednotlivé keře prohazovat, mám jich totiž víc než je místa na borůvkovém stanovišti.
       Všiml jsem si, že mi trochu slzí réva, kterou jsem ostříhal koncem února, tak jak píšou chytré knihy - zdá se, že to chtělo udělat minimálně o týden až dva dříve. Naštěstí to není nic dramatického, na kiwi je ale už pozdě, takže jej ponechám svému osudu.
    >>>3. březen - reaguji na poptávku po větším množství aktuálních fotek, proto lehce pozměňuji fungování galerie - pokud k danému příspěvku v tomto deníku budou k dispozici nějaké relevantní obrázky, tak se k nim lze nově dostat kliknutím na ikonku foťáku vlevo vedle příspěvku. Už ji vidíš? Jo, to je ona - je to vlastně taková zkratka do galerie a zároveň indikátor, že se v galerii něco změnilo. Věřím, že to bude přínosné. Pár slunečných dní způsobilo, že se objevují první známky probouzení rostlin, zimolezy vypadají, jako by chtěly každou chvílí vypučet - nevím jestli to není předčasné, protože jsem ještě neviděl žádného čmeláka, ale nedá se s tím nic dělat. Uvnitř skleníku se začínají zvětšovat breba pupeny na fíkovnících, zvedl jsem minimální teplotu na termostatu na 10°C, v noci jede sice přímotop na plné pecky, ale přes den uvnitř stoupá teplota ke třicítce, takže se nějaké teplo vždy naakumuluje. Fóliák je téměř dokončen, zbývá jen doladit dveře a pár drobností, jsem zvědav jak moc to urychlí uvnitř rostoucí asiminy - zase bych asi nechtěl, aby mi zakvetly v polovině března, asi jim budu zatím přiměřeně větrat.
      >>>27. únor - víkend jsem strávil snahou o skompletování nově pořízeného fóliáku, který mi v týdnu dovezli ve třech velkých krabicích a ihned po rozbalení první z nich jsem věděl, že je zle. Vypadl na mě totiž polsko-český návod plný překlepů a nejasností (to prodejce bravurně zamaskoval, že se jedná o výrobek našich severních sousedů), takže jsem v první chvíli byl rozhodnut to celé zase hezky zabalit a poslat zpátky. Ono to totiž vůbec nebylo levné - ale pak jsem mrknul na zpracování těch trubek a nevypadalo to zas tak beznadějně. Předpokládám, že to pozinkování, co údajně vydrží "věčnost", po dvou sezónách sleze a budu to muset něčím natřít, ale risknu to. Montáž kovové kostry mi zabrala celý den, nadával jsem u toho neskutečně, ale nakonec to stojí - jelikož jsem už neměl místo, kam to dát, tak jsem fóliák postavil nad již vysazenými mladými asiminami a tomely. Je jasné, že jim za chvíli bude malý, tak je prostě nebudu pouštět tak vysoko, zas mám aspoň vyřešen problém s jarními mrazíky a podzimním dozráváním plodů.
      >>>20. únor - do země se zatím nedá kopnout ani na jižním svahu, zato pro pilku a nůžky už se nějaká ta práce najde. Ostříhal jsem révu, což byla v mém případě práce asi na 30 minut a pustil jsem se do řezu jabloní - než je všechny dám do pořádku bude polovina dubna, takže raději začít co nejdříve. Jo a natáhnul jsem poslední metry kapkové závlahy mezi fíkovníky ve skleníku - tam už mám teď termostat nastavený nad nulu a čekám až se trochu oteplí nebo aspoň na delší dobu vyjasní.
      >>>13. únor - jelikož vrstva sněhu začala díky oblevě rychle slábnout a není jisté zda ještě letos něco připadne, oprášil jsem kýbl s NPK a rozhodil přiměřenou dávku kolem všech zimolezů. Ostatní stromky a keře mají na hnojení ještě čas, ale kamčatky se už brzy začnou probouzet.
      >>>1. únor - občas vidím někoho nadávat na aktuální počasí, ale já osobně si na tuto zimu absolutně nemohu stěžovat a kdyby to takto bylo každý rok, tak bych byl jedině rád. Včera spadlo dalších cca 10cm sněhu, který se zde nepřetržitě drží už více jak měsíc, což je pro zdejší končiny věc vskutku nevídaná (obvykle vše roztaje během pár dnů co to spadne). No a že bylo párkrát -16°C to vůbec ničemu nevadí - zvláště když je vše kryté velkou vrstvou sněhu. Něco jiného by bylo, kdybychom tu měli měsíc trvající holomrazy, to bych samozřejmě nadával jak špaček.
      >>>30. leden - o víkendu jsem konečně dostříhal všechny fíkovníky, včetně kontejnerovaných rostlin, takže mám k dispozici kompletní seznam nabízených řízků (k nahlédnutí v sekci Bazar. Některých je jen velmi omezené množství (nejčastěji mladé kontejnerované sazenice).
      >>>17. leden - dal jsem dohromady pár základních informací o dalším netradičním ovocném druhu, který se pomalu rozšiřuje mezi zdejší pěstitele: Jujuba neboli 'Čínská datle'. To, že ji lze v našich končinách úspěšně pěstovat, se již potvrdilo, nyní zbývá testovat různé kultivary a hledat ty nejvhodnější pro jednotlivé lokality.
      >>>9. leden - mráz zatím nepolevuje, naopak na mnoha místech padají letité teplotní rekordy - zde naštěstí žádné mínus dvacítky neudeřily, jednu noc bylo asi -15°C, takže jsem nastavil ve skleníku termostat. Jediné co musím hlídat je větrání během slunečných dní, kdy teplota uvnitř stoupá přes 20°C a kontejnery s fíkovníky jsou komplet promrzlé (termostat mám na -5°C, držet teplotu nad nulou by bylo příliš nákladné), pak by hrozilo vysušení a uhynutí celé rostliny. Venku leží pár cm sněhu, jako izolant je to dostačující, ikdyž u mě nemá v podstatě co zmrznout - snad jedině réva, kdyby bylo fakt nejhůř.
      >>>3. leden - nový rok nám začal hezky zvostra, na uvítanou tu máme epesní holomrazy s nočními teplotami k -10°C a koncem týdne bude možná ještě míň. Vše je naštěstí dobře zazimováno - teda až na jeden kontejner s kanadkou, pro který už jsem nestihl vykopat díru v promrzlé zemi. Jak se tak dívám na své zázmany, tak letos vstupuji do desáté sezóny svého novodobého zahradničení. Léta strávená na zahradách do svých cca 20ti let nepočítám, ikdyž ta mi dala ten základ, na který jsem později navázal. Plánů na tento rok je jako obvykle spousta, hodilo by se mi zaměstnat pár spolehlivých imigrantů - bohužel jsou všichnu narvaní v Německu.

  • Archivovaný deník za rok 2016 - komentáře a poznámky z roku 2016
  • Archivovaný deník za rok 2015 - komentáře a poznámky z roku 2015
  • Archivovaný deník za rok 2014 - komentáře a poznámky z roku 2014
  • Archivovaný deník za rok 2013 - komentáře a poznámky z roku 2013
  • Archivovaný deník za rok 2012 - komentáře a poznámky z roku 2012
  • Archivovaný deník za rok 2011 - komentáře a poznámky z roku 2011
  • Archivovaný deník za roky 2007 - 2010 - archiv poznámek z předchozích let
Sumy srážek za letošní rok Ficarium

Komentáře

Autor: 
Komentář:


Michal Hladký: Originál Doč Velikána bohužel ne, jen jakýsi zmetek z Limbachu prodávaný pod tímto jménem.  
lENKA: máš zimolez DOCZ.Velikana?Prý jsou mimořádně velké plody  
Michal Hladký: Ano, nějaké kustovnice už mám a určitě se jim budu chtít věnovat více. Je to na delší povídání - kdyžtak přes email.  
zahrádkář: Dobrý den, neuvažujete o pěstování Goji ?  
Michal Hladký: Popis tam je, při kliknutí na náhled se zobrazí popis pod velkým obrázkem. A taky jako Alt info při najetí myší nad obrázek.  
Martin: Michale, je možné u Sklizně rakytníku doplnit u fotografií i popisek co je to za odrůdy? Děkuji  
Pete: Aha, odpověď je v reportáži o sklizni, omlouvám se za spam :)  
Pete: Ahoj. Kdy ty staré větve odstraňuješ?  
Michal Hladký: Já pravidelně staré větve odstraňuju u země a nechávám narůst mladé výhony, nejstarší keře mají jen do 10 let.  
borůvkář: OK, já mám několik odrůd mnohem starších. Třeba Northblue má asi 15 let (nechávám ji divoký růst) a plody se celkově určitě zmenšují.  
Michal Hladký: Díval jsem se teď na Meader a Hardyblue a malé plody jsou na mladých i starších výhonech úplně stejně. Meader mám asi čtyřletý, tam žádné staré větve ani nejsou. Takže tuto hypotézu nepotvrzuji.  
borůvkář: Dle mého názoru, velikost bobulí borůvek je dána stářím výhonů rostlin. Čím starší, tím menší. Přeji jenom bohatou úrodu.  
Michal Hladký: Spoléhám na to, že z kalfasů zakopaných v zemi - tj. v relativním chladu se toho zase tak moc uvolňovat nebude, i kdyby v tom plastu bylo něco nevhodného. Jinak jsem to ale blíž nezkoumal.  
Radim Víšek: Dobrý den, Michale, viděl jsem, že pěstujete borůvky v maltovnících. Řešil jste nějak dopad na zdraví z látek uvolněných z recyklátu? Plánuji také zasadit do maltovníku a zapustit do země. Kvůli hryzcům a krtkům jsme opustil myšlenku na \\\"bazének\\\". Někdo doporučoval vyložit nádobu PE folií. Otázka je, není to zbytečná drbačka? Děkuji, RV  
Zdenek Cernoch: Jak jsem říkal před tím na bussines to není a nikdy nebude. je to jen na rozšíření toho co se tu pěstuje a s tím jakou to má citlivost na moniliozu se asi moc nerozšíří  
Michal Hladký: Nevím co od těch višní pořád očekáváš, kdo chce něco sladkýho vysadí si jahody.  
Zdenek Cernoch: Cupid překvapil velikosti plodu skro jako třešně ale je zatím pořád kyselý. Evans má taky plody poměrně velké ale zato velmi kyselé višnové chuti. Ostatní jsou menší.  
Michal Hladký: Odetka  
Jakub F.: Pane Michale, kde objednáváte síte proti ptákům. Narazil jsem na http://eshop.romak.cz/category/site/site-proti-ptakum/73, ale ty na Vašich obrázcích zimolezů vypadají kvalitněji.  
Michal Hladký: Velikost plodů vůbec neřeším. V mizerných sezónách, jako např. poslední 2 roky, stejně na stromech není vůbec nic (ale opravdu NIC), takže jestli bude mít plod keřové višně o gram míň než klasická stromová, tak je mi to fuk...