Aktuality z dění na zahradě

  • Deník pro rok 2021

      >>>14. říjen - jelikož se do konce roku už asi nic převratného nestane, mohu k tomuto dni zveřejnit data zrání jednotlivých odrůd fíkovníků: Data zrání fíkovníků v sezóně 2021.
      >>>12. říjen - noční teploty se již dotýkají nuly a pozítří nejspíš půjdou někam k -3°C, čímž bude definitivně ukončena vegetace některých teplomilnějších venkovních rostlin. Pepina jsem již posbíral a uložil do sklepa, zbývá ještě obrat pár plodů na argutách, ozobat poslední maliny a pro letošek to venku ukončit. Ve skleníku budou ještě nějakou dobu dozrávat pozdnější fíkovníky, příležitostně dosbírám kdoule, nashi a zbylé plody asimin.
      >>>13. září - teplé počasí ještě nějakou dobu vydrží, díky čemuž pokračují v dozrávání fíkovníky a rovněž pepina, která letos nejsou tak hezky vybarvená jak bývá zvykem, ale již jsou v konzumní zralosti a musí se brát dřív než plody začnou na omak měknout - potom začínají jakoby moučnatět a ztrácet cukry, asi podobně jako třeba přezrálý meloun. Začala padat některá jablka, takže šlo prvních pár bedýnek do sklepa. Hodně se zvětšují kdoule a ačkoli jsem jich už množství protrhal, tak toho na stromcích stále zůstává až příliš.
      >>>6. září - počasí prozatím vychází podle předpovědi, takže máme slunečno a k danému datu poměrně teplo, jen noci jsou chladné s minimy pod 10°C. O víkendu jsem se pokusil probírkou listů a bobulí zachránit ještě nějaké stolní odrůdy révy, která dostala v srpnu strašně zabrat - něco by zřejmě vyřešil postřik, ale to dělám opravdu nerad, navíc přebytek vody způsobil praskání bobulí a tomu se nelze nijak bránit. Tyto teplé zářiové dny se líbí i fíkovníkům, tak snad to vydrží co nejdéle a nedojde k radikálnímu zlomu v polovině měsíce jako tomu bylo minulý rok. Ještě stojí za zmínku, že jsem přerouboval pár výhonů na dřínech, které mi podrůstaly z pondoží a nyní konečně bylo možné díky plodům přesně určit co je co. Zkusil jsem také několik pozdních roubů jujub do polovyzrálých výhonů, něco vypadá, že se chytne, ale bude to určitě potřeba schovat na zimu do sklepa, aby to nevymrzlo.
      >>>1. září - již několikátá sezóna probíhá podle podobného scénáře: suché mrazivé jaro následované deštivým závěrem léta, tj. přesně naopak než by bylo potřeba pro spoustu ovocných druhů. Začátek září slibuje vyjasnění a denní teploty nad 20°C, uvidíme jak dlouho to vydrží - teplo a sucho by teď ocenily zejména zrající fíky, ale i réva, jujuby a mnohé další ovocné stromy, které mají teď pod sebou dostatečné zásoby vody. Na zahradě se vybarvují první pepína, průběžně setřepáváme dříny, které jsou letos mimořádně velké a chutné, zmiňované fíkovníky mají za sebou takovou první vlnu zrání, kdy jsem sklidil ty nejranější odrůdy a nyní se začínají pomalu rozjíždět středně rané. U venkovních fíků teprve zraje breba, tam je to hodně opožděné a musel by být opravdu velmi teplý podzim, aby stihlo vyzrát něco z letní násady.
      >>>26. srpen - v úterý se uskutečnil další z řady pravidelných workshopů věnujících se problematice pěstování rakytníku. Opět s mezinárodní účastí, včetně některých překvapivých destinací jako jižní Afrika. Tato akce se dříve konala ve vybrané hostitelské zemi a byla spojena s exkurzemi po výsadbách a zpracovatelských provozech, nyní již nějakou dobu probíhá vše výhradně online formou videokonference. Hlavním úterním tématem bylo šlechtění rakytníku pro specifické klimatické podmínky a hodně se řešilo jak ruské (převážně sibiřské) odrůdy prospívají v jiných regionech. Záznam z některých meetingů se časem objeví v archivu EuroWorkS: euroworks.online/wp/projects.
      >>>25. srpen - stále jsem čekal na příchod vysokých teplot z jihu Evropy, místo toho se ochladilo a rána připomínají spíše polovinu listopadu. Nicméně i přesto začala zrát letní násada raných odrůd fíkovníků - zatím vždy jen pár kusů, nějaké hromadné dozrávání propukne až se opět oteplí.
    Zrají též dříny, které mají díky deštivému létu hezké a velké plody. Tentokrát jsem si dal tu práci a položil pod keře několik pásů netkanky, aby dřínky nepadaly do trávy, kde rychle podléhají zkáze a špatně se sbírají.
      >>>10. srpen - i letos probíhá sběr rakytníků od poloviny prázdnin a zdá se, že i pozdnější odrůdy bude potřeba sklidit již v průběhu srpna. Nějakou dobu jsem váhal, zda zasíťovat sladkoplodé keře, ale než jsem se k tomu rozhoupal, tak mi ptáci vše do poslední bobulky orvali. Borůvky jsem naštěstí zakryl s dostatečným předstihem, ty se podařilo uchránit.
    V následujícím týdnu mají teploty stoupat ke třicítce, což by mohlo zahájit zrání nejranějších fíkovníků. První fíky jsem vloni sklízel z White Marseilles 12. srpna. Na venkovním EBT se začala zvětšovat breba, letní násada tam má oproti kontejnerovaným rostlinám minimálně měsíc zpoždění, dřív jak koncem září se tam asi nic zásadního dít nebude.
    Žádné nadprůměrné srážky letos nemáme, ale pršelo o něco častěji než je v létě obvyklé, což má za následek mizerný stav mnoha "stoláků" - révu totiž stejně jako řadu jiných věcí příliš nestříkám a bio/eko postupy proti padlí a peronospoře ještě nemám úplně zvládnuté. Tentokrát to odskákala i Zilga, kterou jinak každoročně vychvaluju pro mimořádnou odolnost a spolehlivost. Naštěstí má tak obrovské listy, že pravděpodobně stihne dozrát dříve než je plíseň příliš poškodí.
      >>>1. červenec - v druhé polovině června se přeci jen poněkud zmírnil deficit vláhy v půdě, která je nyní v horních vrstvách v mnohem lepším stavu než před měsícem, ale žádné bahno a bažiny zde k vidění nejsou. V různém stádiu zralosti je již spousta ovoce: poslední jahody a zimolezy, muchovníky, rybízy, angrešty, višně, maliny, začínají se vybarvovat i borůvky a moruše. Všude je tolik práce se zastřihováním, pletím, vyvazováním, protrháváním, hnojením, kosením a přesazováním, že je dost obtížné si ty zralé plody vůbec dostatečně užít. Naštěstí jsou tu ostatní členové rodiny, kterým to problém nečiní.
    Veškeré liány mají letos obrovské přírůstky a omotávají své výhony kolem všeho, co je v dosahu. Kolomikty zcela pohltily okolní výsadbu a k některým rostlinám se budu muset doslova prosekat. Na argutách zůstalo po odkvetení pár plodů, ale jen v bezprostřední blízkosti samce. Samice, které jsou na vedlejším stanovišti (zhruba 12m od samčí rostliny) zůstaly neopyleny, což jsem nepředpokládal a musel jsem proto honem přiroubovat několik samčích větviček. Naplno kvetou jujuby, jejich nové přírůstky jsou taky velmi hezké a pokud bude teplé počasí pokračovat, tak mohou do konce sezóny udělat i více jak metr.
      >>>23. červen - poslední dva týdny byly opravdu fyzicky i časově velmi náročné, bylo potřeba zalévat i rostliny, které to za normálních okolností nevyžadují (např. rakytníky či višně). Od předevčerejška se ale situace zásadně změnila, protože ve třech bouřkách spadla polovina srážek, co předtím od začátku roku. Mám tedy o starost méně a mohu se věnovat i jiným věcem než je lítání s konvemi a hadicí. Sklízejí se pozdní odrůdy zimolezu, zejména Aurora, která ani letos nezklamala a již si chystám řízky na její další množení - evidentně velmi vhodná odrůda do teplejších oblastí.
    Začínají zrát muchovníky a vybarvují se i první moruše, kterých je tento rok na stromech velké množství, jen se bojím, aby nám ptáci něco nechali. Venkovní jujuby jsou těsně před rozkvětem, těmto rostlinám předešlé vedro a sucho evidentně vyhovuje, protože vypadaly ze všech rostlin nejvíce spokojené.
      >>>8. červen - začátkem června se počasí přehouplo ze zimy rovnou do léta a okamžitě se rozjela i teplomilná vegetace. V této chvíli sklízíme na zahradě zimolezy a první jahody, pokud budou vysoké teploty pokračovat, tak se zanedlouho přidají i další bobuloviny. Již více jak týden kvetou kolomikty, dnes jsem viděl už pár rozevřených poupat na argutách - na ty jsem letos hodně zvědav, protože v tak velkém množství nakvétají poprvé. Pepína jsou rozesazena do 15-20L nádob a umístěna na vyvýšené stanoviště, jejich vykvetení očekávám každým dnem.
    A samozřejmě si postěžuji na počasí - to dělají zahradníci ostatně skoro pořád, takže máme sucho, které se již projevuje na některých mělce kořenících rostlinách žloutnutím a shazováním listí. Zatím žádný déšť ve výhledu, číselně se nám tu rýsuje podobně zlá situace jako v roce 2018. Téměř veškerá práce na zahradě se nyní točí kolem závlahy, mulčování, zastiňování přehřátých skleníků a kontejnerů, apod.
    Tohle sucho a horko se samozřejmě velmi líbí fíkovníkům, postupně se objevují zárodky letní násady a hodně se spravil vzhled listů, které bývají vždy po jarním urychlování v přeplněném skleníku choulostivé.
      >>>24. květen - pokud si dobře vzpomínám, tak minulý květen byl taky chladnější, ale to, co tu máme letos, se jen tak nevidí. Noční teploty při jakémkoli vyjasnění okamžitě klesají pod 5°C a denní se obvykle vyšplhají maximálně ke dvacítce, do toho neustále fučí, jeden den ze severu, druhý zase z jihu. Často poprchá, ale nic moc nenaprší, od začátku roku nějakých 130mm, což je spíše podprůměr.
    Některým rostlinám to vyhovuje, třeba liány (arguty, kolomikty) si vyloženě v tom chladnějším a vlhčím počasí libují, zimolezy mají svěží barvu a solidní přírůstky, vůbec všechny bobuloviny prospívají, ale jakmile se podívám na teplomilnější druhy, tak je mi jich dost líto. Fíky vystrčené před 14 dny ze skleníku se mnou nemluví, jujuby jen povystrčily lístečky a trčí, réva je taky nějaká zakřiknutá a to nemluvím o zelenině jako rajčata a papriky, ty by nejraději zalezly zpátky do země.
    Obávám se, že až se tohle zlomí, tak spadneme rovnýma nohama do šíleného vedra a bude to další šok. Než se tak stane, dokončuji honem roubování jujub, které sice stále nejsou tak narašené jak bych potřeboval, ale déle už rouby ve sklepě prostě neudržím. Nadělal jsem taky pár desítek očkovaných fíkovníků, jako podnože jsem použil bujné a dobře kořenící odrůdy.
      >>>10. květen - žádný z květnových mrazíků zatím naštěstí nešel pod mínus jeden stupeň, díky čemuž rostlinstvo zůstalo ušetřeno. Z mrazivých nocí teď počasí skočilo rovnou do letních teplot, což jsme doma pojali jako signál k venkovní výsadbě rajčat, paprik a další teplomilné zeleniny.
    Dokvétají keřové višně, zatím to vypadá, že letos bude tlak moniliózy výrazně nižší - je to dáno vysokými teplotami, suchem a silným větrem (aspoň k něčemu je tato kombinace dobrá). Na zimolezech jsou již centimetrové plůdky, počítám, že za 14 dní se objeví první modré bobule. I ostatní bobuloviny mají nasazeno dostatek ovoce, co zůstane na stromech se zatím neví, ale pokud nepřijde nějaká pohroma, tak něco k zobání bude.
      >>>4. květen - ani letos se květen neobejde bez tradičních pozdních mrazíků, dnes nad ránem to tedy bylo jen jeden stupeň pod nulou, ale do konce týdne jsou hlášeny ještě další dvě podobné epizody, takže plachty ven a musím na noc choulostivější věci pozakrývat.
    Rakytníky a dříny jsou již po odkvětu a jsou na nich vidět malé plůdky, zimolezy dokvétají a otevřely se první kvítky na kanadkách. Naplno kvetou višně a třešně, stejně tak nashi a hrušně. Ve fóliáku vykvétají asiminy. Objevili se první brouci lalokonosci, tak jsem hned objednal dávku parazitických hlístic proti jejich larvám, kterým každoročně padnou za oběť mnohé naše jahodníky. Na ostatních ovocných druzích naštěstí není činnost těchto larev tak fatální, ale nakousnutý krček jahody rovná se chřadnytí a konec celé rostliny, což zamrzí zejména tehdy, když je celá obalená plody.
      >>>27. duben - v závěru rekordně chladného dubna jsme se dočkali dalších tří mrazivých nocí, naštěstí byly ty záporné teploty jen nízké (max -3°C) a panovaly vždy pouze krátkou dobu nad ránem, takže nedošlo k žádným viditelným škodám. Až po pár týdnech se pozná jak dopadly broskvoně, které nyní naplno kvetou, ale většinou jim, narozdíl od meruněk, slabší mrazík tolik nevadí a nějaké plody zůstanou.
    Letos poprvé po velmi dlouhé době vykvetou třešně opravdu až začátkem května - teda velmi rané odrůdy jsou již celé bílé, ale ty pozdnější vydržely až do teď, což zvyšuje šance na solidní úrodu. Pořád ale ještě může samozřejmě mrznout i v květnu, s vytažením fíkovníků ze skleníku zatím nijak nespěchám, ještě nemají tolik listí, aby se uvnitř nedalo hnout.
      >>>19. duben - skoro celý dosavadní duben je ve znamení velké oblačnosti a severního proudění, díky čemuž se výrazně zpomalilo nakvétání většiny dřevin, přesto už se na zahradě najdou druhy, kterým následující pokles pod nulu může ublížit. Nejbližší výrazné ochlazení má přijít koncem týdne, kdy budu muset letos podruhé vykasat plachty a pozakrývat ohrožené ovoce. Fíkovníky ve skleníku zůstávají již více jak 14 dní ve stejném stádiu probouzení, ty venkovní zatím bez náznaku života, což je ale při těchto teplotách pochopitelné.
      >>>7. duben - bylo jen otázkou času, kdy začnou klasické dubnové mrazíky, včera již šla teplota pod nulu a dnes nad ránem dokonce na -7°C. V plném květu jsou dříny, zimolezy a rakytníky, uvidíme jaké budou škody. Jsem zvědav i na řadu dalších druhů, které ještě nerozkvetly, ale mají už silně narašené květní pupeny - například keřové višně. Arguty a kolomikty jsou ve stádiu dlouhých zelených špiček, těsně před rozvinutím listů - pokud by zvládly takto nízké teploty, bylo by to pozitivní, ale do konce potenciálních jarních mrazíků stále zbývá více jak měsíc.
    Naštěstí se již nemusím bát o meruňky, kterých jsem se u domu nadobro zbavil a vidím, že jsem udělal jedině dobře. Nechal jsem ale broskvoně, které kvetou později a jsou celkově odolnější drsným výkyvům počasí.
      >>>1. duben - poslední 3 dny s teplotami přes 20°C všechno rostlinstvo výrazně popohnaly, včera vykvetly některé zimolezy, což znamená, že se pravděpodobně dočkáme prvních zralých plodů již koncem dubna. Dříny kvetou již naplno, kanadky se otevřou zřejmě o víkendu, hodně narašené jsou i keřové višně - ty jsem letos opravdu hodně prořezal, abych provzdušnil keře a snížil tak dopady moniliózy, která se pak nejhůře projevuje právě v nejhustších místech, kde leží jedna větev na druhé.
    Průběžně stříhám ovocné stromy a sem tam něco naroubuju, úspěšně přezimovaná pepína už mají skoro půlmetrové výhony, tak se chystám k finálnímu nařízkovaní mladých sazenic.
      >>>29. březen - téměř celý víkend jsem věnoval kanadským borůvkám, některé už potřebovaly po letech přesadit do nového substrátu (malá nevýhoda kontejnerovaného pěstování), takže ty jsem hluboce seřezal, osekal kořenový bal asi na třetinu a dají si rok pauzu s plozením. Na jejich místo přišly rostliny, které jsem takto zmladil minulé jaro a během sezóny vyhnaly hezké nové výhony. Všechny ostatní prošly důkladným řezem, poškozené, odplozené a slabé větve musí pryč, přihnojil jsem je startovací dávkou hnojiva s vysokým obsahem rohoviny a nakonec ještě přijde postřik Kuprikolem za účelem potlačení houbových chorob, které poslední dobou rády napadají mladé výhony.
    Květní pupeny jsou již napůl otevřené, očekávám, že do týdne to v případě teplého počasí všechno vykvete. S borůvkami je trochu víc práce než s jinými bobulovinami, ale toto ovoce je natolik kvalitní a všestranně využitelné, že se zvýšená péče rozhodně vyplatí.
      >>>22. březen - první jarní den připomínal spíše hluboký únor s noční teplotou k -10°C a celodenním sněžením. Fíkovníky ve skleníku díky nočnímu přitápění začínají rašit i ze záložních pupenů, breba má velikost do 1cm. Venku se od posledka moc nezměnilo, ve stínu je vše zmrzlé, jen dříny se chystají na květ. V ohništi doutnají poslední zbytky vykopaných meruněk, na jejich místo jsem včera vysadil jujuby - Sovětskou a Honey Jar.
      >>>16. březen - pokouším se nastartovat fíkovníky ve skleníku, ale ty se probouzejí jen velmi neochotně, přes den je uvnitř sice ke třiceti, ale v noci nejsem schopen udržet hraniční úroveň 10°C, na to je prostě 4mm polykarbonát příliš tenký. Pozvolna se otvírají vrcholové pupeny, jenže těch tam po hlubokém řezu mnoho nenechávám a na vyrašení záložních oček rostliny ještě nemají dostatečnou sílu. S ohledem na nadcházející chladný týden to vypadá na pořádné zazelenání až začátkem dubna.
      >>>9. březen - o víkendu jsem finišoval s pracemi ve skleníku, který je nyní již opravdu připraven na jaro a mohu se konečně věnovat i venkovním činnostem. Naštěstí v noci stále festovně mrzne (-6 až -8 už několikrát po sobě), tak se na zahradě nic moc neprobouzí a dává mi to více času dokončit potřebné řezy na bobulovinách, aktinidiích a časem se snad dostanu i ke stromům, ale ty zatím tolik nespěchají, opižlal jsem prozatím jen broskvoně.
      >>>1. březen - když vykoukne slunce, tak je ve skleníku rázem 25°C - celý víkend jsem tedy finalizoval práce na přesazování fíkovníků, abych to dokončil dříve než se začnou probouzet a rašit. Termostat mám uvnitř zatím nastavený na 5°C, jakmile bude vše přesazené a nachystané, zvednu to na 10°C a můžeme začít.
    Taktak jsem stihnul venku dostříhat révu, některé hlavy již lehce tečou, ale zatím v normě. Chystám se ještě na kiwi, které by si také zasloužily lehce přistřihnout a vyvázat, ať to není taková džungle.
      >>>19. únor - odeslal jsem první várku řízků fíkovníků, teď udělám cca týden pauzu - mezitím doplním stavy některých odrůd z externích zdrojů a taky doufám, že se pošta trochu vzpamatuje a začne zase normálně fungovat, protože některé zásilky měly nezvykle dlouhou dobu doručení. Proto prosím všechny, kdo si něco zamluvili, o strpení - během příštího týdne provedu aktualizaci seznamu nabízených odrůd a pak se s každým spojím a potvrdíme objednávku.
    Vzhledem k hlášeným teplotám na závěr února si musím pospíšit s probíhajícími pracemi ve skleníku, zbývá mi tam vydolovat ze země ještě poslední dvě rostliny, ty vykopané mám zatím jen zahrnuté zeminou, takže jsem dnes honem objednal od Pasiče velkoobjemové kontejnery a bude potřeba to vše popřesazovat než se fíkovníky opravdu začnou budit.
      >>>15. únor - dnes nejchladnější ráno této zimy, teplota spadla téměř na -15°C, což je hraniční hodnota pro nejchoulostivější rostliny volně vysazené na mé zahradě. Fíkovníky mám jen přehozené plachtou, žádné důkladnější zimování jsem neprováděl - většinu rostlin skladuji ve skleníku a ty venkovní jsou spíše jen takový pokusný materiál.
    Včera jsem trochu přihnojil ovocné keře a stromky, které se na jaře budí jako první a je proto dobré využít zbytky ležícího sněhu k rozpuštění hnojiva a jeho dopravení ke kořenům - jara zde totiž bývají velmi suchá a později pohozené hnojivo pak leží na povrchu zcela bez užitku. Hlavně jsem teda přisypal NPK k zimolezům a dřínům, později ještě rozhodím dřevěný popel z krbu, který celou zimu poctivě sbírám jakožto cenný zdroj draslíku, fosforu a vápníku.
      >>>10. únor - skoro půlka února, to už se dá začít s řízkováním fíkovníků - pokud na to teda je doma nějaký vhodný prostor a odpovídající podmínky. Hlavní potíž bývá s nedostatečným světlem, ale než se objeví první lístky, bude pomalu březen a to už se dá počítat s častějším a delším slunečním svitem někde na okně. Já si teda pomáhám umělým osvětlením (pěstební LED lampy), pod kterým mladé řízkovance fíkovníků velmi dobře prosperují. Zatím jsem do množárny umístil prvních 6 kusů, další budou následovat zase o víkendu.
      >>>8. únor - venku trochu přituhuje, byl jsem nucen poschovávat další kontejnery, které teploty do mínus desíti zvládnou, ale předpovědi hrozí na závěr týdne patnáctkama pod nulou a to už riskovat nehodlám. O víkendu jsem pokračoval v pracích ve skleníku, pustil jsem se do nelehkého úkolu a tím bylo vykopání fíkovníku Hardy Chicago ze země (této odrůdy se nezbavuji, jen ji na stejném místě šoupnu do veliké, nepřenosné nádoby). Vzhledem k mohutnosti celé rostliny to byla pořádná fuška, navíc jsem ji dobýval z mokrého jílu a ve stísněných podmínkách, na závěrečnou fázi jsem musel použít hever a postupně celý stokilový kořenový bal rozkývat na obě strany. Teď přemýšlím, kde sehnat nebo jak vyrobit vhodný dvousetlitrový kontejner, protože do ničeho jiného se ta obluda nevejde.
      >>>1. únor - první únorový den mě přivítal hezkou desítkou (-9,7°C), podle vyjasnění a rychlého poklesu teplot jsem čekal i horší scénář, ikdyž ono by se nic moc nestalo i kdyby to spadlo níže, chléb se láme obvykle až v dubnu a květnu. O víkendu hezky svítilo, tak jsem se mohl pustit do náročnějších aktivit - konkrétně jsem vykopal tři fíkovníky ve skleníku, které musím přestěhovat do velkých kontejnerů. Je to práce pro vraha, ale jinak to bohužel nejde - pěstovat fíkovník na dřevo do krbu mě už příliš nebaví.
      >>>29. leden - abych trochu usnadnil výběr vhodných odrůd fíkovníků zejména začínajícím pěstitelům, vypsal jsem ty nejranější do samostatného seznamu: Nejranější odrůdy fíkovníků.
    Jinak nahromadilo se mi množství objednávek na řízky, obávám se, že tolik jich dohromady ani nemám, takže se tím budu postupně prokousávat a odbavovat to v pořadí v jakém přišly.
      >>>27. leden - v bazaru jsem zveřejnil seznam řízků fíkovníků, které budu letos nabízet a rozesílat. Jelikož pěstuji většinu rostlin v kontejnerech, je množství ořezaných výhonů velmi omezené a z některých odrůd bude k dispozici jen pár kusů. Vynasnažím se aktualizovat seznam co nejčastěji, ale může se stát, že ačkoli bude název stále uveden v bazaru, řízek již nebudu moci doručit, za což se předem omlouvám. Rovněž musím přistoupit k omezení počtu kusů od jedné odrůdy na 1-2, abych vyhověl co nejvíce zájemcům. Některé fíkovníky, které sice mám ve sbírce, ale nejsou uvedeny v seznamu, jsou většinou mladé, čerstvě zakořeněné/naroubované rostliny, které mi často ještě neplodily nebo se mi z nějakých důvodů zatím nepodařilo je lépe otestovat - tyto se pokusím nabídnout hned jak to půjde, ideálně již v další sezóně. Naopak je možné, že v průběhu února ještě něco přidám, konkrétně třeba Veselský/Mičurinský 10, které obvykle řežu z externích zdrojů.
    Jinak trochu jsem přebarvil text a pozadí použité na webu, už mě ta žlutá na zelené dost srala.
      >>>18. leden - V noci reálně hrozily teploty hluboko pod -10°C, ale oblačnost celkem vydržela, takže to nešlo níž než nějakých -8. Alespoň mě to donutilo konečně poschovávat některé kontejnery, které dosud zůstávaly na mrazu - týkalo se to části fíkovníků, asimin a jujub. Zatím tedy celkem pohodová zima, dokonce s trochou sněhu, v zemi je dostatek vláhy a jaro se blíží. Jinak pokračuju v řezu fíkovníků, zbývá mi ostříhat tak třetinu.
      >>>7. leden - jelikož za chvíli vypukne naplno další fíková sezóna (řez, řízkování, přesazování, atd) a budou se mi hromadit dotazy od nových pěstitelů, sepsal jsem to úplně základní do deseti doufám přehledných a stručných bodů zde: Začínáme s fíkovníky.
      >>>4. leden - rok 2020 utekl nějak rychle, ale vzhledem k okolnostem je to asi dobře. Když se na něj podívám z pohledu zahradníka, tak bych jej ohodnotil jako 'lepší průměr', jaro bylo velmi náročné kvůli tradiční smrtelné kombinaci pozdních mrazíků a sucha (v první třetině roku spadlo jen ubohých 70mm srážek). Od května se pak situace zlepšila, přibylo vody a teploty se ustálily, nakonec jsme tedy sklidili dostatek tradičního i méně běžného ovoce. Ke konci léta a od poloviny září už na naše poměry pršelo opravdu vydatně, což některým teplomilným rostlinám jako fíkovníky příliš nevyhovovalo, ale jiné to naopak uvítaly a hlavně se trochu doplnila zásoba vláhy v horních vrstvách zeminy. Za celý rok 2020 jsem posčítal 585mm, což je na mnoha místech ČR pouhý průměr, ale zde u nás rozhodně číslo vysoko nad běžnými úhrny.
    Plánoval jsem si přes zimu spoustu činností, chtěl jsem hlavně využít vánočních svátků, ale tělo se rozhodlo, že chce odpočívat, navíc bylo venku tak lezavo, pošmourno a celkově nepříjemně, že jsem tam nikdy nevydržel déle než pár minut a to ani ve skleníku. Výsledkem mimo jiné je, že stále ještě nemám ostříhány všechny fíkovníky a rozesílání slíbených řízků tím pádem odsouvám na pozdnější, doufejme lednové datum.

  • Archivovaný deník za rok 2020 - komentáře a poznámky z roku 2020
  • Archivovaný deník za rok 2019 - komentáře a poznámky z roku 2019
  • Archivovaný deník za rok 2018 - komentáře a poznámky z roku 2018
  • Archivovaný deník za rok 2017 - komentáře a poznámky z roku 2017
  • Archivovaný deník za rok 2016 - komentáře a poznámky z roku 2016
  • Archivovaný deník za rok 2015 - komentáře a poznámky z roku 2015
  • Archivovaný deník za rok 2014 - komentáře a poznámky z roku 2014
  • Archivovaný deník za rok 2013 - komentáře a poznámky z roku 2013
  • Archivovaný deník za rok 2012 - komentáře a poznámky z roku 2012
  • Archivovaný deník za rok 2011 - komentáře a poznámky z roku 2011
  • Archivovaný deník za roky 2007 - 2010 - archiv poznámek z předchozích let
Sumy srážek za letošní rok Ficarium Facebook - Plnazahrada.cz
Tropik - Experimentální botanické a exotické zahradnictví

Komentáře

Autor: 
Komentář:

Kaossik: Třeba bude mezi těmi pár kusy zrovna něco co budu potřebovat :-)  
Michal Hladký: Možná pár kusů, letos jsem skoro nic neřízkoval, hlavně jsem očkoval.  
Kaossik: Budou letos v bazaru nějaké přebytečné zakořeněné rostliny fíkovníků jako loni?  
Michal Hladký: Sbírám fotky a další data, budu teď dělat jen jednu aktualizaci ročně. Určitě někdy na podzim až bude dostatek údajů pro celkové shrnutí sezóny.  
Hana: Moc by mě zajímalo jak vypadá postup a další osud Ficaria. Jak to zvládají přestěhované fíkovníky do Velkých kontejnerů A jak se jim v nich daří Letos jsem si pořídila skleník a také do něj plánuji dát fíkovníky velmi jsem se zde inspirovala. A tak netrpělivě vyhlížím zda bude nějaká fotodokumentace a popis v letošním roce vím že práce je teď hodně třeba aspoň na podzim  
Michal Hladký: Šance, že z toho bude něco mimořádného, je opravdu velmi malá, šlechtitelé pracují s tisícovkami semenáčů - zhruba polovina z rostlin jsou pak samci a zbytek je jen výjimečně něčím zajímavý. Velká bobule automaticky neznamená, že z ní vypěstovaná rostlina bude velkoplodá.  
anonym: Při sklizni rakytníku krasavice jsem nalezl 2 plody enormní velikosti. Uchoval jsem semínka. Mám je zkusit na jaře vysít?  
Petr: Zvláštní ... já pokládám letošní počasí za jednoznačně extrémní - letošní rok je neskutečně deštivý, všude bahno, že jsem ani nemohl sklidit cibuli, brambor se děsím. Více než polovina meruněk a broskví už shnila. Trávu sekám letos už poněkolikáté, slimáků neskutečně. V suchém sadu mi rostou houby. Takový rok jsem ještě nezažil, srážkově bude pravděpodobně rekordní, i podle dosavadních dat ČHMÚ. Jen za poslední týden napršelo v Brně neskutečných 60 mm, u nás cca 80 mm. Co se týká fíků (venkovních) - právě mi dozrála obří breba na Perretě, ostatní fíkovníky mají většinou od července nasazeny letní plody, ale uvidíme, jestli něco stihne dozrát. Kéž by se aspoň podzim teplotně vydařil ...  
Michal Hladký: test...  
Pavla Kosinová: Dobré vědět.  
Michal Hladký: To nepomůže, fíkovník to pojme jako výzvu a okamžitě vytvoří kořeny nové. A pokud nebudou moci do boku, půjdou dolů.  
Pavla Kosinová: Aha, děkuju za info. Na kontejnery už nemám sílu, ale napadá mě omezit kořeny obrytím, jako když se připravuje větší strom na přesazení.Nejspíš na jaře.  
Michal Hladký: Z tohoto důvodu šly u mě postupně všechny fíkovníky ze země do nádob, ve kterých je šance na násadu plodů větší.  
Pavla Kosinová: ještě dodám, že hlavní výhony jsem nezaštípla na délku.  
anonym: Prosím o radu: fíkovníky třetí rok ve skleníku, vloni pár fíků, letos bujně rostou, ale místo plodů jen samé postranní větvičky. Prý moc vody a živin? Mám ty větvičky vylámat? Nebo jak přesvědčit k plodům? Díky.  
Michal Hladký: Musel jsem řešit technické potíže, snad už bude opět vše fungovat.  
Michal Hladký: Příliš žluťoučký kůň úpěl ďábelské ódy.  
Michal Hladk: Monilizu na vinch jsem si v dob? kveten pohldal, u jinch rostlin ji ne?em. Mice sem tam jsou, ale jet? ne v takovm rozsahu, abych je musel st?kat. M?e se to ale rychle zm?nit.  
Jakub: Jak u Vs aktuln? ?d monilioza a mice?  
Michal Hladk: U m? 32 za cel kv?ten, v lese pod stromy fakt sucho.