Aktuality z dění na zahradě

  • Deník pro rok 2020

     

      >>>3. listopad - doposud zde nemrzlo, takže řada rostlin je stále olistěná, ale ty teplomilnější již pochopily, že sezóna je u konce a zahájily dormanci. Říjen zde byl extra bohatý na srážky, půda je hodně promáčená, ale vzhledem k tomu jak suchá zde bývá zima a začátek jara, tak se každá kapka navíc bude hodit, ikdyž to momentálně znamená, že nemůžu kopnout do země, aniž bych se okamžitě obalil kilogramy bahna.
    Ve velkém se konzumují a zpracovávají jablka a hrušky, sušičky běží naplno 24h skoro celý týden. Posbíral jsem poslední spadlé plody asimin a brzy sklidím ještě nějaké tomely, které se již hezky vybarvily, tím bude ovocná sezóna komplet ukončena.
      >>>14. říjen - naposled tu v jednom dni napršelo víc jak 40mm před čtyřmi lety a dvoudenní úhrn přes 70mm je až z roku 2015, takže letošní říjnová nadílka je značně nadprůměrná. Vzhledem k neustálým problémům se suchem ale nezbývá než to přijmout s nadšením, ačkoli letmý pohled na stromky utopené v jílových výsadbových jamách mi radost nedělá. Tak snad se to do zimy vsákne...
      >>>8. říjen - dokončil jsem rozesazení mých jarních a letních řízkovanců, které dosud čekaly v množárně, mohl jsem tedy aktualizovat seznam nabízených přebytků v sekci Bazar.
      >>>2. říjen - po delší době jsem opět aktualizoval stránku Ficária, vzhledem k pokročilému datu a horšímu počasí je to asi to poslední, co o fících letos budu moci napsat.
      >>>30. září - závěr září se nese v duchu deštivého, chladného a celkově pochmurného počasí, jsem ale rád za každou kapku, která před obvykle suchou zimou a začátkem jara k rostlinám spadne. Sklízíme teď hlavně jablka - část jde do sklepa na uskladnění, něco se sní rovnou a zbytek se snažíme zmoštovat a nasušit do zásoby. Do článku Dřín - ovoce do drsných podmínek jsem sepsal své nejnovější postřehy ze života dřínů na mé zahradě, jde o jakousi aktualizaci dřívějších informací z roku 2017.
    >>>23. září - v září jsem fotil hlavně fíkovníky, takže většina z nových příspěvků v galerii je věnována právě tomuto ovoci, které díky příznivému počasí stále dozrává v dobré kvalitě.
      >>>18. září - první polovina září se povedla, fíky dohnaly zpoždění způsobené deštivým létem a zrají v takovém množství, že jsem konečně zjistil kolik rostlin doma skutečně potřebujeme - asi tak pětkrát méně než nyní. V zimě tedy proběhne další velká selekce a reorganizace skleníku, jako každým rokem si říkám, že příští sezóna již bude opravdu vyladěná a vše půjde podle plánu.
    Začaly padat první zralé plody asiminy, konkrétně z odrůdy Summer Delight - tentokrát udržela více ovoce než bývá zvykem, odhadem tak 30 kusů. Plody na dalších asiminách se začaly zvětšovat, takže se toho brzy přejíme a pak už příjdou na řadu jablka, kterých je tento rok opravdu spousta.
      >>>4. září - v článku Zpracování rakytníku najdete popis výroby a uskladnění rakytníkové šťávy tak jak jej doma již roky úspěšně praktikujeme.
      >>>18. srpen - teplý srpen pokračuje, vše zraje přímo před očima a člověk to ani nestíhá sklízet. Jen co se sklidily rakytníky, tak během pár dnů musely jít z keřů aronie a nyní se již dají trhat hrušky a nashi. Snězeno je také prvních pár kusů fíků z letní násady a několik plodů z pepína.
    A aby toho nebylo málo, tak opadávají i zralé dřínky - u dřínů je trochu problém se sklízením plodů, protože ty jsou k jídlu většinou až po spadnutí na zem a chodit je sbírat každý den je celkem opruz. Naštěstí se dají otrhat ještě tvrdé ze stromu a nechat doma dva až tři dny dojít.
      >>>11. srpen - máme tu týden s teplotami přes 30°C, některé teplomilné rostliny se konečně rozjely, jiné tohle vedro snášejí o poznání hůře - například rakytníky dozrály všechny v rozmezí asi 14 dní a okamžitě začaly měknout, takže se podařilo sklidit asi jen polovinu všech plodů, zbytek zůstal na keřích. I tak se ale zpracovalo celkem hodně, letošní úroda byla opravdu hezká.
    Začínají se zvětšovat a vybarvovat první fíky letní násady, letos bude pravděpodobně vítězem opět White Marseilles. Rostliny, které jsem plánoval využít čistě pro brebu a držel je na jaře co nejdéle ve sklepě, mi bohužel většinu fíků shazují - umístil jsem je totiž na extra vyhřáté místo, kde je nejsem schopen uzalívat ani s pomocí kapkovky - ta by musela být zřejmě zapnutá nepřetržitě nebo bych musel použít jiný typ kapkovačů. Včera se mi na tomto stanovišti roztavila plastová bedýnka, kterou jsem zapomněl na slunci.
      >>>4. srpen - po dvoutýdenním suchu opět celkem hezky sprchlo, čímž jsme těsně překonali letošní hranici 300mm - důvod k malé oslavě. Dokončujeme sběr rakytníků, které putují hlavně do mražáku ve formě čisté šťávy. Kanadské borůvky taky už spíše doplozují, z posledních pár kilo chceme vyrobit osvědčený džem v kombinaci s arónií, která už také začíná měknout.
    Teď po tom krátkém ochlazení jsou opět hlášeny vysoké teploty, to už by mohly začít zrát první fíkovníky z letní násady.
      >>>21. červenec - pokračuje deštivější počasí, srážky jsou dávkovány v menších úhrnech, zároveň je poměrně teplo a tím pádem i dusno. Na fíkovnících se rozšiřuje rez, budu je muset ošetřit chemicky, aby mi neposhazovaly příliš mnoho listů, což zhoršilo dozrávání letní násady a snížilo kvalitu plodů.
    Kanadské borůvky zrají opět všechny naráz, rané i pozdní, rozdíly jsou spíše ve dnech než v měsících, podobně se letos chovají i rakytníky - ty nejranějsí jako Nela či Podruga jsou již sklizeny, středně rané sbírat začínáme a pozdnější se již vybarvují a řekl bych, že do konce prázdnin bude vše obráno.
      >>>18. červenec - dnes podruhé v červenci trošku popršelo, jinak máme teď takové "cuketové" počasí s podprůměrnými teplotami, které podle všeho ještě minimálně týden vydrží. Některým rostlinám se to líbí, jiné jsou nešťastné, ale tak to chodí.
    Sklízíme rané rakytníky a kanadky, téměř obrané jsou již keřové višně. Na fíkovnících občas dozraje nějaká breba, chybí ale více slunce a tepla, snad si to příroda schovává na druhou polovinu léta a začátek podzimu, kdy začne zrát letní násada.
      >>>29. červen - o víkendu šly teploty na 30°C, což popohnalo jujuby na jižním svahu a k prvním rozkvetlým kvítkům z minulého týdne se přidalo množství dalších. Neznám ještě přesné opylovací poměry jednotlivých odrůd, tak jsem raději snesl několik kvetoucích kontejnerů dohromady poblíž mraveniště - jedna z mála známých pozitivních aktivit mravenců je, že zřejmě opylují jujuby, každopádně tedy hojně navštěvují jejich květy a nevidím důvod, proč by přitom nedošlo k nějakému opylení.
    Červen je hodně deštivý měsíc (po 'prašivém' jaru jsem na to spoléhal) a ačkoli srážkové příděly jsou zde spíše menší, tak se nyní vyskytují poměrně často a máme jakžtakž zalito. Situace se zlepšila i v lese, kde se po letech objevily ušlechtilejší houby. Nicméně stále je to pouze povrchová záležitost, v porovnání se srážkově bohatými oblastmi ČR dostáváme tak třetinové příděly (to nepočítám extra deštivé lokality jako hory).
      >>>24. červen - do sekce Ficária jsem doplnil pár poznámek ohledně aktuálního stavu rostlin, hlavně pak dosavadní výsledky mého nově testovaného způsobu pěstování "breba-only" fíkovníků.
      >>>23. červen - naplno již zrají muchovníky, potřebují ale ještě pár slunečných dní, aby nabraly cukry, velké jsou letos díky nedávným srážkám dostatečně. Zatím bohužel neznáme lepší využití tohoto ovoce než pro přímý konzum, něco málo se dá zamrazit, ale to je tak asi vše. V beztřešňových sezónách, jako je tato, to ale není problém, sní se toho poměrně dost - zejména v horkých letních dnech jsou šťavnaté a nepříliš přeslazené bobule muchovníku vítaným osvěžením. Ozobávat se dají už i první rakytníky, ty nejplodnější odrůdy mají ale ještě pár týdnů čas.
    >>>20. červen - sklidil jsem své čtyři meruňky (myšleno 4 plody) z Aurory, kterou mohu nyní konečně pokácet a uvolnit si místo pro něco rozumnějšího. Začínají zrát keřové višně, zatím není jisté, zda je budu muset síťovat proti ptákům jako jiné ovoce.
    Vybral jsem různé fotky pořízené v průběhu předchozího měsíce a hodil je do galerie.
      >>>18. červen - v červnu už několikrát sprchlo, ale bohužel vždy jen velmi malé úhrny, což má za následek překotný růst plevelů a nulový přínos pro hlubší vrstvy půdy. Noční teploty se už konečně trochu zvedly, teplomilná zelenina se ale zatím stále ještě rozkoukává. Zahájil jsem řízkovaní zimolezů, tento rok si akorát musím pohlídat, aby mi to nespálilo slunko jako vloni, takže umístění do plného stínu pod stromy. Všechny starší fíkovníky již mají nasazeno na nových výhonech včetně tradičního opozdilce Panache, zrání prvních fíků (teď nepočítám brebu) odhaduji na začátek srpna.
      >>>14. červen - už druhý den řádí v okolí silné bouřky, tady z toho nakapalo jen tak symbolicky 2mm, takže opět běhám s konvema za zvuku hromů. Dnes jsme sklidili posledních pár kilo zimolezů, mohl jsem tedy konečně sundat sítě a přesunout je rovnou na muchovníky, které se již vybarvují a do týdne budou připravené ke sběru. Průběžně dozrávají běžné bobuloviny jako rybízy, angrešty, samozřejmě také jahody, žloutnou i některé rané rakytníky - část těchto prvních plůdků ještě odpadne, ale na některých rostlinách to vypadá, že letos budeme sklízet rekordně brzo.
      >>>10. červen - od začátku června se nám důsledně vyhýbají veškeré srážkové útvary, které v nedaleké vzdálenosti nadělily obrovské množství vody, musel jsem opět zapnout kapkovku i na záhony a samozřejmě neustále běhám s konvema. Končí sklizeň zimolezů, neobraná zůstává už jen Aurora a některé další pozdnější kanadské, na fíkovnících se zvětšuje letní násada a taky breba na záměrně pozdě vytažených kontejnerech ze sklepa. Vybarvují se černé rybízy, jsem zvědav, zda na tyto sladší odrůdy půjdou ptáci nebo ne. Na argutách bude během pár dní vidět kolik procent květů bylo opyleno kolomiktím samcem, zatím to vypadá, že něco ano.
      >>>2. červen - další vyloženě protrpěné jaro je za námi, na stromech zůstal sem tam nějaký vzorek, do kterého se při nejbližší příležitosti půstí ptáci a hmyz. Nejvíc plodů je asi na moruši, jenže není způsob jak z toho něco vytěžit - v sezónách, kdy nejsou třešně, se opeřenci vrhají na vše ostatní a pětimetrový strom prostě nezasíťuju. Něco zbylo i na hrušních a nashi, které natolik přeplozují, že řádná probírka je jedině vítaná. V bobulovinách to zatím vypadá na pěknou sklizeň, nakonec se i z těch pomrzlých zimolezů pár kilo sklidilo, v dalších letech zaplodí větší množství pozdnějších kanadských odrůd, tak to bude zase o něco veselejší.
      >>>28. květen - sklizeň zimolezů je v plném proudu, letos z toho kvůli urputným jarním mrazům vycházejí nejlépe kanadské odrůdy, které jsou o něco pozdnější, z ruských celkem hezky zaplodil Vostorg a Pamjati Kuminova. Kvetou kolomikty, arguty i chinensis - trochu překvapivě všechny najednou, přitom ze samců kvete jen ten kolomiktí (ostatním pomrzly květní pupeny), tak jsem zvědav jak se to teď všechno navzájem opylí. Vzhledem k intenzivní vůni květů na kiwi bych předpokládal, že se o ně budou včely prát, ale opak je pravdou - spatřit tam nějaký hmyz je dost ojedinělá záležitost, dávají přednost jiným kvetoucím rostlinám různě po zahradě.
      >>>24. květen - konečně pořádně zapršelo, po tom dvouměsíčním půstu je ale teď nasáklá jen horní vrstva cca 20cm, cokoli hlouběji kořenícího má zatím smůlu. I tak je vidět jak se vše zazelenalo a poskočilo, bohužel stále přetrvávají studené noci a další týden to bude pokračovat.
      >>>18. květen - po četných jarních mrazících zůstalo na zimolezech jen asi čtvrtina plodů oproti normálu (opad bobulí na kamčatkách letos pozoruji vůbec poprvé za celou dobu jejich pěstování), ty nejranější již začaly modrat a přitahovat opeřence, takže jsem rozvinul sítě a alespoň část keřů pozakrýval. Na stromech se udrželo sem tam něco, z každého druhu tak na ochutnávku, jablek a hrušek je o něco více. Drobné ovoce, které se dalo překrýt plachtami, vydrželo všechny studené vlny v hojném množství, výborně to přestály rakytníky a muchovníky (zcela bez ochrany), naopak překvapily pomrzlé plůdky dřínů - to jsem taky ještě nikdy neviděl.
    Do sekce Ficária jsem připsal pár řádek věnovaných aktuálnímu stavu mých fíkovníků ve skleníku, v kontejnerech a venku ve volné půdě.
      >>>13. květen - na Serváce opět trochu mrzlo, toto jaro už asi po jedenácté, takže plachty nahoru, plachty dolů, stále se mi daří chránit aspoň těch pár keřů kiwi a révu, ale morálka klesá. V sobotu to vypadá na další mrazík, přitom již začaly dozrávat zimolezy a fíkovníky by už nutně potřebovaly jít ven ze skleníku. Pepína zas chtějí přesadit do větších nádob, ale dokud mrzne, tak je nemám kde schovat, leda že bych je každý večer nosil všechny do sklepa.
    Zahájil jsem zaštipování fíkovníků ve skleníku, na některých se již objevují zárodky letní násady. Ve fóliáku mají plůdky asimin kolem 2-3cm, pokud to rostliny neposhazují samy, tak to budu muset hodně probrat, protože Rappahannock i Potomac jsou hodně přeplozené. Summer Deligh toho i přes kvalitní opylení udržel jen minimum (již několikátý rok po sobě), takže jej částečně přeroubuju jinými odrůdami. Rozkvetly první kvítky na kolomiktách, samec je o něco pozadu, tak snad to dožene (pokud teda nezmrzne). Samec arguťák navzdory důkladnému zakrývání v dubnu několikrát omrznul, argutí samice tedy budu asi muset opylit ručně kolomiktím pylem nebo pak někde vyškemrat pár kvetoucích větviček.
      >>>6. květen - máme za sebou první květnový mrazík a už teď je jasné, že nebude poslední. Nad ránem byla obloha bez mráčku a teplota šla asi na dvě hodiny k -1,5°C, něco jsem měl pozakrývané a na zbylé stromky a keře jsem aspoň stříkal vodu z hadice. Pro malé plůdky jsou tyhle teploty hraniční, něco zcela jistě namrzlo, celkové škody se ale zjistí až po pár dnech. Za týden teda repete a pak už snad tento každoroční boj o přežití postupně přejde do nějakého normálnějšího zahradničení - resp. budu se potýkat už jen se suchem.
      >>>1. květen - ráno jsem provedl zálivku rostlin roztokem Nematopu proti larvám lalokonosců. Tyto parazitické hlístice mi pomáhají udržovat nebezpečné lalokáče ekologickým způsobem v nějakých rozumných mezích. Kromě toho mám již natrénovaný zrak na rozpoznání dospělého brouka, kterého je potřeba vždy bleskurychle odchytit a rozmáčknout. Přemnožení tohoto škůdce může mít za následek úplnou likvidaci různých ovocných druhů - k těm nejnáchylnějších patří jahody, černé rybízy, kanadské borůvky, fíkovníky, ale v ohrožení jsou i další.
    >>>29. duben - posbíral jsem některé zajímavější fotky pořízené v průběhu dubna a umístil je do galerie, ať tam visí něco aktuálního.
      >>>27. duben - noční teploty opět na hranici nuly zato přes den až odporně silné slunko, na kterém se skoro nedá vydržet. Aspoň že přestal fučet ten severák. Moc hezky odkvetly keřové višně, v tom suchém počasí stále žádný náznak moniliózy a koncem týdne, kdy má spadnout pár kapek, už na nich budou celkem velké plůdky. Na volně rostoucí jujubě jsou již 1cm dlouhé zelené výhony, naopak třeba paulownia ještě téměř vůbec neraší - je vidět jak jednotlivé rostliny odlišně reagují na teplý duben s ledovými nocemi. Již více jak 50 dní bez znatelnějšího deště, já už ani nenadávám, jen konstatuji. Co je napojené na kapkovku spokojeně vegetuje, zbytek mele z posledního, tak uvidíme co s tím provede obvykle deštivější květen.
      >>>24. duben - posledních pár nocí již bez mrazu, uvidíme co nám ještě přichystá nedělní ráno a pak by mohl být zase na pár dní klid. Na odkvetlých zimolezech se začíná projevovat předchozí série mrazíků, část malých plůdků opadává - nejsem si zcela jist zda je to špatným opylením (řada čmeláků v severáku odmítala pracovat), ale spíše to vypadá na důsledek nízkých teplot z první čtvrtiny dubna. Přesnější statistiky bude možné získat tak za týden.
    Dokvétají i asiminy, kterým raději pomáhám při opylení štětečkem, kromě mravenců jsem na nich moc jiného hmyzu neviděl. Naplno kvetou jabloně a kanadky, z keřových višní již opadávají okvětní lístky, budu zvažovat ještě druhý postřik proti monilióze, ikdyž toto suché a teplé počasí houbovým chorobám asi moc nepřeje. Pokračuji v roubování jujub, ale jen po chvilkách, protože je to vzhledem k jejich extra tvrdému dřevu vyloženě fyzická dřina a bolí z toho celé tělo.
      >>>18. duben - dubnové mrazy nějak neberou konce, na stromech se vždy otevře další várka květů, aby je vzápětí sejmula ledová kosa. Něco se mi daří uchránit, ale jen s vypětím všech sil - večerní rozvěšování plachet a ranní uklízení je dost vysilující a v případě déle trvajících mrazíků na to po pár dnech obvykle rezignuji a nechám to svému osudu.
    Zimolezy, rakytníky a dříny jsou již odkvetené s viditelnými plůdky, o ty se už nebojím a zároveň mohu opět potvrdit, že tyto ovocné druhy jsou extrémně odolné mrazu i v plném květu. Nyní nakvétají kanadky, tam očekávám víceméně stejné výsledky, naplno rozkvetlé jsou keřové višně, o kterých vím, že omrznout dokážou, takže většinu z nich budu chránit alespoň přehozením plachet.
    Nepršelo už 37 dní v kuse a pokud nepočítám drobné milimetrové přeháňky začátkem března, tak už rovných 45 dní. Jsem zvědav, kde se to zastaví.
      >>>14. duben - před rozedněním klesla teplota krátkodobě pod -1°C, žádné viditelné škody to nenadělalo, ale zítřejší ráno bude horší, navečer vytáhnu opět všechny své plachty a zabalím co se dá. Naplno rozkvetlé broskvoně, slivoně, nashi a hrušně mají zřejmě smůlu, nevím jaká je přesně jejich odolnost v květu, ale i kdyby byla větší než u meruněk, tak předpokládané -4 až -5 stupňů budou asi příliš pro většinu ovocných stromů.
    Včerejší přechod fronty bohužel žádný déšť nepřinesl, od rána se opět práší, do toho fučí severák a poletuje sníh, jaká to idylka...
      >>>11. duben - tak už se nám na příští týden rýsuje výrazné ochlazení s nočními mrazíky, to bude zase radosti mezi kvetoucími stromy. Kdyby se aspoň dalo odhadnout jak výrazný pokles pod nulu nás čeká, ale všechny předpovědi jsou toto jaro extrémně nepřesné, reálné teploty padají klidně o 6-8 stupňů níže oproti modelům, což je naprosto šílené. Já snad začnu pěstovat v kontejnerech i jabloně - už ani jahody se nedají dělat na klasických záhonech, protože brzy vykvetou, pak část květů spálí mrazík, ale hlavně během léta je sežehne slunko tak, že odmítají znovu nakvétat (mám většinou stáleplodící odrůdy) a vzpamatují se až na podzim kdy se trochu ochladí, jenže to už zase nestihnou dozrát.
    Začal jsem s očkováním podnoží asimin, plodící rostliny ve fóliáku již kvetou, čekám jen, až na prvních květech dozraje pyl, abych mohl štětečkem pomoci s opylováním - venku je to zbytečné, ale uvnitř se pohybuje vhodného hmyzu přeci jen méně.
      >>>7. duben - noční mrazíky prozatím odezněly, očekávám ale ještě minimálně jednu další vlnu do konce dubna a pak samozřejmě nějaké květnové překvapení. Větší starostí teď začíná být prohlubující se sucho - v zimě skoro nic nespadlo a zásoby vody v půdě z konce minulého roku se každým dnem ztenšují. V neděli jsem natahal kolem rostlin dalších asi 100 metrů kapkovky, hlavně mezi zimolezy, které teď potřebují zvýšený příjem vláhy.
    Stříknul jsem mladé jabloně proti žravým škůdcům (květopas a spol.), velké stromy neošetřuju, ty když zaplodí, tak je na nich obvykle nadúroda. Ve skleníku už se to hezky zelená, přes den větrám co to jen jde, v noci ale bohužel ještě musím zavírat a sem tam se mi na fíkovnících začíná objevovat na listech rez - důsledek přílišné vlhkosti.
      >>>3. duben - poštou přišla objednaná pepína z www.pepinogold.cz (jako obvykle vzorně zabalená), přesadil jsem je zatím do litrových květináčů, do fínálních dvacítek půjdou za 2-3 týdny. Pokoušel jsem se namnožit pepína z loňska a uchovat je přes zimu v mokrém písku, ale ikdyž řízky uchované ve sklepě hezky zakořenily, tak potom nepřežily až do jara. Asi nezbyde než vzít celou rostlinu na podzim před příchodem mrazů dovnitř do bytu, zimovat ji někde v chladnější místnosti a nařízkovat někdy v lednu či únoru.
    Začínám taky pomalu vytahovat některé kontejnerované rostliny ze sklepa, hlavně ty, které už začínají ve tmě rašit (např. moruše) a další skladování by jim nedělalo dobře. Fíkovníky ve sklepě zatím neprotestují, tak tam mohou ještě zůstat. Fóliák nechávám přes den naplno otevřený, ale i tak už se mi tam probouzejí podnože asimin a bude potřeba začít s roubováním. Dospělé asiminy mají centimetrové květní pupeny a rozkvetou v horizontu několika dní.
      >>>1. duben - tohle datum by mohlo svádět k vymýšlení nějakých vtípků, ale nic humornějšího než dnešních ranních -8°C bych asi nesesmolil. Nějak se nám poslední roky stává pravidlem, že největší mrazy se místo v zimních měsících vyskytují až v březnu. Čert vem meruňky, snažil jsem se zachránit alespoň arguty a kolomikty, které mám umístěny tak, aby přes ně šla přehodit plachta - po dnešku odhaduji poškození na třetině až polovině rašících pupenů, takže je stále o co bojovat.
    Ve sklenících a fóliáku celou noc hučely přímotopy, bylo to s odřenýma ušima +0,3°C, uvnitř jsou již olistěné fíkovníky a tomely, ty by utrpěly fatální škody. Keřové višně vykvetou až příští týden zároveň s broskvoněmi, zajímavé je sledovat účinky tak silného mrazu na plně kvetoucí zimolezy - je vidět pár spálených mladých lístků, zda jsou v pořádku květy se zjistí až časem.
      >>>27. březen - teploty koncem března jsou jak na houpačce, jeden týden přes dvacet, další jen těsně kolem nuly s nočními mrazíky, prostě ideální podmínky k pomrznutí brzy rašících ovocných druhů. Něco málo jsem ochoten pozakrývat, mám na to již nachystaný systém háčků, takže jen k večeru vytáhnu plachty a ráno je zase spustím k zemi a zatížím. Větší stromky ale tímto způsobem chránit nelze, na jednu meruňku jsem omotal 20m topného kabelu s termostatem, tak tam pár květů snad zachráním jinak nezbývá než spoléhat jako skoro každý rok na odolné bobuloviny, později rašící ovoce a skleníky.
    Za čtvrt roku napršelo jen nějakých 60mm, tradiční suché jaro je tedy zde v plné parádě a už od března musím pravidelně zalévat venkovní keře - v této chvíli především zimolezy, které již naplno kvetou a tvoří nové výhony - základ budoucí úrody v příští sezóně.
      >>>16. březen - dříny na severozápadním svahu kvetou naplno, v neděli nad ránem schytaly -7°C, ale zřejmě jen krátkodobě, tak jim to snad nevadí. Objevily se první otevřené květy na zimolezech, zatím teda hlavně na Indigo Gem, ale čmeláka jsem tam ještě neviděl. Je dobře, že ty kanadské pozdnější odrůdy zatím vyčkávají, nepotřebuji sklízet začátkem dubna. Jinak mrazík žádné škody nenapáchal, kiwi mají vystrčené 0,5cm dlouhé pupeny, těm to ještě neublíží, venkovní fíkovníky zatím klidně spí. Meruňky asi ani letos nebudou, jsou těsně před rozkvětem a nevěřím , že by v následujících dvou měsících už nemrzlo - nechám si asi jen jeden stromek a zbytek vykopu a nahradím něčím vhodnějším.
      >>>13. březen - další velmi teplý den, kanadské borůvky mají tak nalité pupeny, že během dalšího oteplení zřejmě již vykvetou, ještě předtím jsem je ale stříknul kuprikolem kvůli již zmiňované houbové chorobě, která se na nich v poslední době objevila. Vážně by mě zajímalo, jak tohle řeší na nějakých borůvkových farmách, protože i na mých cca 20ti keřích s tím bylo dost práce odstříhat ty napadené konečky větví a už teď vidím, že po odstřižení stejně ty původně zelené konce znovu začínají rezavět.
      >>>9. březen - fíkovníky ve skleníku se už definitivně probudily, ty kontejnerované mají více prohřáté kořeny, takže vesele vystrkují lístky a nastala nejvhodnější doba pro roubování nových odrůd na volné podnože. S oblibou umisťuji více odrůd na jednu rostlinu, zejména u neznámých a dosud nevyzkoušených fíkovníků se tím ušetří dost drahocenného místa. Některé nové věci samozřejmě i normálně zakořeňuji, povedlo se mi například konečně získat ukrajinské Randino a pár dalších odrůd z podobných teplotních zón jako ta naše.
      >>>5. březen - venkovní vegetace je ve stavu připomínajícím spíše přelom března a dubna, proto jsem v podstatě rád za každé noční ochlazení, které zatím může jít i pár stupňů pod nulu aniž by způsobilo vážné škody. Zkusil jsem naroubovat pár dalších nashi na mé hrušně, ale kůra se zatím dost špatně odchlipuje, tak asi se zbytkem ještě týden až dva počkám. Vysel jsem teda alespoň semena jujub - u těch je super, že vyklíčí za dva až tři dny a okamžitě valí. Část mám pod LED lampama, druhou polovinu umístím do fóliáku, až se teploty trochu zvednou a stabilizují.
      >>>24. únor - ve skleníku se po těch teplech trochu hnuly fíkovníky, sice zatím vyloženě neraší, ale na vrcholových pupenech je to již poznat, takže jsem zahájil předjarní přesazování. Hlavně jsem se potřeboval zbavit některých starých 90L kontejnerů, které se mi už nechce tahat a přesunout tyto rostliny do 35-40L nádob, což ale znamenalo poměrně drastický zásah do kořenů. Zatím to ale vždy přežily, akorát těm hodně osekaným musím ještě více pokrátit větve, abych to vrátil zpět do rovnováhy. Přeházel jsem i několik mladších fíkovníků z dvacetilitrových kýblů do pětatřicítek, tam to bylo mnohem snazší a bezbolestnější.
      >>>17. únor - rekordně teplý únor pokračuje, což je sice fajn pro práci na zahradě, ale čím dál více se děsím toho co přijde v březnu a dubnu. Zimolezy jsou těsně před rozkvětem, raději jsem honem ostříhal révu, abych se třeba za týden nedivil, že už začíná slzet. Taky jsem dal do pořádku kanadské borůvky - vystříhal všechny suché a nemocné výhony a stříknul to sulkou. Zem je zatím vlhká, ale od začátku roku tady nic moc nespadlo, tak to sleduji celkem s obavami a plním zásobníky na vodu při každé příležitosti.
      >>>3. únor - ačkoli víkendové teploty s 15°C již připomínaly jaro, ještě stále zbývá nějaký čas do začátku hlavní sezóny. Kdo to ještě nestihl, tak má zhruba poslední měsíc na zimní řez fíkovníků - k tomuto tématu jsem sepsal pár poznatků v článku Návod na řez fíkovníků.
      >>>8. leden - protože se množily dotazy na kapkovou závlahu, kterou již několik let úspěšně používám, sepsal jsem nějaké základní informace do článku: Kapková závlaha. Dále jsem konečně dořezal veškeré fíkovníky a sepsal seznam nabízených odrůd - viz. Bazar rostlin v menu.
      >>>2. leden - ok, zapomeňme na dokonale nevydařený rok 2019, který se do historie zapsal nepřekonatelnou sklizní 0 kusů ovoce na veškerých mých stromech, a hleďme k lepším zítřkům. V zemi je na zdejší poměry celkem přijatelná zásoba vody (to jediné co bylo na roce 2019 pozitivní je celkový srážkový úhrn 554mm), pokud se nestane něco nečekaného, tak by jaro nemuselo začínat na prachu, nejhorším strašákem ale bývají pozdní dubnové/květnové mrazíky. V předchozí sezóně se neměli jak pomnožit škůdci (nebylo na čem), takže podle mé teorie by jich letos mělo být o poznání méně - uvidíme.
    Dokončuji kompletní zimní řez všech fíkovníků, seznam dostupných řízků zde zveřejním co nejdříve. Dosavadní průběh zimy je velmi mírný s nejnižší noční teplotou -8°C, zatím nechávám mých pár venkovních fíkovníků odkrytých a budu čekat až se v předpovědi objeví čísla pod mínus desítku.

  • Archivovaný deník za rok 2019 - komentáře a poznámky z roku 2019
  • Archivovaný deník za rok 2018 - komentáře a poznámky z roku 2018
  • Archivovaný deník za rok 2017 - komentáře a poznámky z roku 2017
  • Archivovaný deník za rok 2016 - komentáře a poznámky z roku 2016
  • Archivovaný deník za rok 2015 - komentáře a poznámky z roku 2015
  • Archivovaný deník za rok 2014 - komentáře a poznámky z roku 2014
  • Archivovaný deník za rok 2013 - komentáře a poznámky z roku 2013
  • Archivovaný deník za rok 2012 - komentáře a poznámky z roku 2012
  • Archivovaný deník za rok 2011 - komentáře a poznámky z roku 2011
  • Archivovaný deník za roky 2007 - 2010 - archiv poznámek z předchozích let
Sumy srážek za letošní rok Ficarium Facebook - Plnazahrada.cz

Komentáře

Autor: 
Komentář:


Michal Hladký: Rostliny posílám jen v ojedinělých případech, kdy je lze vytáhnout ze substrátu a poslat prostokořenné, na zasílání kontejnerovaných rostlin nejsem vybaven.  
Pavla: Prosím, budete nabízené rostliny (jujuby, fík) také posílat poštou? Kdyžtak kdy? Díky.  
Michal Hladký: Já mívám semena přes zimu v ledničce, ale jen v suché krabičce, takže bych řekl, že vyklíčí i bez stratifikace. Odkaz nemám, zkoušel jsem metodou pokus-omyl.  
Kuba F.: Michale, mám pecičky z plodů jujuby a chtěl bych si vypěstovat semenáčky. Je třeba stratifikovat? Nemáte nějaký poučný odkaz?  
Michal Hladký: Zatím jsme to jedli hlavně nezpracované, ale jde to rozvařit, protlačit přes sítko a udělat džem. Nebo vypálit až toho budou stovky kilo ;-)  
adypro: Díky za článek o dřínech, prvně jsem sadila jeden Jolico, na jaře jsem přikoupila Jantarnyj a teď sem ještě objednala ten tmavoplodý - Nikolka tuším. Moc se mi líbí ta kombinace různěbarevných plodů, krása. A dobré to je, ochutnala jsem už z Jolica. Máš nějaké recepty, co s tím? Nebo jak je snadno vypeckovat?  
Michal Hladký: Ajo tak, s tím bych určitě počkal až na jaro. Ušetříte si práci se zakrýváním rostliny venku, kdyby měly přijít větší mrazy.  
Jiri: z velkého květináče přesadit do volné zemi venku  
Michal Hladký: Přesadit do většího nebo do stejného a jen vyměnit zeminu? Pokud dojde k osekání kořenů, tak bych to dělal až v předjaří.  
Jiri: Mám asi 3letý fíkovník ve velkém kvetináči, umístněný venku a přes zimu v garáži. Chci ho přesadit ven, kdy je na to nejlepší období ? Díky za radu  
Michal Hladký: Hacknuli systémy firmy, která toto fórum a stovky až tisíce dalších spravuje.  
adypro: Už jede, super. To někdo hackuje fórum o rostlinách? Celkem nechápu.  
Michal Hladký: Pojede, akorát není jasné jaká data se jim podaří obnovit. Aktuální informace o celém hackerském útoku jsou zde: https://wladass.cz/subreg-hacknut-timeline/  
adypro: Dobrý den, máte nějaké info, zda kiwiforum.cz někdy ještě pojede? Doufám, že ano. Chybí mi.  
Michal Hladký: Kiwiforum.cz má technické potíže na straně poskytovatele. Nelze než čekat až se to vyřeší...  
Michal Hladký: Fíkovník lze bez problémů dosypat, okamžitě prokoření novou vrstvu, u jujuby bych tipoval to samé, tomely nevím jak se zachovají, ale pokud tam není vysoká hladina spodní vody, tak bych taky jen přisypal a nepřesazoval.  
Pavla: Prosím o radu: ve skleníku se dva roky po založení silně slehla zem, budu muset dosypat asi 30 cm substrátu. Co je pro fíky, jujuby a kaki menší zlo: dvouleté vykopat a zasadit znovu, nebo je \\\"utopit\\\"? Díky.  
Michal Hladký: Plody se tvoří hlavně na loňských výhonech, takže jejich ořezání není problém. Někdy sáhnu i do dvouletého až tříletého dřeva, taky v pohodě. Hlubší řez taky občas provedu a nezdá se mi, že by to rostliny nějak moc trápilo, ale je pravda, že rány se hůře hojí, takže zatírám balzámem.  
Kuba F.: Michale, všude čtu, že rakytník se nemá příliš řezat (max. do 3letého dřeva). Jak je to potom se sběrem plodů formou \\\"ostříhání větví do mrazáku\\\". Neublížím moc těm stromkům? Nemáte odkaz na nějaký podrobnější článek o řezu rakytníků? Děkuji.  
Michal Hladký: Hlavní rozdíl je ve tvaru plodů - Nela je má kulaté, Altajská mírně protáhlé. Váha bobulí v obou případech do 1g. Sladkost je podobná, musel by se udělat rozbor na přesná čísla.