29	21	11	67	44	45	40	134	12	31			488mm
Leden	Únor	Březen	Duben	Květen	Červen	Červec	Srpen	Září	Říjen	Listop	Prosin	Celkem

Aktuality z dění na zahradě

• Deník pro rok 2023

  	>>>30. listopad - listopad nakonec dopadl srážkově průměrně, v několika drobnějších přeháňkách se do vrchních 20-30cm dostala alespoň trocha vláhy, takže první letošní ledové dny nejsou úplně na suché zemi. Předpovědi na další dny slibují jakési sněžení a potom další mráz. Jako obvykle mě zajímají hlavně srážky v jakékoli formě, aby se vytvořila nějaká rezerva pro typicky suché jarní měsíce. Kontejnerované fíkovníky současné noční teploty kolem -5°C zvládají s přehledem, ale raději jsem je už začal stěhovat do skleníku, protože dělat to pak nárazově znamená odtahat v rukách více jak 2 tuny. Čím dál více oceňuji rostliny, které mám v menších nádobách kolem 30L, ta možnost snadné manipulace převáží téměř všechny nevýhody.
  	>>>23. listopad - jelikož skončila letošní fíková sezóna, našel jsem si chvilku na aktualizaci zápisků ve Ficáriu, doplnění Dat zrání fíkovníků v roce 2023 a sepsání základních informací k Ručnímu opylení fíkovníků.
  	>>>6. listopad - začátkem listopadu konečně trochu více popršelo a skončilo tak dvouměsíční sucho. Zem je v horní vrstvě dostatečně vlhká, aby se dalo rýt, sázet a prostě dělat ty běžné podzimní práce. Zároveň skončil letošní sběr asimin a jujub, tentokrát dozrálo úplně vše včetně pozdních odrůd, takže v tomto směru spokojenost. Na fíkovnících lze sem tam najít ještě nějaký použitelný plod, ale taky už to směřuje ke konci.
  	>>>23. říjen - v polovině října se u nás objevily první lehké mrazíky (3 noci po sobě s teplotami kolem -1,5°C), které lehce ožehly vrchní listy fíkovníků, ale třeba asiminy a jujuby zůstaly nedotčené, takže mohou vesele pokračovat ve zrání. Těsně před mrazem jsem sklidil a uskladnil všechna pepína, která teď budou postupně ve sklepě docházet až do zimy. Jujub bylo sklizeno zhruba 2/3, zbytek se stále vybarvuje na stromcích a tentokrát v pohodě dozrají i plody z pozdního srpnového kvetení. Cukernatost je velmi solidní, u těch sladších odrůd běžně kolem 30Brix. Celé září a říjen v podstatě nepršelo, spadlo jen pár milimetrů v malých přeháňkách a zem je vysušená na prach. Řada ovocných druhů je již bez listí, těm to tolik nevadí, ale ten zbytek musím stále zalévat.
  	>>>2. říjen - skončilo rekordně teplé a slunečné září, které bylo zároveň velmi suché a musel jsem proto zalévat stejně intenzivně jako v červenci. Všechny ovocné druhy, které nyní dozrávaly, měly optimální podmínky, sklidilo se solidní množství fíků, ikdyž o ty jsem se musel přetahovat s nejrůznějšími škůdci, nejvíce pak s octomilkami. Ty klasické české by nebyly až takový problém, protože vyhledávají spíše přezrálé a kvasící ovoce, horší je nově zavlečená Drosophila suzuki (SWD), která ničí plody ještě předtím než je možné tyto sklidit. Pomáhá včasné ukrytí zrajících fíků do organza sáčků, ale je to nesmírně pracné a ne vždy stoprocentně účinné. Pokračuje zrání asimin, letos je reálná šance, že to před mrazy stihnou i některé pozdnější odrůdy. Ale i kdyby ne, tak jsme si jich za poslední měsíc užili opravdu hodně. Na jujubách se vybarvují první kousky, hlavní sklizeň ale ještě nevypukla, tu očekávám v závislosti na počasí v horizontu jednoho až dvou týdnů.
  	>>>13. září - první polovina září nabídla vyloženě letní počasí s teplotami ke 30°C a nulovými srážkami. Takže ideální podmínky pro dozrávání podzimního ovoce, konkrétně révy, fíků a dřínů. Ve fóliáku padají už plody asimin, stromky tam mají asi 14 dní náskok oproti venkovním rostlinám. Sklidili jsme několik prvních kusů pepína, jujuby zatím zůstávají zelené, s těmi počítám nejdříve koncem měsíce. Jinak opět naplno jedou veškeré kapkové závlahy a běhání po zahradě s konvema jako téměř celou sezónu s výjimkou dvou srpnových týdnů. Ale teď mi to nevadí tolik jako na začátku léta, minulé září bylo totiž přesný opak letošního, neustále mrholilo a stálo to celkově za starou bačkoru.
  	>>>4. září - nyní ve velkém množství dozrávají v sadu dříny. Jelikož je to vlastně jediné ovoce, které tam letos zůstalo (ok, ještě tam visí nějaké kdoule), tak je relativně dost času i prostoru na jejich sběr a zpracování. Celkem máme na desítce stromků odhadem sto kilo plodů. Něco ještě spadne, část je poškozena suchem a naopak následným dočasným přebytkem vody (praskání plodů), takže reálně sklidíme pár desítek kilo. Část se sní v čerstvém stavu, několik sáčků se strčí do mrazáku a ze zbytku naděláme džem. Jo a jednu pětilitrovku jsem zalil slaným nálevem a zkusím vyrobit 'olivy'. Už jsem to kdysi dělal, ale tenkrát jsem neměl k dispozici dostatek velkých plodů, takže jsem použil divoké dřínky z lesa a bylo to plné pecek. Jakmile se v posledních dnech znovu oteplilo, tak se znovu rozjelo zrání fíků. Teď by to chtělo udržet teploty nad 20°C a minimum oblačnosti co nejdéle, další případné ochlazení a deště by mohly způsobit, že rostliny ukončí vegetaci a začnou shazovat listy - pak už by toho moc nedozrálo.
  	>>>30. srpen - máme za sebou zhruba čtyřdenní mokřejší období - nespadly nějaké extrémní úhrny, byl to spíše takový hezký zahradnický deštík, ale raději bychom jej viděli někdy na jaře než nyní, kdy se pokoušejí zrát fíky, réva, rajčata, ostružiny, apod. Ale ok, to plesnivé se vyháže a budeme doufat v teplejší a sušší začátek září. Hezky na tu vodu zareagovaly jujuby, plody se během pár dní viditelně zvětšily a dostávají se do poslední fáze, kdy lze již očekávat začátek zrání. Na některých kontejnerovaných rostlinách již lze sem tam něco ochutnat.
  	>>>22. srpen - po skončení krátkého období dešťů před dvěma týdny se vrátily suché a horké dny s teplotami kolem 30°C (včera odpoledne na teploměru ve stínu 35,7°C) a tento ráz počasí se nejspíš udrží až do konce srpna. Znamená to, že se opět běhá od rána až do večera s konvema a hadicema ve snaze udržet při životě zbylé ovoce a zeleninu. Hezky zrají rajčata, těm tohle vedro dělá dobře, stejně jako fíkovníkům, na kterých se objevují první zralé fíky letní násady. Rozjíždí se také sběr dřínů, nejranější žlutoplodé odrůdy jsou již téměř komplet snězeny, ostatní se teprve vybarvují. Potřebovaly by více vody, občas jsem schopen jim donést pár konví, ale pro ty stromky je to jak plivnutí. Sklidil jsem první plod z asiminy Potomac, která je ale o nějaký ten týden urychlena umístěním ve fóliáku. Optimální podmínky pro dokvétání mají jujuby, tam je to ale již s otazníkem, zda by malé plůdky měly ještě dostatek času na dozrání. Plody z dřívějšího kvetení mají v průměru již 1-2cm a ty by se zráním neměly mít problém.
  	>>>7. srpen - po víkendu je již opravdu zalito důkladně, celkem spadlo za 3 dny přes 50 milimetrů. Pro některé druhy jako třeba révu nebo rajčata, je to až příliš, zrající plody začínají pukat a plesnivět, ale s tím se tak nějak počítalo, že období dešťů se bude přesně krýt se začátkem rajčatové sezóny. Bývá tomu tak téměř každý rok a ani letošek není výjimkou. Naštěstí se ještě před deštěm podařilo sklidit větší část zrálých borůvek. Na keřích je ještě spousta ostružin, ale ty budu muset nejspíš rovněž zasíťovat, protože veškeré tmavnoucí plody jsou okamžitě rozklovány na kaši. Jsem zvědav, zda současné srážky budou stačit na obnovení podhoubí v okolních lesích, kam se v létě kvůli suchu nedalo pořádně ani vkročit.
  	>>>1. srpen - závěr července přinesl na sever Brna několik drobnějších přeháněk, které nezmírnily sucho, ale aspoň trochu osvěžily vegetaci a sem tam lze znovu zahlédnout náznaky zelené barvy. Přitom se pomalu dostáváme do období, kdy by to naopak chtělo delší teplé a suché úseky, aby mohla začít zrát teplomilná zelenina a ovoce. Ale s tím se už tak nějak počítalo, že období dešťů nastane v tu nejméně vhodnou dobu. V této lokalitě se však jakákoli voda shůry musí brát jako požehnání a nelze skuhrat, i kdyby to mělo nepříznivý efekt pro některé plodiny na zahradě. Tím, že nám ptáci pomohli se sklizní rakytníků, nyní nastalo poněkud hluché období ve sběru. Sklízí se hlavně borůvky uzavřené ve velké zasíťované kleci, jinak aktuálně především zelenina jako rajčata, papriky, okurky, cukety či patizony. Začínají se zvětšovat lilky, kterých letos zkoušíme asi 5 odrůd různých tvarů a barev. Největší meloun má v průměru asi 10cm, tam je bohužel znát to pozdní vysazení na venkovní záhon. Fíkovníky se dostávají do poslední fáze před začátkem zrání, násada je velmi dobrá, teď záleží už jen na počasí v druhé polovině srpna a hlavně v září.
  	>>>19. červenec - sice předevčírem na okraji bouřky pár milimetrů spadlo, ale veškeré takové úhrny do 20mm beru jako téměř bezvýznamné pro větší keře a stromy, u kterých voda ani pořádně nepronikne ke kořenům. Pokračuje tedy velmi horká a suchá epizoda, ale jsou lokality v ČR/SR, které jsou na tom ještě o dost hůře. Začínají zrát rajčata, těm by vyhovovalo, kdyby stávající ráz počasí pokračoval ještě minimálně měsíc. Sklizeny jsou veškeré rané odrůdy rakytníků, aktuálně se snažím trhat ty středně rané, ale je to velký souboj s ptáky. Navíc se již začínají vybarvovat i pozdní odrůdy, letos to bude opravdu fofr. Do toho černají arónie, které budu muset co nejdříve zasíťovat. Fíkovníky mají ideální podmínky, násada je bohatá a zatím to vypadá na velmi dobrou úrodu, ale nikdy to není zcela ideální, takže počítám s nějakým nemilým překvapením stejně jako ve všech předchozích sezónách. Včera jsem provedl první fázi opylení (caprifikace), z mého samce se podařilo získat tolik pylu, že to pokryje zhruba 300-400 fíků na samičích rostlinách.
  	>>>10. červenec - po týdnu třicítek se počasí vůbec nezměnilo. Stále jsme bez deště - jediné, co padá na zem, je suché listí ze žloutnoucích stromů. Zalévání je čím dál náročnější, méně efektivní a zabírá téměř veškerý čas. Kvůli totálně přeschlé hlíně i kapková závlaha naráží na své limity. Aktuální situace na zahradě mi nejvíc připomíná dobývání středověkého hradu. Podhradí je již dávno ztraceno, vodní příkop vyschnul, vnější hradby padly asi před 14 dny a nyní se vedou kruté boje na vnitřních nádvořích. Centrální kruhová věž nejspíš odolá, ale je to vykoupeno potem a krví statečných obránců.
  	>>>4. červenec - jsme již bezmála měsíc bez výraznějšího deště, přitom je neustále velmi teplo, slunečno a většinou i hodně větrno, což všechno napomáhá silnému odparu vody z půdy. Nasycení horních vrstev kleslo pod 10% a nezalévané keře a menší stromy již viditelně vadnou. Zem je pod nimi navíc již tak proschlá, že nepomůže žádné kropení hadicí - voda jen stéká po povrchu a není schopna vsakování. Naopak velmi spokojené jsou všechny teplomilné rostliny, které mám v kontejnerech nebo v dosahu kapkové závlahy. Dalo by se říct, že to vypadá na perfektní rajčatovou sezónu, ale nechci to raději vykřikovat moc hlasitě, protože taková prohlášení téměř vždy končí špatně - počasí se najednou zcela změní, 3 týdne v kuse bude mrholit (viz minulé září) a všechno co neuschlo náhle shnije. Začínají kvést jujuby, kterým tohle teplo a sucho rovněž svědčí. Postupně jimi nahrazuji různé jiné trápící se dřeviny.
  	>>>28. červen - máme za sebou několik tropických dní, kdy teploty přelezly třicítku a urychlily zrání všeho ovoce. Dokončujeme sběr posledních pozdních odrůd zimolezů, přitom již naplno zrají muchovníky, moruše, rybízy a začínají se modrat první bobule na kanadských borůvkách. Dokonce i některé sibiřské rakytníky jsou již vybarvené, což se takto brzo zatím nikdy nestalo. Na kvetoucích pepínech se objevují první plůdky, docela slušná násada je na asiminách, jen venkovní jujuby zatím nerozkvetly - ty potřebují ještě asi týden. Naprostá většina fíkovníků již má letní násadu, ta největší měří 3-4cm. Dnes dozrála první breba na White Marseilles. Z kiwi okdvetly nejlépe opět arguty, na kterých se již zvětšují plody, kolomikty a velkoplodé druhy i letos vpodstatě propadly. Neustále běhám s konvema a hadicema, dosud bylo potřeba zalévat hlavně menší rostliny a zeleninu, ale v posledních dnech se sucho začíná výrazněji projevovat i na starších stromech a ty shazují listí. Naštěstí tam nejsou žádné plody, takže se tím nemusím tolik trápit.
  	>>>12. červen - jedna z bouřek, které přecházely v závěru minulého týdne směrem od východu se nakonec trefila a spadlo rychlých 25mm, čímž jsme letos překonali 200mm hranici o dost dříve než vloni. Ovšem neustále fučí ze SV takovým způsobem, že na zemi není po třech dnech žádná stopa po dešti - zato se všude válí servané listí. Venku dokvetly poslední asiminy, ty ve fóliáku již mají plůdky veliké několik centimetrů. Dále bude snad možné počítat s nějakým ovocem na dřínech, moruši a ořešáku, jinak jsou stromy víceméně holé. Bobuloviny vypadají nadějně, stejně jako téměř každý rok. Doufal jsem letos v trochu větší úrodu argut, ale v současném počasí se včelám vůbec nedaří dostat k otevřeným květům a opylovat liány ručně se mi vážně nechce.
  	>>>6. červen - po velmi dlouhé době konečně trochu změna počasí. Ostré slunko a čerstvý chladný vítr byly vystřídány zataženou oblohou, ale zatím bohužel bez nějakých znatelných srážek, které by už opět byly potřeba. Naplno se rozjel sběr zimolezů, zatím především ruské odrůdy, ty novější kanadské nechávám více vyzrát a zesládnout. Ptáci jsou letos kvůli absenci zralých třešní opět šílení a dělají vše proto, aby se dostali pod sítě nebo skrze sítě. Zanedlouho se začnou vybarvovat muchovníky, ale ty obvykle vzhledem k rozměrům keřů nesiťuji a budu doufat, že to opeřenci všechno sežrat nezvládnou. Ony se stejně plody muchovníků hodí především na přímý konzum, přičemž se toho naráz sníst moc nedá. Na zpracování jsou mnohem vhodnější jiné bobuloviny, maximálně strčíme pár sáčků do mražáku.
  	>>>31. květen - poslední dobou moc nefotím, protože mi ty snímky připadají velmi podobné mnohým již existujícím v mé galerii. Něco se ale přeci jen během jara nashromáždilo, tak jsem to posbíral, protřídil a popsal zde: Květen 2023 Jinak pokračuje stepní počasí s ostrým slunkem, čerstvým větrem a minimálními srážkami. Teploty přes den jsou optimální, ale kazí to ten severní vichr a večer po jeho utišení klesají teploty stále pod 10°C. Teplomilná zelenina mimo skleník jen trčí, naopak celkem spokojené jsou zrající zimolezy, ale třeba i jahody, které taky nepotřebují nějaká velká vedra. Fíkovníky mají již plně vzrostlé letorosty, ale letní násada se na nich formuje jen velmi neochotně, tady ty teplotní průměry evidentně chybí.
  	>>>19. květen - včera a dnes jsem vynosil ven ze skleníku většinu fíkovníků, které jsem od začátku jara rychlil. Uvnitř zůstaly jen ty ve velkých nepřenosných kontejnerech a pár pozdnějších odrůd. Letos se stěhování koná asi o 14 dní později než vloni, kdy touto dobou již na některých výhonech byly přítomny zárodky fíků. Rychlení tedy žádný extrémní náskok nepřineslo, vše samozřejmě ale závisí na vývoji dalšího počasí, zejména pak koncem srpna a v září. O víkendu se chystám rozmístit sítě na nejranější keře zimolezů, do kterých se již pustili ptáci a vůbec jim nevadí, že je to ještě kyselé. Taky je nejvyšší čas na odběr nových zelených výhonů a jejich zakořeňování. Minulý rok jsem to prováhal a pozdější pokusy již neměly velký úspěch, navíc bylo pak mimořádně těžké uhlídat řízky před vysokými teplotami - velká část se jich prostě uvařila.
  	>>>15. květen - na zahradě je, jako pokaždé touto dobou, celkem fofr. Musím rychle využít toho krátkého okna, které nám naše klimatická zóna nabízí, a naházet do země veškerou teplomilnou zeleninu, mezitím se svádí tuhý boj s odolným plevelem, hordami slimáků a nejrůznějšími chorobami. Ven na finální stanoviště šla většina rostlin pepína, s lilky ještě trochu váhám a zatím jim dopřávám teplejšího prostředí fóliáku. V sadu kvetou asiminy, které letos dubnovým mrazům unikly, probouzejí se jujuby a na jižním svahu začínají modrat první bobule zimolezů. Fíkovníky se dosud mačkají ve skleníku a už by nutně potřebovaly vynosit ven, ale počkám s tím až přejde středeční fronta, která slibuje větší množství srážek. Breba je již v téměř finální velikosti a na části nových výhonů ze začíná formovat letní násada. Některé rostliny jsem musel stříknout měďnatým fungicidem, protože se mi uvnitř skleníku začínala na listech rozjíždět rez.
  	>>>2. květen - za duben nám tu nakonec spadlo 67mm srážek, což je pro zdejší lokalitu výrazný nadprůměr a díky tomu na nějakou dobu pominulo sucho, které zde první čtvrtinu roku panovalo. Ani tentokrát se nám nevyhnuly dubnové mrazíky, ty nejsilnější kolem Velikonoc nadělaly škody na většině peckovin a sežehly vyrašené výhony na nechráněných rostlinách kiwi. V závěru měsíce teplota ještě několikrát spadla krátkodobě k -2°C, ale to rostliny zvládnuly velmi dobře. V průběhu následujícího týdne zřejmě začnu vynášet fíkovníky ze skleníku na jejich letní stanoviště, protože uvnitř jim již začíná být těsno. Stupeň narašení oproti rostlinám mimo skleník není letos nijak výrazný, neustálé severní proudění sráží teplotní sumy potřebné pro růst výhonů. Tato situace se téměř na chlup přesně opakuje již třetí sezónu v řadě, takže ani tentokrát nebude možné počítat se zráním letní násady dříve než v polovině srpna. Na zahradě dokvétají zimolezy, těm chladnější noci vůbec nevadí, první plody budou zralé v horizontu 14 dní, ale hlavní fáze sběru nastane opět až koncem května - především díky zastoupení mnohých pozdních kanadských odrůd a semenáčům pocházejících z křížení s těmito odrůdami.
  	>>>17. duben - jednou za čas se podaří, že srážková fronta postupuje jiným směrem než od západu, což se stalo koncem minulého týdne a opravdu celý den a noc pršelo z jihovýchodní návětrné strany. Za necelé dva dny jsem napočítal 45mm, díky čemuž jsme letos trochu nečekaně překročili stovku už v březnu. Minulý rok to bylo až v červnu a sucho se už do konce sezóny nepodařilo dostatečně zmírnit. Aktuálně dokvétají zimolezy, angrešty a některé další drobné ovoce, do konce týdne budou kvést keřové višně a nejspíš i borůvky. Ve fóliáku jsem zahájil ruční opylování asimin, protože toho hmyzu zatím moc nelétá a čmeláky tento typ smrdutých květů neláká. Fíkovníky ve skleníku teď pár týdnů stagnovaly, nyní se snad konečně zase trochu pohnou. Na těch venkovních v zemi jsou jen drobné známky rašení.
  	>>>6. duben - máme za sebou dvě noci, kdy se projevila plná síla mrazové kotliny a teplota spadla až k -7°C. Zakryl jsem plachtami část notně narašených argut, ty nechráněné přišly zhruba o dvě třetiny výhonů. Ochranu jsem aplikoval i na schizandře, která sice nějaký mráz vydrží, ale ne tolik a poškození by již bylo značné. Pod plachtou skončily i kvetoucí angrešty a pár dalších věcí. Ve fóliáku byl celkem boj udržet teplotu celou noc nad nulou, ale podařilo se, takže ať už skončí duben jakkoli, tak nějaké plody asiminy snad budou. Fíkový skleník se od konce března nikam moc neposunul, studené noci nedovolují fíkovníkům příliš rychlý růst. Zato tomelu to vůbec nevadí, stačí mu vysoké teploty přes den a je již plně olistěný s viditelnými květními pupeny.
  	>>>3. duben - a máme tu tradiční duben se vším, co k tomu patří. Během minuty se hezký slunečný den změní v ledovou sibérii, takže na sebe musím narvat dvě vrstvy kožichů, abych byl schopen venku existovat. Jen co zapnu poslední knoflík a narazím na hlavu beranici, tak se vítr utiší, slunce vyleze zpoza mraku a ve vteřině jsem zpocený až na trenky. Servu ze sebe pár vrstev a v okamžiku mě profoukne ledový vichr až na kůži. Když se tohle zopakuje třeba desetkrát po sobě, tak je člověk v půlce dne absolutně zřízený. K večeru se se pak obvykle utiší vítr, vyjasní se a začíná mrznout až praští. Opět si mohu pogratulovat, že jsem vykácel všechny meruňky, protože na nich ani tentokrát zřejmě nebude vůbec nic. V sousedních zahradách pomalu dokvétají, už jednou schytaly -6°C a v následujících dvou dnech dostanou opět naloženo. V podstatě není šance na úrodu. Velký problém budou mít i broskvoně, které nyní rozkvétají a vůbec všechny peckoviny, i ty, které dosud nevykvetly, protože tak nízké teploty spolehlivě poškodí i vnitřek dosud zavřených květů.
  	>>>27. březen - další týden s rekordně vysokými teplotami k danému datu je za námi. V podstatě každý den vykvetl některý z ranějších ovocných druhů, po dřínech následovaly zimolezy, rakytníky, meruňky (ty naštěstí již pouze v sousedních zahradách) a nakonec i část myrobalánů. Dnes to utnulo výrazné ochlazení, které téměř jistě přinese nějaké poklesy pod nulu a první letošní škody. Bojím se především o výrazně narašené arguty, ale budu muset hlídat i obsah fóliáku, kde se mi v těch předchozích vedrech probudilo množství podnoží a asiminy jsou těsně před rozkvětem.
  	>>>20. březen - začátkem března to chvíli vypadalo, že se díky výraznému ochlazení vegetace přibrzdí, ale závěr měsíce tomu všemu opět dal na frak, protože teploty aktuálně šplhají ke dvacítce. Naplno kvetou dříny - dosud jsem si nikdy nebyl pořádně jist, co je vlastně opyluje, ale včera jsem na nich viděl pracovat stovky včel, takže pokud je takto teplo, tak evidentně včely. Zimolezy jsou těsně před rozkvětem, počítám s otevřením prvních květů do koce týdne. Ačkoli se snažím větrat fóliák jak jen to jde, tak mi uvnitř velmi brzo vykvetou asiminy. Ostatní venkovní muďouly jsou zatím v klidu. Fíkový skleník se již definitivně probudil a začínají rašit nejen vrcholové, ale i záložní pupeny na hluboce řezaných výhonech. Jinak máme klasické stepní jaro, jak je tu už dlouhé roky zvykem - v noci mrzne, přes den většinou smaží slunko a do toho fučí vichr z jedné nebo druhé strany. Srážky zcela ojedinělé, za březen zatím 3mm.
  	>>>20. únor - jedno oteplení střídá druhé a v papírově nejchladnějším období roku prakticky vůbec nemrzne. Takto narašené dřeviny jsem touto dobou snad ještě nikdy neviděl. Zem je v takovém stavu, že se dají v pohodě dorýt nějaké zbytky záhonů - například ten, na kterém celou zimu vesela roste mrkev sázená někdy v říjnu a sklízeli jsme ji průběžně až do včerejška. Celkově bylo tentokrát k dispozici velké množství čerstvé zeleniny přímo ze zahrádky, kromě té mrkve různé typy kapusty (kadeřavá a růžičková), cibulová nať, řapíkatý celer a nyní už se objevují mladé kopřivy a zanadlouho bude možné natrhat lístky schizandry. V sobotu jsem sázel do země první letošní keře - konkrétně vloni namnožené černé rybízy a řadu dalších rostlin to čeká při nejbližší příležitosti. Musím co nejdříve využít zbytkové vláhy, která ještě v zemi z ledna zůstala, únor je již na srážky chudý a následující dva měsíce bývají tradičně extra suché. Prostříhal jsem taky část kanadských borůvek, které jsou rovněž těsně před vyrašením. Některé výhony dokonce ani neshodily všechny listy.
  	>>>13. únor - v neděli pálilo slunko a teplota šplhala těsně pod 10°C, uvnitř otevřených skleníků to šlo přes dvacítku a celkově to počasí připomínalo spíše začátek dubna. A další oteplení se rýsuje koncem týdne, což mě vzhledem ke stupni narašení některých druhů příliš netěší. Zatím to totiž vypadá, že se nám bude opakovat situace z předešlých sezón, kdy došlo k rychlému startu a potom následovaly mnohé mrazivé epizody. Výrazně napučené jsou momentálně zimolezy, ale probouzí se i dříny a některé prunusy. Budu muset velmi rychle dokončit zimní řez kiwi a ostříhat i révu. Mezitím pokračuju v zakořeňování fíkovníků a nařízkoval jsem i zimovaná pepína, která musí stihnout znova obrazit, aby se z nich daly vzít finální řízky pro nové rostliny.
  	>>>30. leden - teď koncem ledna už jsem to nevydržel a dal zakořenit několik řízků fíkovníků. Pokud zůstane únor zamračený, tak je v nejhorším případě umístím pod LED lampu, aby se výhony zbytečně nevytahovaly. Ve skleníku jsem se pustil do finálních příprav na novou sezónu. Jelikož mám uvnitř vše v kontejnerech, tak jsem trochu zapracoval s lopatou a snížil terén o zhruba 20cm - zvětší se tím prostor pro nové výhony a bude to uvnitř celkově o něco vzdušnější. Provedl jsem taky nějaká přesazení, vytipované odrůdy stěhuju do větších nádob a jiné zase naopak do menších, aby se s nimi dalo lépe manipulovat. Nyní je asi poslední šance na nějaké hlubší opravné řezy, protože když se na fíky jde s pilou později, tak se rány do jara nestačí dobře zatáhnout a pak hodně tečou.
  	>>>23. leden - lednové teploty zatím připomínají spíše pokročilé předjaří, takže se dá pobíhat po zahradě a provádět některé práce, které by se jinak musely odložit až třeba na březen. Dokonce šlo i rýt, ale teď o víkendu na to spadlo pár centimetrů sněhu, tak jsem se přesunul do skleníku a věnoval se fíkovníkům. Všechny jsou již hluboce seřezány, potřebuji ale provést některé přesuny odrůd v rámci velkoobjemových kontejnerů. Jelikož leží souvislá vrstvička sněhu, je potřeba toho využít a rozhodit hnojivo kolem rakytníků a zimolezů. Další taková šance už tuto zimu možná nebude. Během hnojení kamčatek jsem si v hlavě dal dohromady nějaká moudra, která by se snad mohla hodit lidem, kteří se zimolezy teprve začínají nebo se potýkají s různými problémy při jejich pěstování. Hodil jsem to na "papír", doplnil pár fotek a výsledek je možný najít zde: Patnáct let se zimolezy: 2008-2023
  	>>>10. leden - prosím všechny, kteří mi napsali s žádostí o řízky fíkovníků, aby se mnou měli trpělivost. To, že ihned neodpovím na email neznamená, že jsem zprávu ignoroval nebo že mi unikla. Snažím se to postupně ve volných chvílích vyřizovat, ale není v mých silách za jeden týden rozeslat víc jak 6-8 zásilek, takže se to trochu protáhne.
  	>>>2. leden - nový rok nás vítá nadprůměrnými teplotami stejně jako tomu bylo minulý leden, tak uvidíme do jaké míry budou následující měsíce kopírovat loňské počasí. Já osobně bych raději hlasoval za nějakou změnu, protože těch sezón s extra suchým a mrazivým jarem už bylo na můj vkus příliš. Celkem jsem v roce 2022 nasčítal 427mm srážek, s tím, že v jeho první polovině spadlo jen zoufalých 136mm. V závěru léta, kdy by člověk ocenil teplo a sucho, se zlomyslně rozpršelo do zrající úrody a poslední kvartál před nadcházející zimou přinesl jen minimum vláhy. Čili všechno přesně naopak než by si zahradník přál. V prosinci nám naštěstí trochu nasněžilo a teplotně se držíme v relativně snesitelných mezích (tMin zatím jen krátkodobě k -10°C), nejkritičtější období zde ale obvykle nastává až v závěru jara s pozdními dubnovými mrazíky. Co se sklizně týče, tak ve výsledku nebyla špatná, ale je to dáno především tím, že je na zahradě zastoupeno opravdu velké množství ovocných druhů a ať je počasí jakékoli, tak se skoro vždy něco vydaří. Zimolezy odplodily jedině díky intenzivní umělé závlaze, bobule rakytníků už byly o poznání menší a rovněž nové přírůstky zůstaly velmi krátké. Z fíků dozrály především rané odrůdy, ty pozdnější byly hodně poničeny střídavým mrholením, které zde panovalo téměř celé září. Podobně dopadly i dříny - nejranější odrůdy to ještě zvládly, ale ostatní z větší části popraskaly na keřích a shnily. V říjnu se přechodně vyčasilo, což umožnilo dozrát jujubám, sklidilo se i slušné množství hrušek a jablek. Pepína vydržela ve sklepě až do Vánoc, tam šlo vše podle plánu.



• Archivovaný deník za rok 2022 - komentáře a poznámky z roku 2022
• Archivovaný deník za rok 2021 - komentáře a poznámky z roku 2021
• Archivovaný deník za rok 2020 - komentáře a poznámky z roku 2020
• Archivovaný deník za rok 2019 - komentáře a poznámky z roku 2019
• Archivovaný deník za rok 2018 - komentáře a poznámky z roku 2018
• Archivovaný deník za rok 2017 - komentáře a poznámky z roku 2017
• Archivovaný deník za rok 2016 - komentáře a poznámky z roku 2016
• Archivovaný deník za rok 2015 - komentáře a poznámky z roku 2015
• Archivovaný deník za rok 2014 - komentáře a poznámky z roku 2014
• Archivovaný deník za rok 2013 - komentáře a poznámky z roku 2013
• Archivovaný deník za rok 2012 - komentáře a poznámky z roku 2012
• Archivovaný deník za rok 2011 - komentáře a poznámky z roku 2011
• Archivovaný deník za roky 2007 - 2010 - archiv poznámek z předchozích let

Komentáře